Dominantou malé obce u silnice z Kašperských Hor na Stachy je kostel svatého Martina z druhé poloviny 13. století, připomínaný již k letům 1296-1301, v 17. a 19. století rozšířený a přestavovaný. Sakristie a předsíň byly přistavěny v roce 1866.

Hledat firmy v obci Nicov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Nicov 2 firmy

HOTEL ZLATÝ POTOK - Řetenice č. 4, Nicov

OBEC Nicov - Nicov č. 33Fotografie u firmy

Historie obce Nicov celá historie

Obec pod vrchem Královský kámen (něm. Königstein) 1058 m.n.m. BpV., při silnici č. 145 z Kašperských Hor do Stach. Nicov (něm. Nitzau) leží na hranici Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2 km od Národního parku Šumava.

První písemné zmínky o obci Nicov pocházejí z roku 1295. Do roku 1420 patřila klášteru v Ostrově, poté připadla do majetku hradu Kašperk (něm. Karlsburg). Podléhala tedy panovníkovi, českému králi, přímo. Obec panovník spravoval pomocí různých správců, kterým uděloval různé požitky z této funkce plynoucí. Některým sedlákům se zde tak říkalo "králováci" ( pozn.: To byli jen někteří obyvatelé Šumavy a říkalo se jim tak proto, že byli potomky osobně svobodných, často urozených osadníků, kteří získali ve středověku díly tzv. Královského hvozdu - pohraničního lesa, který původně náležel panovníkovi. Říká se jim také svobodníci - jejich rodiny měly výjimečné postavení a byly evidovány královskými úřady - neměli nic společného s klasickými poddanými (ani to nebyli poddaní královského statku nebo hradu) a jejich výlučné postavení trvalo až do roku 1848 ). V roce 1584 ji odkoupilo a získalo město Kašperské Hory s částí panství hradu Kašperka, nýbrž i patronátní práva nad kostely v Nicově a v Kašperských Horách. Jsou jen sporé zprávy o tom, jak město vykonávalo svá vrchnostenská práva v poddanských vsích. Sedlákům "královákům", bylo podle kupní smlouvy bylo zapovězeno zvát se nadále "králováckými", byli městu povinni robotou, bezplatným poskytováním povozů a pracovních sil i odváděním peněžitých dávek a předepsaných naturálií. Zda byli jejich uživateli přímo měšťané či zda peníze za ně utržené šly ve prospěch městského rozpočtu, není nám známo. Vztah mezi městem a okolním venkovem zůstal v podstatě zachován až do zrušení roboty v rakouské monarchii roku 1848. Poté se vsi staly na městu nezávislé a nižší stupně správy se ocitly v rukou samotného selského stavu na východě šlo o obec Nicov s osadami Nicov, Řetenice (Jettenitz), Milov (Millau), Studenec (Brunn) a Popelná (Reckerberg).

Na přelomu dubna a května 1945 americké jednotky překročily průsmyky v jižní části Českého Lesa a Šumavy. V prostoru Hartmanic a Kunžvartu (dnešního Strážného), dále Zátoně a Horní Vltavice se jednotky 3. americké armády střetly se zbytky jednotek SS a dále 7. a 11. elitní obrněné divize Werhmachtu. Na osvobození prostoru tohoto území se nejvíce podílelo uskupení ,,A" - XII. sboru 3. armády (g.m. Brown) zvané Red Diamond, skládající se zvláště z 4. obrněná divize (gen. Hoge), a 5., 26. a 90. pěší divize (gen. Earnest). Pravděpodobně ze 6. na 7. května 1945 byl Nicov a okolní obce osvobozen při postupu vojsk ve směru Stachy - Kašperské Hory. V tomto prostoru působila asi s největší pravděpodobností 42. jízdní průzkumná squadrona americké 3. armády.

Další změny nadešly až roku 1946 v souvislosti s odsunem německy mluvících obyvatel z celé ČR na základě tzv. "Benešových dekretů". Ne všechny domy, které museli vyhnanci opustit, dokázali obsadit a udržet obyvatelé české, slovenské či jiné národnosti. Počet lidí v obci i okolí citelně poklesl. Další pokles počtu obyvatel nastal při tzv. kolektivizaci z důvodu, že lidé odcházeli do vnitrozemí za lépe placenou prací a větším rozsahem pracovních příležitostí (zde např. zánik osídlení obce Mílov). Do roku 1949 patřila obec Nicov k okresu Sušice. Po změnách ve správním členění se obec Nicov po roce 1949 připadla ke Stachům a tedy k okresu Vimperk, po té okresu Prachatice a nyní Jihočeskému kraji. Dnes je obec Nicov součástí území ORP Vimperk. Asi nejvýznamnější památkou obce Nicov je kostel svatého Martina, který byl založen jako pozdně románský v první čtvrtině 13. století. Původní stavba z 2. poloviny 13. století byla později přestavena v barokním slohu. Proti kostelu naleznete barokní faru s mansardovou střechou. Farní kostel znám ve 14.stol. Od r.1584 patřil jako filiální k faře v Kašperských Horách. Od r.1785 je v obci lokálie, od roku 1857 samostatná fara. Nad Nicovem se vypíná vrch Královský kámen. Na vrcholku naleznete četné skalní útvary s mrazovými sruby. Obec leží v nadmořské výšce 894 m.n.m. BpV.. Jádro obce soustředěno kolem bývalé návsi, dnes vinou demolic několika statků částečně ztratila svůj charakter s kostelem sv. Martina, farou, pomníkem padlým v 1. světové válce a bývalou německou školou. Další zástavba rozptýlena severněji. Severozápadně od kostela kaplička. Ve východní části obce při silnici do Stach bývalá česká menšinová škola, dnes obecní úřad. Několik zachovaných roubených usedlostí. V obci i okolí velké množství křížků z okolí vsi, ze silnice a z cesty do Řetenic, od kohoutího kříže apod.. Nádherné výhledy do údolí Zlatého potoka a říčky Losenice s vrcholy Můstkem a Pancířem na obzoru.

Demografické údaje