Kuroslepy

První písemná zmínka o obci

První písemná zmínka o Kuroslepech je uvedena v Zemských deskách, uložených v Moravském zemském archivu v Brně. Tato zpráva se vztahuje k roku 1349, kdy majitel březnického panství Ješek z Náchoda pojistil věno své manželky Skonky (200 kop grošů českých) na Březníku a Kuroslepech. V knize pána Erharda z Kunštátu je zapsáno: Dominus Jesco de Nachod resignauit Conthorali sue viginti Marcarum Redditus super bonis suis omnibus que in Villis Bresnik et Skurosleb habet pro ducentis Marcis nomine dotalicij. V českém překladu tento zápis zní: Pán Ješek z Náchoda splatil manželce své 20 hřiven důchodu na všech svých statcích a to ve vesnicích Březník a Kuroslepy má 200 hřiven dané věnem

Kuroslepy za pánů Březnických z Náchoda a dalších vlastníků.

Páni z Náchoda patřili za vlády krále Přemysla Otakara II. k mocným feudálům a vlastnili Čechách Náchod a v roce 1270 zde postavili nový hrad. Ve znaku měli korunovaného černého lva ve skoku ve zlatém poli. Hron z Náchoda se v roce 1316 vzbouřil proti králi Janu Lucemburskému. Nakonec byl králem donucen, aby vyměnil Náchod za Kostelec nad Černými lesy. Jak získali páni z Náchoda ještě březnické panství, není písemně doloženo. Synové Hrona z Náchoda Ješek, Hron a Matěj se už psali Březničtí z Náchoda. Ješek nechal v roce 1338 přestavět březnický kostel, který byl poničen Kumány v roce 1304. Po vpádu Kumánů na Moravu zůstalo vypleněno mnoho vesnic a mnohé z nich úplně zanikly. Asi po roce 1360 nechal Ješek postavit na kopci nad soutokem Oslavy a Chvojnice v katastru obce Kuroslepy pevný a rozsáhlý hrad Kraví Horu se dvorem.Hrad byl chráněn ze třech stran hlubokým příkopem, valem a hradbami, z jižní strany skalnatým srázem a od západu roklinou. Přístup na hrad byl ze západní strany přes padací most do hranaté bašty. Jádrem hradu byla válcová věž o průměru 5,5 metru, z níž se dochovalo torzo tyčíčí se dodnes do výšky asi pěti metrů.V roce 1360 část březnického panství koupil od březnických vladyků z Náchoda Jaroslav z Kninic, který měl ve znaku černou kozlí hlavu se zlatými rohy v červeném poli.K odprodané části patřila i část majetku v Kuroslepech. V roce 1371 přikoupil Jaroslav z Kninic ještě 7 a 3/4 lánu v Kuroslepech od Bohušky z Evanče (dnešní Vaneč).Pán Jaroslav z Kninic byl znojemským purkrabím a od roku 1368 hofmistrem markraběte Jana (bratra Karla IV.). Po roce 1370 dal postavit na skalnatém hřebenu nad řekou Oslavou hrad Langenberk, z něhož vzniklo pojmenování Lamberk. Z uvedeného rodu pocházel známý válečník Jan Sokol z Lamberka. Po roce 1420 byl majetek pánů z Kninic rozprodán.Ješek Březnický z Náchoda měl tři syny - Jana (Ješka II.), Hrona a Leva (Lva). Synové Hron a Leva se ještě za života otce majetkově spojili v roce 1371. Roku 1377 Hron z Kraví Hory prodal bratrovi Ješkovi 2 díly hradu, dva poplužní dvory kolem hradu a 4 1/2 lánu v Kuroslepech a 4 lány v Březníku s lesy a řekami kolem hradu.Jan Ješek II. z Březníka, Náchoda a Kraví Hory nedržel hrad dlouho, ale roku 1387 jej prodal spolu s polem, lesem, 6 1/2 lánem polí, loukou a mlýnem v Kuroslepech bratrům Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic, kteří se psali ze Šelemberka. Ve znaku měli jelení hlavu. Ješek II. se usadil v Čechách v Kostelci nad Černými lesy jako jeho bratři. V Březníku pokračuje větev pánů z Náchoda po Matějovi a jeho ženě Anně z Kninic. Přesto, že hrad Kraví Hora byl prodán, březničtí vladykové z Náchoda dále používali přídomku z Kraví Hory.Po Přibkově smrti se vdova Zdenka se synem Šípem soudila se svým švagrem Jindřichem o věno (250 kop českých grošů) na Kraví Hoře.Na počátku 15. století probíhaly na Moravě boje mezi markrabími moravskými - bratry Joštem a Prokopem. Tehdy se smutně proslavila vojenská posádka hradu Kraví Hora v čele s lapky Vlčkem a Šibalem. Posádka podnikala loupeživé výpravy do okolí, především na majetek třebíčského benediktinského kláštera. Roku 1409 obléhaly hrad znojemské oddíly, ale zdolat loupeživé lapky se jim nepodařilo. Sváry pánů mezi sebou a loupeže ve vesnicích nejvíce postihovaly venkovský lid, který přicházel o výsledky celoroční práce.Dědictvím po Šelembercích získala hrad Eliška z Náchoda se svým manželem Janem Komorovským. K roku 1437 se uvádí, že hrad je opuštěn. Roku 1440 se moravští stavové na svém zasedání v Meziříčí usnesli hrad zbořit, aby udělali přítrž loupeživým výpadům.V listině krále Vladislava Jagellonského z r.1494 je hrad uváděn již jako pustý a rozbořený.

