Nárameč

V roce 1101 se moravská knížata Oldřich a Litold marně pokusili připravit o český trůn pražského knížete Bořivoje II. Tito dva bratři byli potomky knížete Konráda z rodu Přemyslovců. Kníže Konrád před smrtí rozdělil synům velké Brněnsko na dvě menší části. Starší Oldřich zůstal na brněnském hradu (na Starém Brně), mladší Litold obdržel Znojmo. Hranici mezi brněnským a znojemským údělem tvořila v našem kraji řeka Jihlava. Po jejich dohodě roku 1101 byli pozváni do našeho kraje, tehdy oblasti Třebíčského lesa, "Černí bratři" z řehole svatého Benedikta. Tato benediktinská řehole byla již na několika místech v Čechách a na Moravě a měla dobrou pověst, co se týče vzdělanosti i pracovitosti.

V Třebíčském kodexu je v darovací listině Oldřicha a Litolda darováno třebíčskému klášteru mnoho vsí, osad i jiných míst, mezi nimi i naše obec Nárameč. Prvotní darování vesnic knížecími zakladateli se snad stalo ještě mezi rokem 1101 - 1104, ale listina o tom byla vydána a stvrzena při svěcení kostelíku sv. Benedikta dne 10. července 1104, který posvětil pražský biskup Heřman. Uvedený rok 1104 je tedy první písemnou zmínkou jmenovaných obcí uvedených v této listině.

1304-1468

Nejrozsáhlejší zánik osad spadá do období válečného tažení uherských vojsk na Moravu za účasti muslimských Kumánů v roce 1304. Severní část kraje včetně Náramče toho byla uchráněna. Další pohromou pro tento kraj, která zanechala mnohaleté následky, byla opět uherská vojska vedená Matyášem Korvínem roku 1468. Již ve středověku se stavěly tvrze a hrádky nikoli z přepychu, ale aby sloužily k obraně obyvatelstva v čase napadení. Svědčí o tom početné zbytky tvrzí v třebíčském okrese a při toku Jihlavy. Jako poslední je uvedena středověká tvrz v Náramči. Její historie je popsána samostatně v Památkách.

1642-1835

Roku 1642 byla založena "Registra purgkrechtní aneb gruntovní soudu Budišovského". Ke gruntovnímu soudu Budišovskému patřilo 58 gruntů z Budišova, 32 z Hodova, 17 v Náramči a 5 v Uhřínově.

Josefínský katastr roku 1787 zavádí nové číslování domů a to směrem protichůdným - č.p. 1 bývalo na dnešním čísle 27.

Na základě císařského patentu z 23. prosince 1817 byl zaveden ve všech německých a italských zemích systém pozemkové daně, proto císařští úředníci vyhotovovali mapy pro její výpočet. Současně probídaly zápisy vlastníků půdy a zaváděla se evidence parcel. V obci Nárameč byl tento zápis proveden r. 1835.

1874 - 1900

Roku 1874 byla dokončena stavba první školy v Náramči (v č.p.11), školní rok navštěvovalo 86 dětí. Ve stejném roce se osada Nárameč osamostatňuje od obce Budišov a stává se samostatnou obcí s vlastním zastupitelstvem, starostou a radními.

Mlýn na č.35 (samota Mlýnek) byl zrušen v roce 1892. Podle historických záznamů snad mlýn stál už roku 1762; byl napájen z malého rybníčku "Stávek", který býval v obci. Skončilo tak mlynářské řemeslo v Náramči.

Na přelomu století bylo v obci 63 domů a 447 obyvatel.

1904 - 1927

V roce 1904 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Náramči. Od firmy Smejkal z obce Hluchov byla zakoupena vozová stříkačka, která se přepravovala koňským spřežením, voda se čerpala ručně. V roce 1912 byla dokončena stavba hasičského skladiště na návsi.

V roce 1909 byla uprostřed obce postavena nová škola. V patře byly dvě třídy, mezi nimi kabinet. V přízemí byl byt správce školy, učitele a rezervní třída. V kabinetě byly umístěny učební pomůcky, učitelská a žákovská knihovna. Školním rokem 1910 - 11 navštěvovalo školu 115 dětí.

Počátkem první světové války docházelo do školy 108 žáků. K činné vojenské službě bylo povoláno 28 mužů z naší obce. Po skončení války a vzniku samostatné Československé republiky byly před školou vysazeny dvě lípy - Lípa svobody a Lípa legionářů (v roce 1971 byly při opravě školy vykáceny).

V roce 1921 byl před školou postaven pomník 16 vojínům z naší obce padlým v první světové válce.

