Nová Sídla

Prvním známým držitelem Litomyšlska byl rod Slavníkovců, který vlastnil téměř polovinu Čech a z něhož vyšel druhý český biskup sv. Vojtěch. Zdoby té se uvádí, že r. 981 stál již hrad Litomyšl a to u samého pohraničního lesa, což znamená, že bylo tehdy Litomyšlsko již hustěji obydleno, jmenovitě podél a kolem řek Trstenice(t.j. dnešní Loučné. Dále čteme záznam z r. 993, v němž se uvádí že biskup Vojtěch, syn Slavníkův, daroval klášteru břevňovskému výtěžky ze cla na Trstenici, t.j. na cestě z Uher do Moravy a odtuď dále běžící do Čech, která byla pralesem prosekána a sloužila i povozům, třebaže se jí říkalo jen stezka Trstenická, kteréž jméno dostala, že běžela podáél řeky Trstenice. Na hranici u vchodu do Čech byla pořízena zeská brána, kterou střežilo tam umístěné vojsko, aby chránilo zemi před nepřátelským vpádem a bylo oporou celním úřadům, které vybíraly poplatky ze zboží přiváženého a dobytka přiháněného do Čech. Místo této brány nelze dnes přesně určiti, co se uvádí o tom, jsou jen dohady. Víme toliko, že brána byla uzavřena řekou a hradbou skal, že tam bylo hrazené místo (hradiště, hradisko), v němž byla usídlena vojenská ochraná zemská stráž. Jedno hradisko však nestačilo, neboť útočících nepřítel musil býti zadržován na cestě do nitra země, kdyby zabral hraničné hradisko, mimo to obchodníci musely být chráněny před loupežníky i vnitrozemí, proto byla budována dle potřeby i ve vnitrozemí podél stezky menší neb větší hradiska, jakož odáleně vpravo a vlevo stezky, aby boční útok mohl být odražen.

Trstenická stezka vedla dle jedněch z Moravy přes Svitavy do Litomyšle, odtuď při řece Trstenici ( na Dlouhých lukách stál most) do Cerekvice a přes Hrušovou do Džbánova, dále do Vysokého Mýta a Vraclavě, kde stál hrad, nyní u sv. Mikuláše, a přes Pardubice a Kolín do Prahy.

Jiný náhled praví, že tato stezka se Litoymšli vyhnula a brala se krajinou poličskou od hranic moravských k Poříčí, dále okolo Vidlaté Seče k Tržku, aneb něco níže. Prvý náhlad je podporován tím, že u nynější obce Benátek se jedna poloha polí jmenuje "Hrutov", kde prý stávalo tržiště s celnicí a nedaleko téhož jsou dobře znatelny zbytky starobylého hradiště, jež lid pojmenoval "hradisko" . Tento náhlad popírá, že v Tržku bývalo tržiště a dle toho že obec ta dostala své jméno. Praví se , že původně byla nazývána Tržkovice po rodu tam osedlého, Tržkovici jménem.

Druhý náhled staví na tom, že krajina od Tržku až po Hrušovou slula "hrutovská pole" právě proto, že zde bylo skladiště s celnicí, čímž o všem Tržek získává.

Nechť však tato obchodní cesta vedla tudy či onudy, dotýkala se Tržku vždy, proto Tržek je prastará obec jako např. Cerekvice a Hrušová, nebo Krekovice, (jež stávala pod lesem kabátem blíže Osíka a jejíž obyvatelstvo přesídlilo z neznámé příčiny do nynějších Říkovic a z části snad do Osíka ), a dále Nedošín, Morašice, Oujezdec a tvrz Sedlištky, nebo na pravém břehu řeky Loučné obec Domašice(nynější Kornice), Bohuňovice, Švábenice a z nich Heřmanice.

Z uvedeného vyrozumíme, že prvotní skupinové osídlení Litomyšlska lze položiti do krajiny od Litomyšle k Říkovicím, odtuď k Cerekvici, dále Heřmanicím a Kornicím a zpět k Litomyšli, čímž není řečeno, že by tehdy byla ostatní část Litomyšlska úplně liduprázdna. Zajímá nás, že do území prvotně osídleného spadají též Sedlišˇky, které jsou však mladšího původu než Tržek a nerozvinuly se v obec, zůstavajíce dlouho toliko osamělým sídlem zemanským.

Příčinou osídlení zprvu uvedené části Litomyšlska nebyla jen ona zemská obchodní a vojenská cesta, nýbrž i poloha a povaha tamější půdy, hojnost luk, doubrav, rybná řeka, čili požehnaná země Páně, jakou jest do dneška. ((( --

Vznik pojmenování obou osad ...

Pojmenování osad jménem Sedliště aneb Sedlišťky jest časté, vždyť i na samém Litomyšlsku máme vedle Sedlištěk dvoje Sedliště. Jménem to paví, že na tom místě se osadil lid, čili že je osadl, že tam sdeí(sídlí), že si tam zřídili příbytky s hospodářstvím. Byl-li lid ten jen v malém počtu, postavil toliko několik málo příbytků, osedl na malé prostoře a osada dostala název Sedlištky (nečesky Malé Sedlištky), kdežto při větším počtu příbytků byla nazvána Sedliště (nespr. Velké Sedliště). Naše Sedlištky náležejí tedy mezi osady s nemnohými lidskými příbytky. Původně byla to vlastně samota o dvou vladyckých čili zemanských statcích, o nichž nevíme zda-li současně aneb časově odděleně byly zřízeny.

Jméno osady Nová Sídla napovídá, že je to osada mladšího vzniku, že v okolí byla již dříve sedliska lidská, což v tomto případě byly Sedlišťky, na jejich půdě byla vybudována odděleně nová osada.