Hledat firmy v obci Zbuzany, ulice Lomená
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Zbuzany celá historie

Málokterý sídelní útvar zná přesné datum, kdy ve volné krajině na rostlém terénu byly položeny základy jeho osíd­lení a uveden jeho název. Založení obce Zbuzany je mož­no tedy klást do historie, kdy ještě nebyly žádné písemné zmínky a leccos se pouze ústně tradovalo, takže založení obce a její název mohou být předmětem různých úvah, názorů, mýtů a legend. Chceme-li se opřít o fakta, musíme mít nějaký historický podklad. Dovolte, abych jako kronikář obce, nahlédl s Vámi do nejstarších dějin obce. Najde-li se někdo, kdo údaje poopraví nebo doplní jinými důkazy a ná­mitkami, bude to jen ku prospěchu věci.

Sousední Ořech oslavil v předloňském roce milénium, nebo-li tisícileté výročí. Tisícileté výročí jsme klidně mohli oslavit i my, ale bylo by to opravdové výročí ? Oslava milé­nia vycházela z urbáře břevnovského kláštera, který byl založen českým knížetem Boleslavem II. a svatým Vojtě­chem 14. ledna 993 a nadán řadou vesnic, jež ležely nablízku Břevnova. Je pravděpodobné, že jako Ořech, náležela k břevnovskému klášteru i polovina obce Zbuzan, o čemž svědčí urbář, založený roku 1406 za opata Diviše (Vácslav Wladivoj Tomek -III. díl Dějin Prahy). V tomto urbáři (tj. úroční knize, kam se zapisovaly důchody z vesnic) je uvedeno, že podstata kláštera zůstala celkem nezměněna pokud jde o nemovitý majetek a kde je poznamenáno, že klášteru patřila polovina Zbuzan (obce Zbuzanské). Druhá polovina obce Zbuzany patřila pod pražské biskupství a po povýšení biskupství na arcibis­kupství za Karla IV. zřejmě pod pražské arcibiskupství, o čemž je zmínka ve spisku Dr. Václava Kopeckého:„ Účet pokladníka arcibiskupství pražského z let 1382-83 - archiv Prahy, signatura 2903,“ kde se uvádí: " Universitní zázna­my z některých vsí distriktu Pražského ". (Distrikt Pražský měl pro svou blízkost k Praze postavení zvláštní. V čele jeho nebyl purkrabí, nýbrž byl spravován přímo z úřadu komory arcibiskupské. A také úrok nevybíral purkrabí jako v jiných distriktech, nýbrž sám pokladník.) Patřily k němu některé objekty v Praze samé a pak vsi v nejbližším okolí města ležící, především arcibiskupský dvůr a tvrz v Kyjích, Hostovice, poplužní dvůr v Štěrboholích, směrem k Ra­kovníku Dušníky, Chrášťany, Otovice, Železná a konečně pak část Zbuzan a Neratovice. Je tedy zřejmé, že Zbuza­ny patřily jednak polovinou pod Břevnovský klášter a dru­hou polovinou pod Pražské arcibiskupství. Starší občané Zbuzan mají ještě v paměti, že „Mirešický dvůr" patřil Břevnovskému klášteru a Ořešský dvůr "Kapitule svato­vítské"a pamatují i zbuzanskou parcelaci koncem 20. let, kdy jen Ořechu zůstala "církevní půda.“

Z uvedeného je podle mého názoru prokázáno, že obě sousední obce měly v nejstarších - písemně dochovaných - dobách obdobný dějinný vývoj. Osobně lituji, že při slou­čení obcí Ořech - Zbuzany, koncem 70tých let se ztratila několikadílná Kronika obce Zbuzany, protože ještě v r. 1979 byla Okresním archivem Praha - západ registrována na MNV Zbuzany, jako mající v 5ti svazcích 2174 stran, kdežto Kronika obce Ořecha od téhož autora pana Václava Sojky ze Zbuzan čp. 30 zůstala uložena na MNV - Obec­ním úřadě v Ořechu. Dokud žil zbuzanský občan, pan profesor Dr. Blažek, měl jsem ji u něho kdykoliv k dispo­zici, neboť kroniku měl v opise. Dnes tento opis má jako rodinnou památku po svém dědovi pan Tomáš Sojka z čp. 30. Ale stále chybí ten několikadílný originální svazek da­rovaný jeho dědem Zbuzanům.

