Krupka

1241 lituje kronikář Matouš Pařížský hraběte Richarda Cornwallského, z jehož dolů se anglický cín dovážel do Evropy, že po objevu kovu v okolí Krupky ztratí odbytiště v Německu a v Čechách

1305 se v písemných pramenech mluví o Krupce jako o místě, „kde se nyní kope“

1325 první písemná zmínka o Soběchlebech

1330 se v listině krále Jana Lucemburského hovoří o Krupce jako o městě, král daroval hrad Krupku míšeňskému šlechtickému rodu Koldiců, stojí už i hrad Kyšperk

1330 doložená osada Kirchlice, nacházející se jižně od kostela sv. Prokopa, žili v ní horníci, kteří rýžovali cín

1335 první zmínka o Unčíně a Maršově

1376 první zmínka o Habarticích, kde již v tomto roce stál kostel

1378 první zmínka o Cínovci

1426 v červnu se husité dostali ke Krupce. Po vítězné bitvě na Běhání u Ústí n.L. pronásledovali saské křižáky ke Kyšperku a Krupce a část jich zde pobili

Kolem 1421-1426 husité vypálili světecký klášter a uprchlé jeptišky se ukryly v lesích kolem Krupky. Poslední z nich schovala v kmeni lípy sošku Matky Boží. K této sošce se váže pověst o založení kostela v Bohosudově a vznik poutní tradice

1446 první zpráva o Fojtovicích

1454 byl dostavěn špitál s kostelem sv. Ducha

1463 první zmínka o Vrchoslavi

1469 uzavřel král Jiří z Poděbrad se saskými knížaty Chebskou smlouvu, která stanovovala hranice mezi Čechami a Saskem. Větší část těžby cínu zůstala na české straně

1474 vznikl nový minoritský klášter v horní části města

8. leden 1477 udělil Těma z Koldic městu právo várečné a výčepní na pivo ve městě i v sousedních obcích,povolil stavbu pivovaru, týdenní trhy, propůjčil městu obecní váhu a umožnil obchodovat se solí

1477 první zpráva o Mohelnici

13. leden 1478 vydal král Vladislav II. Jagellonský erbovní list, který uděloval městu znak, pečeť a právo pečetit červeným, královským voskem, výroční trh, právo dosazovat purkmistra, radu a městské úředníky a celní svobodu na cestách

1479 vyhořelo celé město, Těma z Koldic je nechal opět vystavět

1479-1488 nově postaven městský kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí

1487 dochoval se opis horního řádu z tohoto roku, který svědčí tom, že vzrostl význam Krupky jako hornického centra, zmiňuje se o ražbě a udržování dědičné štoly Dürrholz

1488 byla vybudována farní budova, která v Husitské ulici, poznamenaná barokními úpravami stojí dodnes

1510 zemřel Albrecht z Valdštejna, zakladatel bohosudovského kostela

1516 postaven hřbitovní kostel sv. Anny

1579 koupila obec krupské panství i s hradem (měšťané se celé 16. stol. snažili, aby se Krupka stala svobodným královským městem)

1587 byli do bohosudovského katolického kostela povoláni jezuité, aby čelili krupským luteránům

1610 první pouť v Bohosudově

1615 král Matyáš daroval Krupku se všemi právy Adamovi ze Šternberka

1631 při ústupu Sasů v době třicetileté války bylo město z velké části vypáleno

1665 zemřela Marie Anna z Bleilebenu (choť zesnulého majitele soběchlebského ,dříve kyšperského, panství plukovníka Alexandra Regniera z Bleilebenu, a odkázala bohosudovskému kostelu veškerý majetek

1679 jezuité založili gymnázium

1680 velká epidemie moru (zemřelo 327 lidí,třetina obyvatel)

1684 v Soběchlebech jezuité založili první koncentrovanou manufakturu v Čechách na výrobu sukna a vlněných látek (1688 zbankrotovala)

1692-1700 postavena kaple sv. Wolfganga na Komáří vížce

1695-1697 Šternberkové nechali na hradním nádvoří vystavět novou budovu pro panský horní úřad

1701-1706 byla postavena barokní bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově 1708 krupské panství koupil hrabě František Karel Clary-Aldringen

1717 odhalena socha sv. Františka Xaverského

1720-1730 poutí se zúčastňuje až 100 000 lidí

1769 vyhořela jezuitská rezidence

1773 byla znovu vystavena a rozšířena jezuitská rezidence, ale řád byl zrušen, skončila činnost gymnázia

1812 v Horní Krupce se narodil Dr. Ferdinand Arlt, zakladatel moderního očního lékařství (zemřel 1887 ve Vídni)

