Potštát

Zásluhou obecního kronikáře a ředitele školy v Potštátě K. Raaba (zemřel v roce 1953 v SRN) jsme informování rovněž o prehistorických nálezech v oblasti Potštátu a Oderských vrchů. Tak 2. 5. 1933, kdy na parcele č. 85/3 v blízkosti spojovací cesty od tzv. Benischova kříže k boškovské silnici byly sázeny brambory, vyoral pluh hlazený kamenný mlat 7. mladší doby kamenné. V mlatu se nalézaly zbytky soudobého dřevěného topůrka. Raab zaznamenal údaje o jeho velikosti a pořídil fotodokumentaci k nálezu. Mlat se dostal do vlastnictví odborného učitele Huga Czeikeho, vlastníkem parcely byl tehdy Fr. Hampel z č. 32. Raab závěrem zprávy poznamenal, že jde již o třetí nález z oblasti Oderských vrchů, protože v roce 1916 došlo k nálezu kamenné sekyry ve Varhošti Ant. Můckem a Fr. Pokojem, roku 1925 pak k nálezu zbytku kamenného mlatu v Nové Vsi n. Odrou J. Mauerem. Podle Raaba oba poslední nálezy byly odevzdány vlastivědnému muzeu ve Velké Střelné.

K dalšímu prehistorickému nálezu došlo dle Raabova záznamu v obecní kronice 25.3. 1934 žáky Karlem Fardou, Otto a Janem Kretschmerovými. Pod vrbovým keřem při potoku v „Oboře" byla jimi nalezena kamenná sekyra z tvrdého pískovce se zbytkem dřevěného topůrka. Raab k tomuto záznamu připojil v kronice nákres a uvedl, že nález byl předán velkostatkáři Desfours-Walderodovi (konkrétně Zikmundovi, jenž zemřel r. 1936). Toíik k nejdávnější minulosti Potštátska a Oderských vrchů. Je ovšem jasné, že Raabovy záznamy bude nutno odborníky z řad prehistoriků ještě ověřit.