A nyní konkrétněji k 600. výročí Obce Zbuzany. Ještě před založením urbáře Z roku 1406 existovala podle tvrzení profesora Dr. Profouse (jak píše ve své Zbuzanské kronice z let 1960-1963 zbuzanský občan pan Jan Beránek z čp. 52) listina, pocházející z 20. září roku 1395, která byla na­depsána VILLA ZBUZANY - jsou to : „ pomístná jména v Čechách“, IV. svazek (Ant. Profous - J. Svoboda - Praha 1957, str. 753). VILLA je totéž co vesnice - je to starořím­ské pojmenování venkovských budov, obdobně jako dnešn­í francouzské village. Podrobnosti o Zbuzanech z doby, kdy náležely břevnovskému klášteru jsou ve spisech od Ziegelbauera - Epitome historie monasterii brzevnoviansis z roku 1740 a ve spisu Theasurus absconditus in agro brzevnoviensi z roku 1762. Z urbářů vznikly v pozdějších dobách gruntovní čili pozemkové knihy. K charakteristice doby za Boleslava II nutno uvést, že poddaní knížat, klášterů nebo pánů byli buď „ rustici“, tj. sedláci, kteří byli osobně svobodní a měli statky dědičné, ale měli povinnost odvádět vrchnosti roční poplatky v určité výši, a nebo ko­nat robotu. Jistá omezení měli sedláci, kteří neseděli na svých usedlostech od nepaměti, ale měli je od vrchnosti – „ usedlosti dominikální.“ Obojí setřeno bylo rokem 1848.

Pozdějšími daty v 15. století netřeba se již zabývat, ne­boť v dalších letech je již v listinných památkách uvedeno jméno Zbuzany častěji.

Když už mluvíme o Zbuzanech, měli bychom něco vě­dět o názvu. A zde jsme již v oblasti dohadů a legend, kte­ré jsem v mládí slýchával a pečlivě si ukládal do vrstev vědomí. Jsem přesvědčen, že kromě určité poezie a ta­jemného nádechu je v nich i něco pravdy, i když mohou být převzaty z jiných časů a lokalit a vsazeny do našeho kraje. Vezměte např. pověst o Homoli v dřívějších Dušní­kách, kde mají kostelík sv. Jiří. Když byla dobojována bitva u Loděnic, jak píše Kosmas r. 1179, byl zajatý voje­vůdce s celou výzbrojí i s koněm zaživa, zde pohřben tím, že naň v přilbách byla nanesena hlína. A co takové Chýnice a Chýně. Nezní vám trochu mongolský název chán? A blízká Krteň se spanilou pověstí o Alžbětě, manželce Karta IV a krtku ji probudivši? Ale spíše jde o obětiště po­hanské bohyně Krchny (Krtny). A co Ořech? Zde se již ozývá 3. století před Kristem se starobylým názvem „ horse“ - náš to oř a starokeltskou pověstí o osmiramenném sloupovém obětišti uprostřed dnešního kostela, které bylo založeno na místě skonavšího koně, bodnutého do slabin na sliveneckém rozcestí. A samotný název Zbuzany? Bá­dání ve jmenné topografii nám odhaluje tajemství minulosti naší obce. Název obce Zbuzany klade vznik osady do nej­starší paměťové doby, neboť název označuje jméno po otci rodu, který se zde usadil. Jsou to jména patronymická (otcovská) přenesená z původní vlasti, a proto všem, Slo­vanům společná. Profesor Dr. Ant. Profous, odborník pro studium místních jmen tvrdí, že pojmenování Zbuzan je možno vyložit jako ves lidí Zbudových, kde s příponou jan, tvořící obyvatelská jména, vzniklo Zbudjan a dávní obyva­telé byli Zbudjané. Ze skupiny „ dj“ se vyvinula západoslovanská střídnice „z“ a máme tu již Zbuzané, od něhož čtvrtý pád zní Zbuzany jako základ vesnice, asi tak jako Hradčany z prvního pádu Hradčané - obyvatelé hradu.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.