Paseky jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se šest kilometrů severovýchodně od Protivína.
Hledat firmy v obci Paseky, část obce Nuzov
Nabídka práce v okolí 30 km 269 firem
Švermova 349, Protivín5,37 km
Jiráskova 112, Protivín5,76 km
M. Krásové 1009, Protivín5,98 km
Skály č. 1486,41 km
Skály č. 1486,41 km
Družstevní 892, Protivín6,48 km
Vydlaby 175, Smrkovice, Písek8,19 km
U Hřebčince 2538, Budějovické Předměstí, Písek8,42 km
Průběžná 2753, Budějovické Předměstí, Písek8,67 km
Šobrova 111, Budějovické Předměstí, Písek8,82 km
Budějovická 2440, Budějovické Předměstí, Písek9,13 km
Šobrova 2070, Budějovické Předměstí, Písek9,13 km
třída Přátelství 2065, Budějovické Předměstí, Písek9,19 km
Neznašov č. 29, Všemyslice9,24 km
Za Šarlákem 1938, Budějovické Předměstí, Písek9,28 km
Karla Čapka 2459, Budějovické Předměstí, Písek9,33 km
Jaromíra Malého 2190, Budějovické Předměstí, Písek9,37 km
Budějovická 1664, Budějovické Předměstí, Písek9,37 km
Karla Čapka 402, Budějovické Předměstí, Písek9,39 km
Sovova 1556, Budějovické Předměstí, Písek9,44 km
Historie obce Paseky celá historie
V r. 1885 obdržel archeolog Jan Nepomuk Woldřich od Eugena Beitla plochou amfibolitovou sekerku z pozdní doby kamenné, která krátce před tím byla nalezena v lese u Mlak pod návrším Mehelník. Protože z dobových pramenů vyplývá, že Beitl byl správcem lomu, je možné, že kamenný nástroj byl nalezen při těžbě kamene.
Zlomek kamenného mlatu snad nalezený v r. 1893 v lese Klíč daroval do píseckého muzea vrchní inženýr Brabec. V muzeu již tento nejspíše neolitický sekeromlat nejde s jistotou identifikovat. Snad se jedná o inv. č. A 33.
V lesní trati Nad Beránkem na východním svahu návrší Matka je několik skupin mohyl. Při poslední revizi bylo napočítáno 7, 6, 2 a 1 mohyla. V jedné z nich na hranici Mlackého a Paseckého revíru vykopal kolem poloviny 19. století syn píseckého lesmistra Julius Grégr bronzovou nádobku. Později byla v další mohyle zjištěna popelovitá vrstva a úlomky dvou keramických nádob. Dne 9. července 1894 prohlédl mohyly profesor Josef Ladislav Píč v doprovodu úředníka písecké radnice JUDr. Františka Daneše. Ještě v témže měsíci jich archeolog Píč několik prozkoumal pro Městské muzeum v Písku a Muzeum království Českého v Praze. Pozdně halštatské a laténské milodary obsahovala velká mohyla zkoumaná pro písecké muzeum. Byl v ní bronzový turbanovitý dutý kruh, 3 bronzové náramky, bronzové kroužky zdobené rýžkami, železné zlomky patřící patrně sponě, železný nůž, 3 nádoby a zlomky dalších, korál z modrého skla a kůstky pohřbeného.
Pro pražské muzeum byla vybrána rovněž velká mohyla, která ukrývala několik pohřbů z různých dob pravěku. Nejstarší je jehlice ze starší doby bronzové s dutou kulatou hlavicí opatřenou šikmým otvorem. Při pohřbech ze střední doby bronzové ležela keramika, bronzový oštěp, jehlice a 3 náramky. Ve třetí zkoumané nízké mohyle byly kromě kůstek bronzové proužky připomínající pinzetu a v dalších třech mohylách se kopalo bez úspěchu.
Jinou osamocenou mohylu výšky 1,5 m Nad Beránkem prozkoumal Oldřich Dubský v roce 1930. Mohyla obsahovala dva pohřby. Ve starším z doby halštatské nalezl bronzový náramek složený z dutých polokoulí, původně považovaný za ozdobu pasu. Polokoule se z technických důvodů vyplňovaly zbytky starých tkanin a díky tomu se pod jednou dochovala hnědá tkanina, konzervovaná kysličníkem mědi. Z dalších milodarů byla vyzvednuta rozlámaná bronzová jehlice původní délky 128 mm, jantarový korál a 3 skleněné korále - 2 modré a 1 zelený. Druhý pohřeb z pozdní doby halštatské až časné doby laténské obsahoval výbavu železných předmětů bojovníka: 3 hroty kopí, sekáč a 2 kruhy. K tomuto pohřbu nepochybně ještě patřil 0,5 m odtud ležící železný nůž. Z rozdrcených nádob uložených v mohyle sestavil v píseckém muzeu bývalý městský policejní strážník a tehdejší muzejní laborant Josef Hrach 15 nádob.
* Stáří dalších pravěkých mohyl na katastru Pasek neznáme. V blízkosti samoty U Beránka je ještě 18 mohyl, dvě osamocené mohyly jsou u samoty Karvašiny a jedna mezi Mlackou a Paseckou křižovatkou. Dvě skupiny obsahující 8 a 3 mohyly jsou také v lese severozápadně od obce a pět skupin na svazích návrší Kloboučky a Na chybovně, kde čítají mezi dvěma a osmi mohylami. V posledně jmenovaném prostoru byly mohyly rozebírány na opravy lesních cest. Archeologové se o těchto mohylách dozvěděli až v roce 1975, ale místní obyvatelé je znali daleko dříve. Svědčí o tom jméno lesní trati Nad Slovanskými hroby, které je zaznamenané ne "Podrobné mapě lesních lesů píseckých a okolí" od Karla Knappa z roku 1911. Opravit musíme jen stáří, nejsou slovanské, ale pravěké.