V roce 1927 proběhla Elektrifikace obce.

1936 - 1937

Dne 13. června 1937 bylo v Náramči slavnostně ukončeno scelování třísté obce v zemi Moravskoslezské. S měřičskými a projekčními pracemi bylo započato v květnu 1934. Scelování polí začalo na podzim roku 1936 úpravou cest, společných zařízení na jejich vybudování, včetně lámání kamene.

1939

První pravidelné autobusové spojení z Tasova přes Nárameč do Třebíče.

1940

Zakoupení první motorové stříkačky, která sloužila hasičskému sboru až do r.1982.

1943

Zavedení telefonu do obce, napojení obce Nárameč na poštu v Budišově.

1948

V červnu tohoto roku byl pořízen místní rozhlas.

1952

Vznik Jednotného zemědělského družstva Nárameč. Pro potřebu hasičů bylo zakoupeno malé nákladní auto zn. Chevrolet.

1964

Vybudování kruhového parketu v Doubí.

1968

V kulturním areálu Doubí byl uveden do provozu větší betonový parket. Zahájení stavby kulturního domu.

1972

Zkolaudování kulturního domu a 30.12. slavnostní předání do užívání.

1975

Sloučení zemědělských družstev Budišov, Kamenná, Studnice, Rohy, Hodov a Nárameč.

1977

Demolice hasičské zbrojnice na návsi, přemístění pomníku padlých do parku na návsi, vyasfaltování prostoru před školou.

1978

Zrušení základní školy v Náramči, dokončení stavby požární nádrže.

1980

Založení Tělovýchovné jednoty Nárameč.

1982

Předána do užívání nově postavená prodejna Jednoty.

1984

Veliká vichřice 12.července zasáhla obec a napáchala značné škody. Zrekonstruování cesty mezi obcí Nárameč a Hodov.

1988

Zemědělské družstvo dokončilo stavbu pily.

1990

Po komunálních volbách 24. 11. se obec odloučila od Budišova a byl zřízen Obecní úřad Nárameč.

1991

Zprovoznění kabin u fotbalového hřiště.

1992

Stavba nového mostu pod rybníkem Gbelem. Oprava kapličky na návsi.

1995

Od začátku května má Nárameč v obecním domě č.4 zdravotní středisko.

1996

Předána do užívání nová hasičská zbrojnice. Obecní úřad zakoupil pro hasičský sbor AVII-K31 se zabudovanou výbavou pro zásahovou jednotku. Od 24.prosince začíná zkušební vysílání kabelové televize v Náramči.

1997

SPT Telecom prováděl telefonní přípojky a zprovozňoval telefony pro přihlášené účastníky v naší obci.

Informační kanál kabelové televize. Obec tak má vlastní vysílání na kabelové televizi. V textové formě jsou vysílány zprávy obecního úřadu a informace o službách. Hlášení místního rozhlasu je rovněž přenášeno prostřednictvím televize.

1998

V uvedeném roce byly ve středu obce vybudovány odstavné plochy pro zastávky autobusů mimo průběžnou komunikaci a postavena čekárna.

2000

Uvedeno do provozu víceúčelové hřiště. Počátkem roku 2000 schválil "Podvýbor pro heraldiku Parlamentu ČR" navržený znak a prapor pro obec Nárameč, který navrhl PhDr. J. Gregor. Dne 20. dubna došlo k předání těchto insignií zastupitelům obce v Parlamentu.

Zahájení stavebních prací na plynofikaci a veřejném vodovodu.

2001

12. července se uskutečnila přejímka rozvodu plynu a v srpnu Jihomoravské plynárny započaly s montáží plynoměrů.

2002

Dokončení stavby vodovodu. V místnostech obecní knihovny bylo zřízeno informační centrum s možností využití internetových služeb.

2003

V lokalitě Ovčačka byly vybudovány chodníky po obou stranách ulice. Byla provedena rekonstrukce místního rozhlasu. Zahájení terénních úprav ve školní zahradě za účelem vybudování kulturního areálu.

2004

U příležitosti devítistého výročí první písemné zmínky o obci byl uveden do provozu areál za kulturním domem. Oslavy proběhly 16.7.-18.7.. V lokalitě Ovčačka byly dokončeny chodníky a zpevněná komunikace. Byla zrekonstruována kotelna obecního úřadu z topení pevnými palivy na topení zemním plynem.

V textu jsou použity úryvky z článků R.Fišera "Z historie benediktinského opatství" a z "Medailonku obce Nárameč 1104 - 2004".