Lhotice

Název připomíná lid bydlící na lhůtě nebo využívající výhod lhoty. Názvy obce v pramenech: 1361 Lhoticz, 1671 Lhoticz, 1718 Lhotitz, 1720 Elhotitz, 1846 Elhotitz, Elhotice, 1872 Elhotitz, Lhotice. Ves s českým obyvatelstvem.

V r. 1361 se v pramenech uvádí Otík ze Lhotic, v r. 1446 držel ve Ondřej z Boskovic, který na ni zapsal majetek své ženy, ale již r. 1454 Štěpán za Slavíkovic prodal Lhotice se Slavíkovicemi Mikuláši z Rynárce a později tento vzal r. 1511 na tento statek na spolek Hynka z Bítova. Svobodný dvůr ve Lhoticích prodal r. 1524 syn zdejšího svobodného sedláka Václav ze Lhotic Janu Pažickému ze Lhotic. V r. 1527 přenechala Anna z Bačkovic tři zdejší usedlosti Janovi z Tavíkovic a druhou část vsi prodal r. 1574 Jindřich Klouzal z Rynárce e Slavíkovicerni Jindřichu Václavovi Krajíři z Krajku. V r. 1588 vdova Alina ze Zástřizl držela po manželovi tvrz a ves Mladoňovice a také díl vsi Lhotic. Vzpomenuté tři usedlosti přešly r. 1637 koupí od Markéty z Říčan na Jana Tunkla z Brníčka za 550 zl. mor., jehož dědic Kristián Tunkl je prodal se dvorem r. 1673 Johaně Benigně Sobětické za 1 650 zl. r. a tato dále r. 1675 majiteli Budkova svob. p. Matyáši Arnoštu Berchtoldovi z Uherčic. Větší část vsi však náležela již od r. 1629 k budkovskému panství a sdílela sním jeho osudy

Domy ve vsi byly nízké malými okny, stavěné z kamene nebo z nepálených cihel, pokryté nastřeše slaměnými došky, chlévy pro dobytek byly obytnými místnostmi pod jednou střechou stodoly ze dřeva a pokryté též slámou byly stavěny opodál nebo na konci zahrad. Ve vsi byl též vrchnostenský dvůr vystavěný ze solidnějšího stavebního materiálu, pálených cihel a pokrytý též nehořlavou krytinou. Jen 1 dům byl pojištěn proti ohni.

Ze stavebních památek v obci je třeba uvést kapli na návsi a dále 1 kapličku a 7 křížů v okolí obce.

Z přírodních zajímavostí je to lípa srdčitá u křížku východně od obce o obvodu kmenu asi 390 cm.