V roce 1859 došlo v lese u Pasek k nálezu bronzových předmětů, které byly postupně rozptýleny do sbírky Národního muzea v Praze a soukromých sbírek velkostatkáře JUDr. Emanuela Štěpánka Bergra a bankéře a numismatika Emanuela Mikše. Kromě celých předmětů obsahoval soubor zlomky a proto je považován za depot, za surovinu připravenou k opětnému přelití. Potíž je ale v tom, že jsou v něm předměty z dlouhého období od střední doby bronzové do doby halštatské, takže je jisté, že k nálezu byly přiřazeny i předměty mladší, nalezené jinde. Vzhledem k tomu, že byl některými archeology brán jako celek, byla železná destička uchycující jehlu na spodní části brýlovité spony považována za jedno z prvních použití železa. Od zpráv publikovaných v archeologických tiskovinách se také odlišuje informace v místním časopisu Poutník z Otavy ze 17.4.1859, že jistý rolník vyoral nádobu podobnou džbánu a v ní nalezl rozličné bronzové kroužky, kovové kuličky a více jiných věcí.
K starší předmětům ze střední a mladší doby bronzové v souboru patří bezesporu dýka, meč, některé náramky, sekerka, zlomek sekery upravené sekundárně na kladivo a bronzové jehlice. Do období halštatské kultury naopak náleží již zmíněná spona, 2 faléry, náramky, kruhový závěsek s ouškem, závlačka z uzdy a knoflíky z řemenů. Výjimečným předmětem v souboru je zlatý plech zdobený vybíjeným geometrickým ornamentem, používaným snad jako čelenka, který je datován nejspíše do mladší doby bronzové.
Středověk a období následující
Podle kronikáře Jana Kouby byla ves Paseky založena v 16. století, asi kolem r. 1560, kdy se začaly zakládat vesničky v lesích. O důvodech jejich zakládání píše: "Poněvadž se v lesích velká škoda dála sekáním (lesní pych) od poddaných Hlubockých a Protivínských, usmyslili si konšelé písečtí osaditi lidi jako hajné v těch místech, kde s hor a lesův se vyjíždělo a toho místa chyběno býti nemohlo. To bylo právě okolí Pasek. Lidem dány byly kusy lesa, aby si jej vyplanili a vystavíce si tu chalupy byli jako hajní a strážní" Prvními stavbami Pasek byla tedy myslivna a hajnice.
Podle kronikáře je vznik názvu Paseky srozumitelný: "První obyvatelé zde vymýtili kusy lesa a vznikly tak lesní paseky. Říkalo se zajisté "na pasece" neb "v pasece". Od toho i název osady Paseky"
R. 1696 tu bylo osm chalup: chalupa Zelenkovská (bývalá myslivna), Kubovská, Krejčovská, Haudkovská, Procházkovská, Bečvářovská, Tkalcovská a Vlachovská.
První světová válka a období meziválečné
Na sv. Annu dne 26. července 1914 byla vyhlášena mobilisace. Tu kronikář Jan Kouba popisuje takto: Spokojeně za krásného nedělního rána ubírali jsme se k Protivínu na svatoanenskou pouť. Plno lidí jako vždy o pouti. Cukrářské boudy s perníkem a lahůdkami, výkřiky prodavačů, hlučná promenáda - ale co to? Tam shluk lidí, tam i tam, hlomoz a hluk bubnu strážníkova, který hřímavými slovy ohlašuje, že vyhlášena právě mobilisace vojska a záloh"
Válka skončila a 28. října 1918 byla vyhlášena samostatnost Československa. Čeští vojíni spěchali ze všech front zpět do své osvobozené vlasti. V kronice jmenováno 25 obětí a 8 ruských, italských a francouzských legionářů. Mezi nimi jmenován i Jan Kouba, ruský legionář, kronikář obce, předseda místní osvětové komise, vzdělavatel Sokola, režisér ochotníků a knihovník. Pomník obětem 1. světové války, na něm nápis: "Na paměť padlým vojínům z Pasek ve válce 1914 - 1918 za svobodu československou. Postaveno z příspěvku paseckých krajanů v Americe 1920."
Druhá světová válka a období následující
Dne 15. března 1939 bylo občanstvo vyrozuměno úředními orgány, že Říšskoněmecká armáda o 6. hodině ranní překročila československé státní hranice, aby vzala do své ochrany území republiky. Území republiky (vyjma Slovenska) bylo prohlášeno protektorátem. Z úřední moci musely být odstraněny všechny české úřední a firemní nápisy a nahrazeny německo - českými.
Významnou paseckou osobností je Ing. František Žák, generálmajor v.v. O jeho pohnutém životě, zejména na frontě za 2. světové války, se dočtete v jeho medailonu (v kapitole osobnosti),
Za války zatčeno několik paseckých občanů.
Americké vojsko se v obci objevilo 9. května 1945. Tentýž den přijelo také vojsko Ruské.
Demografické údaje
Obec Paseky
Paseky č. 17, 39811, Protivín
Osoby
- p. Matušicová Zdeňka, starosta
Kontakty
- 604 263 503
- paseky-pi@volny.cz
- www.obecpaseky.cz
Vlajka
