Jevany

Dříve nazývaná Bogumile, kdysi ves, která patřila panu Matěji Sobkovi ze Šembery, jemuž patřily i Staré Zámky. Po 30 leté válce zpustla.Roku 1652 tu byla ještě ves s výsadní krčmou, později dvůr. Po 1. světové válce byl ze dvora vybudován za přispění amerického boháče Carnegieho Ústav sér a očkovacích látek. Bohumil je součást obce Jevany. Nedaleko na Bohumilském potoce byla ves Cukmantl, pod lesem Malinový - ves Drbohlavy. Roku 1552 tu bylo ještě 14 osídlených gruntů, v roce 1677 byly již obce pusté. Od Cukmantlu směrem ke Kostelci bylo popraviště (Na spravedlnosti). Naposledy se popravovalo v roce 1763.

Jako další zaniklá ves v blízkém okolí se připomíná Aldašín - 427 m.n.m., původně Údašín - podle zakladatele Udaše nebo také Valdašín. Do roku 1344 to byla lesní pastevní víska, později víska rolnická.Je to místo starého osídlení, patří k nejstarším obcím v okolí.Nyní je to lesní samota, kde je pouze hřbitov s kostelem. Velmi staré místo, byly zde nalezeny popelnicové hroby. R. 1352 se připomíná jako farní ves. K aldašínské faře patřily vsi Aldašín, Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a mlýny jevanský a penčický. Aldašínský farář tu roku 1398 měl dvůr, který pronajímal. Fara byla zrušena počátkem husitských válek.Roku 1621 lehla obec i s kostelem popelem, poté zcela zpustla. Kostel byl obnoven až r. 1729 a zasvěcen sv. Jiří. Původně byl kostel zasvěcen sv. Bartoloměji.Chrám byl opatřen r. 1732 novým oltářním obrazem sv. Jiří a obraz sv. Bartoloměje byl odstraněn. Roku 1884 byl opatřen novým obrazem sv. Jiří od malíře Josefa Kandlera. Obraz sv. bartoloměje na vedlejším oltáři je od malíře L.J. Bernarda z r. 1874, od téhož malíře je i obraz panny Marie nad vchodem do sakristie. U kostela po třicetileté válce zůstala jen kostelníkova chalupa (do roku 1884). U kostela je hřbitov, kam se pohřbívá z Jevan, dříve sloužil i pro Kostelec nad Černými lesy.

Od aldašínských hřbitovních vrat (za nimi na hřbitově je ve zdi velmi staré hřbitovní znamení) nás dovede lesní cesta do Jevan.

Penčice byly do roku 1344 lesní pastevní vískou. V roce 1645 byly zničeny a v současné době je zde pouze hájovna. Je tu překrásné údolí s mnoha stromovými velikány, hlavně smrky.Penčice jsou cílem mnoha milovníků přírody a jejích krás.