Náměšť na Hané

Další pozoruhodnou pravěkou lokalitou, dnes zčásti zastavěnou, je lokalita Valník. Na Valníku se našly téměř všechny známé moravské kultury jdoucí až do slovanského osídlení doby hradištní. Z mladší doby železné, zvané jinak doba laténská, se kromě drobných nálezů na Biskupství vyskytuje poblíž Náměště také známá keltská Vierreckschanze u Ludéřova, lidově nazývaná Švédská šance. Z doby římské máme v Náměšti doloženy nálezy římských mincí císaře Marka Aurelia (161-180 po Kristu) a Filipa Araba (244-249 po Kristu). Příchod prvních Slovanů na naše území někdy počátkem 6. století ovlivnil zdejší osídlení již trvale. V Náměšti je přítomnost prvních Slovanů zachycena nálezy z Valníku.

První písemná zmínka o Náměšti vůbec je uvedena v seznamu asi 200 vesnic. Zdíkova listina uvádí Náměšť dokonce dvakrát: poprvé mezi vesnicemi patřícími olomouckému kostelu sv. Petra (dnes se tato zpráva považuje za informaci o budoucí vsi Biskupství), podruhé mezi majetky olomouckého kostela sv. Václava. Rozdělení trvalo pak až do roku 1949, kdy samostatná obec Biskupství byla sloučena s Náměští.

Náměšť, která leží na soutoku říčky Šumice a potoka Baběnce, byla právě tímto potokem rozdělena na vlastní Náměšť po pravém břehu potoka a osadu Biskupství na levém břehu. Osada Biskupství byla až do roku 1460 v církevních rukou a teprve od roku 1521 byla trvale spojena v jedno panství i s vlastní Náměští. Po první zmínce z roku 1141 Náměšť mizí na dlouhých sto let z písemných pramenů a objevuje se opět v době, kdy nad Náměští vládnou Švábenicové. Náměšť se nejpozději v první třetině 13. století dostala do rukou zeměpána, byla někdy kolem roku 1241 darována Milíčovi ll. jako výsluha za funkci olomouckého komorníka. Rokem 1252 můžeme datovat dobu, kdy byl dostavěn náměšťský hrad, a obyvatelný. Povýšení Náměště z obyčejné vesnice na městečko trhovní, dosáhl až Milíč lll. z Náměště, v roce 1318 brněnský a znojemský komorník. Velká přízeň krále Jana Lucemburského jeho osobě se projevila v roce 1319, kdy král povýšil Náměšť na městečko trhovní s jedním týdenním trhem každý čtvrtek. Povýšením na městečko se Náměšť stala centrem svého okolí. Z jejího blízkého regionu byly pouze Kralice na Hané (městečkem poprvé 1316) jmenovány dřív. Náměšť jako místo konání týdenních trhů se zákonitě stala svým postavením nadřazenou nad okolními vesnicemi, které toto právo neměly. Švábenicové jako rod jsou vůbec nejvýznamnějšími majiteli Náměště v celých jejích dějinách. Povýšení Náměště na městečko roku 1319 je nejdůležitějším privilegiem celých náměšťských dějin.

Roku 1536 získal Náměšť Hynek Bruntálský z Vrbna a na Klimkovicích. Rod Bruntálských z Vrbna, erbu šesti zlatých lilií v modrém poli, znamenal pro Náměšť klidnější období po častém střídání majitelů, kdy byla Náměšť často rozdělována a pak zase spojována.Byla to pro Náměšť dobrá vrchnost, neboť podle lidové ústní tradice byli Vrbnové u svých místních poddaných tak oblíbeni, že ti dokonce vypřahovali koně a sami táhli jejich povoz, aby tak upřímně projevili svou náklonnost k nim. Páni z Vrbna někdy kolem roku 1556 přestavěli náměšťskou tvrz do podoby menšího renesančního zámku, což potvrzuje nepřímo i pozdější listina z roku 1587, ve které se již hovoří o zámku.

