Modrá

Do naší doby se dochovalo též několik pozoruhodných stavebních památek. 4 km severně od obce se nachází kamenný útvar "Králův stůl" - s největší pravděpodobností součást pravěkého slunečního kalendáře, jenž byl v pozdější době kamenem hranečným a dokonce zde podle pověsti odpočinul na poč. 13. stol. král Přemysl Otakar I.

Na jižním okraji obce najdeme památku z epochy Velké Moravy, jejíž význam je nezměrný - pozůstatky (základy) kamenného kostelíka z přelomu 8. a 9. století, s největší pravděpodobností vystavěného salzburskou (křes»anskou) misí.

Tento kostelík, jehož poloha - 3 km od Veligradu (dnes Starého Města) - svádí k domněnce, že zde kázali Cyril a Metoděj, je možno považovat za jednu z nejstarších kamenných staveb na území našeho státu.

V rozmezí10. až 13. století končí významnější osídlení v nejbližším okolí obce. Po vybudování velehradského kláštera se osada na místě dnešní Modré s Velehradem sloučila a stala se jeho hospodářským zázemím. V místě dnešní obce ležely rybníky, které byly zdrojem obživy obyvatel kláštera. Na okolních úbočích se nadále nacházely jen ovčárny (ve znaku obce stojí beránek).

Až kolem roku 1786 legislativně vznikla obec Neudorf, dnešní Modrá. Současnost

V nejčerstvější kapitole novodobých dějin obce probíhá od roku 1991 Program obnovy venkova (POV), jenž je úzce spjat s revitalizací krajiny. Tento POV je uskutečňován v určitých bodech společně s obcí Velehrad (s níž byla Modrá vícekrát násilně sloučena a zpětně odtržena).

Jedná se o pokus (dle návrhu architektů M. Klementa a P. Todorova) o komplexní řešení, které má uvést v soulad celý systém od zástavby, historie, ekologie, tvorby krajiny až po tradice, zvyky a duchovní život obce, která dnes čítá 650 obyvatel. Cílem snahy obecního zastupitelstva je nenásilně navázat na vymírající kulturní tradice, postupně dotvářet obraz obce a jejího okolí ve vzájemném souladu lidové architektury s přírodou.

Aby život obce byl opravdu bohatý a plnokrevný, je třeba se zabývat tradicemi a zvyky, z nichž některé dodnes žijí, jiné však zanikly a jen stěží se jej daří obnovit (pálení Morany, Klepání po dědině a vodění Jidáše, Velikonoční pomlázka, Mikuláš, Vánoční strom, roznášení světla z Betléma do obydlí starších a nemocných lidí, Maškarní bál na ledě apod.). Některé společenské akce, jako například Josefovský košt a cimbálem, pou»ová zábava, beseda u burčáku, Vinobraní, Fašank, Pochovávání basy, se už začínají stávat novou tradicí v životě obce. Revitalizace krajiny

Návrat k tradičním hodnotám a ke staletími osvědčenému způsobu života souvisí úzce s revitalizací krajiny. Modrá měla to štěstí, že její poloha na úpatí pohoří Chřibů neumožnila v posledních 40 letech devastaci takového stupně, jak ji bohužel můžeme často vidět v okolní krajině. I tak je toho potřeba napravit až bolestně mnoho.

Nejdůležitější realizace:

• Zatravnění ploch, které byly nejvíce poškozeny erozí

• Postupná obnova bývalých polních cest s výsadbou zeleně

• Vybudování nových rybníků a mokřadů, jež brání povodním a příznivě ovlivňují klima obce

• Vytvořením vhodného prostředí vznikla téměř přírodní rezervace, kde se objevují ledňáčci, volavky, čápi černí i různí vzácní obojživelníci včetně čolků. V rybnících byly vysazeny ryby, o jejich chov se stará obec.

Infrastruktura

Jedním z prvních úkolů bylo vybudování technické infrastruktury obce. Ta dnes musí zabezpečovat podobné zázemí, jako je tomu ve městě, aby byl život na vesnici zachován. Bez zahloubení inženýrských sítí nelze navíc provádět žádné změny ani na povrchu. Je třeba zdůraznit, že na poměrně rychlé realizaci prací měla velký podíl svépomoc obyvatel obce.

Stručný přehled základních akcí:

• Provedení plynofikace

• Provedení kanalizace s napojením na ČOV

• Výstavba chrániček pro kabelizování vedení elektrické sítě

• Zkabelizování části veřejného osvětlení

• Kabelový rozvod telefonní sítě

Veřejná prostranství

Hledání nové náplně a využití celého prostoru obce je realizováno oživením veřejných prostranství. Důraz je kladen na obnovu architektonického detailu a řemeslné práce, patřící neodmyslitelně k rázu vesnického prostředí.

Nejvýznamnější akce:

• Vydláždění místních komunikací i s četnými mozaikovými vzory (tak byl téměž vytlačen asfalt, s výjimkou státní silnice)

• Instalace nových stylových lamp

• Rekonstrukce místní kapličky a úprava celého prostranství kamenným dlážděním zdobeným mozaikami

• Dokončení hotelu s vinárnou a restaurací (provedeno přestavbou budovy z majetku obce)

• Vyhlášení dvou kamenných křížů v obci kulturními památkami, úpravy jejich okolí

• Výstavba nového atraktivního dětského hřiště

• Úprava místní hospody a předzahrádky v duchu původního vzhledu

• Vysazování vzácných mizejících původních druhů dřevin (dříny, oskoruše, moruše) a tradiční zeleně přispívající k zachování původního rázu slovácké vesnice.

Život v obci

Do všech činností se od samého začátku zapojují i místní občané a především děti. V duchu hesla "Ve svých dětech žijeme dál" se Modrá vrací k smysluplnému způsobu života, úzce spjatému - protože žitému na základě porozumění a zkušenosti - s přírodou. A proč koneckonců prostřednictvím dětí neovlivnit i myšlení jejich rodičů? Uchovat tradice a zvyky bez zaujetí nové generace nejde. To je ta pravá obnova vesnice, již nelze chápat jako pokus o vytvoření umělého skanzenu, nýbrž jako budování moderní obce stylově vyvážené, s přirozeným, ale bohatým životem.

Na sklonku roku 1989 byla prostřednictvím zapálených a zkušených vedoucích na Modré obnovena činnost Junáka - tahouna většiny dětských aktivit. V klubu "Pampeliška" rozvíjejí děti své znalosti a zájmy, pod odborným vedením se zabývají pozorováním a mapováním přírody, jevů a událostí v našem okolí (historie obce, rodokmeny, herbáře, živočichové a chráněné rostlinné druhy v okolí obce atd.). V obci pracuje ještě několik dalších společenských organizací.

Všech aktivit se zúčastňují děti spontánně, bez ohledu na příslušnost ke spolku nebo organizaci, jež akci pořádá, protože hlavní přínos těchto akcí spočívá nesporně v rozvíjení vztahu dětí a mládeže k rodné obci a jejímu okolí. Při dobrém vedení se dětská pomoc může stát nenahraditelnou. Vždy» kdo jiný než děti by dokázal sázet v blátě mokřadu vrby, šplhat po stromech s budkami pro ptactvo, sbírat po polích střepy keramiky po našich předcích nebo sázet roztroušenou zeleň a starat se o ni.

Tady jsou příklady některých akcí:

• Rak - vytvořená hrázek s následným vysázením raka, škeble rybničné a hořavky duhové

• Čištění studánek

• Výpomoc při přikrmování zvěře a mnohé další.