Kelč

Živéobce.cz

KelčNěmetice

Původně pozdně gotický zámek z let 1585–1596 byl renesančně upravený v 17. století a barokně ve druhé polovině 17. století. V současné době je v zámku odborné učiliště a praktická škola a je veřejnosti nepřístupný.

Hledat firmy v obci Kelč, část obce Němetice

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Historie obce Kelč celá historie

Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000 n.l. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra, který nasvědčuje, že Kelč ležela na významné obchodní tepně. Dávný původ Kelče prozrazuje také zasvěcení farního kostela sv. Petru a Pavlu.

Velkého rozkvětu dosáhla Kelč za biskupa Bruna ze Šaumburku, kdy byl přeuspořádán celý dosavadní sídelní prostor města, založeno Nové město Kelč s novým náměstím, založena ves Posvátno, jejíž samostatnost trvala až do roku 1850, a významně posíleno postavení kelečeského faráře.

Za válek koncem 14. století mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem, a především pak za husitských válek počátkem 15. století, byla Kelč velmi zpustošena. Hospodářské postavení se začíná zlepšovat až od poloviny 16. století, kdy bylo zčásti zceleno původní biskupské panství. Velkým úspěchem města v té době bylo získání pivovaru, který se stal významným zdrojem příjmů měšťanů. V polovině 16. století začaly v Kelči vznikat první řemeslnické cechy, v r. 1580 byla Kelč osvobozena od robot. Roku 1617 se město kelč stává dokonce nájemcem celého panství. Slibný rozkvět města ukončila až třicetiletá válka v 1. polovině 17. století. V roce 1621 byla Kelč několikrát vypleněna a vypálena nekatolickými poddanými ze sousedních "valašských panství", takže z původního počtu obyvatel zůstala v Kelči sotva pětina.

Po třicetileté válce úpadek Kelče pokračoval. Město přišlo o většinu svých privilegií a kleslo bezmála na úroveň obyčejné vsi. Roku 1750 biskup Troyer výslovně zakázal používatl Kelči označení město. Označení Kelče jako města se Kelči podařilo znovu prosadit až po dlouholetých sporech s olomouckými biskupy na konci 18. století. Na počátku 19. století se v Kelči rozšířila výroba dýmek. S výjimkou poboček továren firmy Thonet a Kohn si však do Kelče nenašel cestu velký průmysl. Až zřízením pobočky firmy Loana v roce 1948 byly položeny základy k průmyslové tradici Kelče. Díky tomu, že Kelč leží v zemědělsky nejproduktivnější části okresu, se zejména od poloviny šedesátých let životní úroveň pracovníků v zemědělství zvyšovala a púostupně dosáhla úrovně zaměsnanců v průmyslu.

Po osvobození v roce 1945 byl v kelči zřízen místní národní výbor. Když byly v roce 1954 zřizovány městské národní výbory, tehdejší ONV ve Valašském Meziříčí Kelči toto označení nepřiznal, a i pozdější žádosti o obnovení statutu města byly bezvýsledné. Obnovit statut města se podařilo až po listopadové revoluci, v roce 1994.

Zpracováno dle PhDr. Ladislava Baletky