Od synů Štěpána z Vrbna koupil roku 1590 Náměšť zemský hejtman Markrabství moravského Hynek starší z Vrbna a na Bruntále. Ten vydal roku 1591 dvě významné listiny - jednu pro Biskupství a druhou pro Náměšť. Klidné období vlády Bruntálských z Vrbna skončilo roku 1592. Náměšťské zboží koupil Havel Kurovský z Vrchlabí. Havel Kurovský z Vrchlabí prodal 1605 náměšťské panství Václavovi ll. staršímu Morkovskému ze Zástřizl. Rudolf Morkovský ze Zástřizl prodal roku 1651 náměšťské panství Janu Jakardovskému ze Sudic za 22 500 zlatých. Ve své poslední vůli v roce 1667 odkázal panství manželce Anně Marii Soběkurské ze Soběkur. Po smrti manžela vdova prodala roku 1668 náměšťské panství baronu Františku Maria l. Cerbonimu. František Maria l. Cerboni vymohl od císaře Leopolda l. 23. července 1675 pro Náměšť znak. Náměšť měla znak již dříve, totiž šachované orlí křídlo, ale Leopoldovo privilegium tento znak specifikovalo jako na zlatém štítu červeně a zlatě šachované orlí křídlo a zároveň ho polepšovalo přidáním kamenů s křížem, věncem a dvěma anděly. Později se však na toto privilegium zapomnělo a začaly se používat jednoduché formy staršího znaku. Časem se barvy znaku přizpůsobily barvám zemského erbu moravské orlice na modrém štítě.

