Hledat firmy v obci Lhota
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Lhota 7 firem

OBEC Lhota - Požárníků 180, LhotaFotografie u firmy

ŠTĚPÁN A JÍCHOVÉ-REKONSTRUKCE BYTŮ - Fučíkova 139, LhotaFotografie u firmy

OBECNÍ KNIHOVNA Lhota - Požárníků 180, Lhota

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA-STŘEDISKO ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY PLOSKOV - Ploskov 203, Lhota

CYRUS MILAN Ing.-GRILOVACÍ UHLÍ - Lhota č. 201

COOP Lhota - Kladenská 56, Lhota

NADACE SPRÁVNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU - Fr. Černého 9, Lhota

Historie obce Lhota celá historie

Doklad o nejstarším osídlení lhoteckého katastru poskytuje skupina pravěkých mohyl z období mladší doby bronzové, patřící k okruhu jihočeské kultury mohylové. Jejich archeologický výzkum prováděný ve dvacátých letech Albínem Stockým poskytl nálezy keramiky a bronzových zbraní a nástrojů. Tyto předměty byly uloženy v Národním muzeu v Praze, které archeologický výzkum organizovalo. Samotný vznik obce nepochybně spadá do období vnitřní kolonizace Čech ve druhé polovině 13. století, které je archeologicky dobře sledovatelné v nejbližším okolí. Zřejmě bezprostředně s ním souvisí i zánik předlokačních osídlení v bratronické cihelně a bělečské višňovce.

První písemné zprávy o Lhotě pocházejí z druhé poloviny 14.století, asi z období kolem roku 1378 v souvislosti s majetkovými právy faráře kostela sv. Mikuláše na Starém Městě Dětleba Stormera a kaplana téhož kostela Přibyslava. Po smrti Dětleba a Přibyslava v roce 1384 byly jejich statky prohlášeny za královskou odúmrť, avšak farář Jan a kaplani od sv. Mikuláše prokazovali nárok kostela na dědinu Lhota s platem 24 kop. Králem Václavem IV. bylo jejich nároku vyhověno. Lhota je v těchto pramenech označována za Lhotu Zlivou, tento starobylý název si do nedávné minulosti zachoval Zlivský mlýn na potoce Vyskyta (zvaný též Zlivský potok) v katastru sousední obce Žilina. Během husitských válek připadla Lhota ke Křivoklátu a po válkách se stala součástí křivoklátského panství. Král Ferdinand I. obec zastavil spolu s dalšími v roce 1558 Janovi Bořitovi z Martinic, majiteli sousedního smečenského panství, kterému tento majetek zpětně vyplatil v roce 1566. V tomto roce bylo ve Lhotě 11 osedlých a svobodná krčma. Držiteli majetku ve Lhotě byli během 16.století i příslušníci panského stavu. Roku 1591 koupil statky ve Lhotě Diviš z Michalovic a na Ervěnicích od Víta Truského a Jakuba Zahrádky, aby část z nich v následujícím roce prodal Petru Petříkovi. I během 17.století byli vlastníky ve Lhotě příslušníci drobné šlechty. Najdeme mezi nimi např. Mikuláše Parise z Reinswaldu, Václava Kohouta z Lichtenfeldu, Adama Čejku z Olbramovic, Jana Fridricha rytíře Rožovského, Jana Václava Popela rytíře z Vesce a další. Během třicetileté války bylo ve Lhotě spáleno pět statků, a tak obec měla v roce 1651 jen 15 obyvatel, v roce 1671 zde již žilo 51 lidí. V roce 1658 bylo celé křivoklátské panství i s Lhotou zastaveno císařem Leopoldem I. na tři roky Janu Adolfu Schwarzenberkovi. Tentýž císař pak panství v roce 1685 prodal Arnoštovi Josefu z Valdštejna. Sňatkem jeho vnučky Marie Anny v roce 1723 s Josefem Vilémem z Fürstenberka, dědičky panství po svém otci Janu Josefu z Valdštejna, přechází tento majetek na dlouhá léta pod fürstenberskou správu.

Dějiny Lhoty jsou tak na dlouhá léta spjaty s dějinami Křivoklátska, které na své důkladné historické zhodnocení, zejména z hlediska správy, sociálního a demografického vývoje i rozvoje ekonomického teprve čekají. Obyvatelstvo Lhoty je v té době spjato zejména se zemědělskou a lesní výrobou, spojenou i s drobnou řemeslnou prací. Novodobé dějiny Lhoty jsou spojeny zejména s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku, úzce souvisejícího s dělnickým a národnostním hnutím. Na konci 19.století vzniká v obci řada spolků:

•roku 1882 založen nejstarší spolek v obci - Sbor dobrovolných hasičů

•roku 1897 byl založen Dělnický vzdělávací a podporující spolek VLAST

•roku 1909 Hospodářská besídka

•roku 1907 Klub cyklistů

•roku 1910 Dělnická tělocvičná jednota

•roku 1911 Tělocvičná jednota Sokol

Lhotecké děti mohly od školního roku 1888 navštěvovat školu v Žilině, která byla postavena na náklady obou obcí, dříve musely chodit do vzdálené obce Družce. Dějiny Lhoty po první světové válce, které zaplatili svoji daň i lhotečtí občané, jsou již spjaty s vývojem v samostatné Československé republice.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.