Nasavrky

Obec Nasavrky (německy Nasawerk) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 97 obyvatel.

Obcí Nasavrky protéká Radimovický potok, který se po 2,5 km vlévá do Košínského potoka, západně od obce je větší soustava rybníků (Nová komora, Podedvorník, Velký rybník, Čtverák, Mlynářka, Krajánek, Praporky). Přibližně 700 m severně je vodní nádrž Košín I.

Obec leží 4,2 km vzdušnou čarou severně od středu Tábora, nedaleko od obce Košín u silnice směrem na Radimovice u Tábora, Radkov.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1364.

Dle Romana Cikharta (původně Nasevrky). Ves příslušela obci Táborské, jež tu měla v 16. st. čtyři osedlé (mezi nimi kováře) a mimo to ji Václav Kropáč ze Strkova jako dědictví po sobě a manželce Dorotě odkázal r. 1523 dvůr, na kterémž Jakub seděl. Roku 1621 byla ves obci Táborské zkonfiskována, ale roku 1629 zase navrácena. R. 1626 žil v obci Jan Kelbel z Geyzinku. Z rodin ve vsi usedlých jmenuje se Šimákova r. 1719, Šilhaveckých 1719 a Novákova r. 1730

Tipy na výlet

Hýlačka – Tábor

Rozhledna se tyčí na stejnojmenném vrchu ve výšce 525 metrů.

Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov – Tábor

Věž je dominantou nejstarší architektonické památky v Táboře.

Architektonické památky města Tábor

Žižkovo náměstí

Žižkovo náměstí poskytuje svým návštěvníkům přehlídku pamětihodností téměř všech architektonických slohů.

Husitské muzeum Tábor

Expozice Husitského muzea, nazvaná Husité, je umístěna v působivých prostorách pozdně gotické budovy táborské radnice. Výstavní sály seznamují návštěvníky s kořeny husitství, osobností reformátora katolické církve Mistra Jana Husa, vznikem Tábora, neporaženým husitským vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova a také válečnými zbraněmi a dobovými dokumenty.

Táborské středověké podzemí

Komplex podzemních prostor a chodeb představuje zvlášť vyhledávanou táborskou raritu. Dnes hojně navštěvovaná památka vznikala od 16. století hloubením sklepů, nazývaných "lochy", pod jednotlivými domy v historické části Tábora na Starém městě.

Táborská radnice

Každé královské město v Čechách hodné toho jména si zakládalo na své radnici neboli "rathausu". Také v Táboře se jednalo o prvořadou veřejnou stavbu. V jejích prostorách zasedala městská rada, odbývalo se zde městské "právo" i všechny významnější události veřejného života. Radnice symbolizovala vážnost města, jeho prestiž a postavení vůči ostatním městům království. Bylo tedy otázkou cti, aby si Táborští nechali na stavbě své radnice řádně záležet.

Bechyňská brána a věž Kotnov

Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře představuje z daleka viditelná věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. O původu a stáří hradu se vědci dodnes přou.