Náměšť fakticky používala jako znak okřídlený spár v modrém poli, šachovaný stříbrně a červeně. Po smrti Františka Maria l. Cerboniho roku 1687 zdědil náměšťské panství syn. František Maria ll. Cerboni vyplatil značné obnosy svým sestrám, zadlužil se, zemská vláda jeho majetek dala v květnu 1706 do dražby. V dražbě nabídla nejvíce ovdovělá hraběnka Marie Rozálie z Pruskova, která za 45 000 zlatých rýnských také panství získala. Po smrti Marie Rozálie hraběnky z Pruskova převzal roku 1715 náměšťské zboží její syn Kryštof Erdmann hrabě z Pruskova. Za vlády Pruskovských byl náměšťský zámek přestavěn do barokní podoby, připomíná se i velká ovocná zahrada. V roce 1719 prodal náměšťské panství Kryštof Erdmann hrabě z Pruskova za 76 000 zlatých rýnských Františku Jindřichu Řeplinskému rytíři z Berečka. František Jindřich Řeplinský z Berečka v roce 1725 založil samostatnou školu v Náměšti. Již následujícího roku 1726 prodal Řeplínský z Berečka náměšťské panství Aloisi Tomáši Raimundovi hraběti z Harrachu za 93 000 zlatých a 100 dukátů. Harrachové, mající ve znaku na červeném poli tři stříbrná pštrosí pera zastrčená ve zlaté kouli, patřili ve své době k velmi významným rodům v říši. Ještě za svého života odstoupil Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach v dubnu 1740 náměšťské panství jednomu ze svých 15 dětí, Ferdinandu Bonaventurovi hraběti Harrachovi, který již v březnu 1740 zakoupil blízký ludéřovský statek (vsi Ludéřov a Střížov). Tak došlo k zvětšení náměšťského panství, které se od té doby skládalo z městečka Náměště a vsí Biskupství, Ludéřova a Střížova. V roce 1745 získal Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach od své nevlastní matky janovické panství, na kterém již v následujícím roce založil známou textilní manufakturu. Harrachovský správce náměšťského panství Jan Josef Erben nechal v roce 1749 na své náklady vytvořit sochu sv. Jana Nepomuckého, a to v dílně předního moravského sochaře Jiřího Antonína Heineze. Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu začal stavět náměšťský zámek. Podle dnes nezvěstného rukopisu náměšťského správce Bruna Seitse se začalo se stavbou Horního zámku 1. března 1766. Zámek vznikl přepracováním francouzských vzorů, zesílených vlivem moravského baroka. Rozsáhlé statky svého otce zdědila jeho jediná žijící dcera Marie Růžena hraběnka Harrachová (25.11.1758 – 31 3.1814), od roku 1777 provdaná za Josefa hraběte Kinského. Nová náměšťská vrchnost – Kinští ( znaku tří stříbrných vlčích zubů na červeném štítě, nad nímž byla knížecí koruna) – byla stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Josef hrabě Kinský (12.1.1751 – 14.8.1798) se dokonce po smrti svého otce stal v roce 1792 knížetem a hlavou celé rozvětvené rodiny. Marie Růžena kněžna Kinská v roce 1792 přidělila zdarma půdu bezzemkům, kteří se na ní usadili, postavili si obydlí a začali zde hospodařit. Vznikla tak arabizační obec nazvaná Nové Dvory (Neuhof, Familienhof). Dekrety pro příděl půdy byly vydány 31. března 1792. Každý familiant dostal 12 měřic pole a 500 čtverečných sáhů na stavbu domu a hospodářských budov. Dne 16. května 1795 potvrdil císař František ll. Náměšti dva výroční trhy, které ji udělil již císař Leopold l.; zároveň císař povolil Náměšti dva trhy nové. Náměšť tedy od té doby mohla pořádat čtyři trhy ročně. V roce 1812 se odstěhovali domkáři z levého břehu Šumice na pravý pod bývalý hrad, kde jim byly bezplatně vystavěny domky. Tato část Náměště se dodnes jmenuje Kapounov, snad podle jména prvního domkaře zde usídleného. František Josef hrabě Kinský zemřel v mladém věku v Uhrách; jeho manželka Terezie hraběnka Kinská, rozená hraběnka z Vrbna ( 13.9.1789 - 12.12. 1874), se musela postarat o 5 potomků. Náměšťské panství zdědil po otci nezletilý Dominik hrabě Kinský ( 6.8.1810 – 27.2.1875), za něj však řídila panství jeho matka, která je uchována v paměti lidu jako podporovatelka a ochranitelka chudiny. Terezie hraběnka Kinská nechala v roce opravit zámeckou kapli a pořídit v ní mozaikovou dlažbu. Revolučním rokem 1848 bylo zrušeno poddanství a robota, zanikly vrchnostenské úřady, a tím i vláda Kinských nad jejich panstvím. Obec Náměšť, Biskupství, Ludéřov a Střížov byly roku 1850 začleněny do soudního okresu olomouckého a Kinským zůstal pouze náměšťsko-ludéřovský velkostatek. Osada Nové Dvory byla roku 1850 spojena s obcí Biskupství v jeden celek. Biskupství pak bylo zcela samostatnou obcí až do roku 1949, kdy došlo k jejímu začlenění do Náměště na Hané.

Hrabata Kinští si v roce 1871 nechali vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku. Dnes v ní odpočívá sedm členů hraběcí rodiny včetně populárního Dominika Kinského. Místní kostel dřívější podoby, pocházel z roku 1656. Do roku 1833 byl kolem kostela hřbitov. V roce 1869 se ukázaly ve zdivu kostela velké trhliny. Musel být uzavřen a nakonec i zbořen. Stavbu nového farního kostela sv. Kunhuty prováděl v letech 1871- 1873 litovelský stavitel V. Crha; je zajímavé, že Náměšť přispěla na stavbu svatostánku nejméně (hrabě Kinský věnoval trojnásobnou částku, obec Biskupství jedenapůlkrát větší obnos). Poslední šlechtický majitel náměšťského velkostatku Evžen ll. hrabě Kinský (syn hraběte Evžena l., bratra Dominika hraběte Kinského) prodal roku 1916 velkostatek velkoobchodníku se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun. V roce 1925 došlo ke změně názvu obce na Náměšť na Hané.