Liberk

do 2/2 16.století jsou informace mizivé. Liberk byl stále považován za městečko. O městských právech však záznamy nejsou. Za jejich pozůstatky lze považovat, že majiteli gruntů byli sousedé (poloviční měšťané). Směli provozovat řemsla, kramářství, mlýny, pily. Liberk měl voleného rychtáře a lidé nemili jiné povinnosti než odvádět dvakrát ročně úrok (peníze, vejce). K městským právům patřilo i konání výročních trhů.

Na lesní práce bylo zapotřebí více lidí, což vedlo ke kolonizaci kolem roku 1565, která nejvíce postihla Bělou.

V konceptu urbáře z roku 1571 existovalo v Liberku 26 gruntů, což výrazně převyšovalo situaci v okolí.

18. století

Tereziánský katastr (1714) a jeho další úpravy nám říkají, že Liberk v této době již nebyl městečkem (městská práva byla zrušena r. 1738). Kolem Liberka a okolních vsí měla vrchnost jen lesy.

Poddaní pracovali u vrchnostenského dvora v Nebeské Rybné.

Zdejší církevní půdu užíval a vykazoval rychnovský farář.

19.století

Stabilní katastr z roku 1841

Liberk s osadami, Vlčinec, Nemanice,

20.-21.století

1914-1918

Jenom z Liberka, Vlčince, Nemanic a Ochoze odešlo do 1.světové války přes 100 mužů. Nevrátilo se jich 21.

1919-1937

1924 - Vybudování mostu mezi Liberkem a Prorubkami

1929 - elektrifikace obcí

1938-1946

Mnichovskou dohodou (1938) stanovena tzv. demarkační linie - Německá celnice stála před domem č.p.44 - na rozcestí Liberk-Hláska

Obsazení Liberka 13.10.1938 do 26.11.1938.

Ostatní obce patřící k Liberku - včetně Nemanic a Vlčince se staly součástí Sudet.

Z Liberka muselo 7 osob na nucené práce do Německa. Do Rakouska na zákopové práce byly povolány 2 osoby,

V roce 1945 bylo odsunuto 148 osob německé národnosti.

1947-2005

V roce 1949 bylo schváleno spojení obcí Liberk a Prorubky. Připojení dalších obcí následovalo v letech 1960 - Hláska, 1964 - Rampuše, Bělá a 1976 - Uhřínov.

V prosinci 2004 obec získala dekret na užívání obecních symbolů - vlajka, znak.