Lety

Když se ves Lety vynořila z předhusitského temna, první historická zpráva pochází z roku 1312, představují se Lety jako spořádaná ves, postavená do ulicovitého tvaru podél významné cesty. K mimořádnému povznesení vsi Letů přispěla nejen příznivá poloha pro činnost zemědělskou a poloha na frekventované zemské cestě, ale i prosperita báňského podnikání na královských zlatých dolech a rýžování zlata a říčce Skalici. Stačilo však jen několikakilometrové odsazení vsi od mimořádně důležité Zlaté stezky, aby funkci hospodářského a správního centra kraje nepřipadlo na Lety, z nichž se nikdy nevyvinula tržní osada s charakterem městečka.

Dvacetileté období husitských válek se citelně dotklo celého okolního kraje. K větším bojovým střetnutím tu sice nedošlo, ale již v prvých letech bojů, ještě za Jana Žižky, protáhly houfy husitského vojska krajem. Tyto průtahy nezůstaly pochopitelně bez následků. Není bez zajímavosti, že své tažení krajem spojil Jan Žižka vždy s návštěvou a pobytem na nedalekém Orlíce u spřátelených Zmrzlíků.

Z dlouhého období třicetileté války byla pro Lety nejhorší 4 léta 1619 - 1622 na počátku války. Čtrnáctidenní ležení armády císařského i stavovského vojska v první polovině září u Mirovic způsobylo Letovským mnoho trápení.

V důsledku zlepšených hospodářských a sociálních poměrů došlo po roce 1700 k výraznému nárůstu populace a zvyšování počtu obyvatel. To pak vyvolalo na vesnici další výstavbu posedkových, výminkářských a podružských chalup domkářských. Kolem roku 1730 až 1740, vrcholila populační exploze a začala se výrazně projevovat přelidněnost vesnice. To se projevila vystavbou nových chalup. Koncem roku 1796 byla v Letech založena soukromá vesnická škola.

Od roku 1850 měla obec vlastní samosprávu. Charakteristickým znakem prvého desetiletí života samosprávy, byl čilý stavební ruch.