1813 Krupku navštívil německý básník Johann Wolfgang Goethe

1813 krupští občané zakryli vchod do hradního sklepení , kam si před napoleonovými vojsky schovali své cennosti, náhrobním kamenem Sabiny z Vřesovic (zemřela 1518, náhrobek zachován a uložen v ambitech baziliky Panny Marie Bolestné)

29.-30. srpna 1813 proběhla bitva u Chlumce, kde byla poražena napoleonská vojska.Vítězní spojenci vyplenili Bohosudov

1822 se v Bohosudově narodil ve své době slavný malíř Ferdinand Laufberger (zemřel 1881)

1825-1826 byla krupským měšťanem N. Beckem vybudována výletní restaurace na Vilémově výšině

1835 odhalen ruský památník v Soběchlebech na památku bitvy u Chlumce

1848 po revoluci bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a nahrazeno samosprávou

1852 vystavěna silnice z Krupky na Komáří vížku

1853 v prostorách jezuitské rezidence bylo po obnovení jezuitského řádu znovu ustaveno církevní gymnázium

1853 R.Zecheler přestavěl starou hornickou baštu na výletní restauraci na Komáří vížce

1858 otevření důležité železnice Ústí – Teplice

1859 byla otevřena nemocnice o třiceti lůžkách

1863 jako vedlejší produkt se začal v cínových dolech těžit Wolfram

1864 krupské doly koupili báňští podnikatelé Schiller a Lewald, započala se ražba štoly Martin

1869 začala v Bohosudově pracovat nejstarší cementárna v Čechách (v provozu do roku 1930)

1872 Krupku navštívil spisovatel Jan Neruda

1873 byl založen hasičský spolek

1873 otevřena nová škola v Bohosudově

1882 velká hornická stávka

1893 zahájila provoz bohosudovská plovárna

1894 otevřena nová škola v Krupce

1898 Bohosudov byl povýšen na městys

1900 otevřena nová škola v Unčíně

1904 velký požár, shořely 43 budovy

1905 byla opravena celá křížová cesta i sousoší Kalvárie z I.pol.19.stol.

1910 založena ve Vrchoslavi firma Gebhard&Rahm vyrábějící matice, šrouby a tažný drát

1913 zahájil provoz bohosudovský biograf

1916 položeny koleje ve štole Martin, byla zavedena kolejová důlní doprava

1919 vznikl Muzejní spolek (odhalil r. 1926 pomník na památku návštěvy J.W.Goetha na hradě Krupka)

1921 vznikla bohosudovská porcelánka

1922 byl zastaven důlní provoz

1924 z tzv.Schneiderovi kolonie se v průběhu 80. let stala samostatná čtvrť Nové Modlany, která se v tomto roce osamostatnila

1934 henleinovci zorganizovali demonstraci proti otevření české školy (dnešní Masarykova)

9.3.1943 byla popravena odbojářka Herta Lindnerová

24.4.1945 zastavil transport vězňů z koncentračního tábora Ossendorf na bohosudovském nádraží. 313 vězňů zde zemřelo (pomník naproti kostelu sv. Prokopa z r. 1948)

1940-1945 byla znovu zmáhána štola Martin, byl ražen překop pod Komáří vížku jako průzkumné důlní dílo, ale nepřinesl očekávané výsledky

1947 bylo obnoveno biskupské gymnázium v Bohosudově

1948 vysídlení většiny Němců z města i z horských obcí Habartic, Mohelnice a Fojtovic, které se tak až na Fojtovice, vylidnily a zanikly

1950 byla činnost biskupského gymnázia zrušena a to se změnilo v internační tábor pro 360 řeholníků

1950-1952 byla ve švýcarské licenci vystavěna lanovka z Bohosudova na Komáří vížku

1952 získává objekt biskupského gymnázia československá armáda

1961 budova bývalého hotelu Rytíř z Bleilebenu začala sloužit jako úřad

1968 do objektu bývalého biskupského gymnázia se nastěhovala sovětská armáda

1991 město definitivně opustila sovětská posádka

1.9.1993 slavnostně zahájena výuka v biskupském gymnáziu - obnovení poutní tradice

1999 zahájena I. Etapa rekonstrukce hradu Krupka (v rámci programu Phare)

15.9.2000 v rámci projektu Phare byla slavnostně otevřena Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Cínovec-Altenberg-Geising. V rámci tohoto projektu byla provedena: (1) rekonstrukce kaple sv. Wolfganga, (2) Slavnostně otevřena prohlídková štola Starý Martin

11.5.2003 zpřístupněn hřbitovní kostel sv. Anny

10.6.2003 slavnostní zahájení výstavby průmyslové zóny Krupka

19.6. 2003 slavnostní otevření hotelu Hrad Krupka, dokončena II. Etapa rekonstrukce

6.9.2003 slavnostní uvedení do provozu nově zrekonstruovaného městského stadionu