Kuroslepy a hrad Kraví Hora pod pány z Kralic a Březníka

Po smrti Jana Komorovského získal majetek hradu od krále Jiřího z Poděbrad Matěj z Náchoda a Březníka. Část majetku však získali také vladykové z Kralic a z toho vznikaly rozepře o poplatcích a desátcích. Po smrti Matěje z Březníka a Náchoda získali roku 1492 veškerý majetek Kraličtí z Kralic. Blud řečený Hron Kralický byl členem soudního dvora a patřil k moravským stoupencům husitství. Jeho syn Jindřich Kralický z Kralic se účastnil mnoha vojenských tažení a byl povýšen do rytířského stavu. Jeho druhou manželkou byla dcera pana Lacka z Meziříčí. Roku 1552 obvinil Jindřich Kralický z Kralic svého příbuzného Bohuslava Hodického, kterému na dobu svého pobytu v cizině svěřil své statky a manželku, že se zpronevěřil právě s jeho ženou. Bohuslav Hodický byl v Brně odsouzen a popraven čtvrcením. Svou provinilou manželku dal Jindřich zazdít ve sklepení své tvrze v Kralicích. Později se potřetí oženil.

Kuroslepy pod pány z Náměště nad Oslavou

V roce 1572 prodal Jindřich Kralický všechny své vsi včetně Kuroslep Janu Staršímu ze Žerotína v Náměšti čímž vzniklo rozsáhlé panství. Část majetku v Kuroslepech patřila pánům z Náměště již o několik let dříve.Žerotínové podporovali na svém panství pokrokové hospodářské postupy, přestavěli náměšťský hrad na renesanční zámek, podporovali Jednotu bratrskou, na zámku byla rozsáhlá knihovna a tiskárna, která byla později přenesena do Kralic. V Kralicích pak byla vytištěna proslulá Bible kralická. Za Žerotínů vynikalo náměšťské panství renesanční vzdělaností a také hmotným blahobytem. Ve větších obcích s kostely byly zřízeny bratrské sbory a školy. Poddaný lid žil v pokoji a nebyl příliš utiskován robotami.

Pod zámkem Kraví Horou jest dvůr panský, který léta Páně 1573 jeho Milost Pán s rolí a loukami, kromě lesy a louky sedleckej vůbci (obci - pozn.). Kuroslepskej dědičně na časy budoucí pustiti jest ráčil. Stem jsou také kopaniny pronajaty.

Poznámka: Jednalo se pravděpodobně o malý dvůr, který se Žerotínovi hospodářsky nevyplácel, neboť usiloval o vytvoření skutečného velkostatku, jak tehdy bylo novinkou. Bylo pro něho výhodnější malý dvůr prodat.

V katastru obce Kuroslepy se údajně nacházela dnes zaniklá obec Pjechotín či Plechotín pod Sedlečkou. Starší občané si ještě pamatují kamenné základy staveb, které byly rozebrány při sázení lesa a dnes jsou zde jen hromady kamení. Pjechotín byl nejspíše dvorec patřící ke hradu na Kraví Hoře. Ovšem v písemných pramenech není tento název nikde uveden. V okolí Sedlečky jsou uváděny polnosti Prasenice a Křiby, ze kterých se neplatil desátek. Dnes je lokalizace těchto polností nemožná a názvy se neužívají.

Obec Kuroslepy se skládá z několika částí. Kolem potoků v dolině se říká v dědině (nejspíš základ původní osady) a domům postaveným na stráni v řadách nad sebou se říká v barácích. Ulicím směrem k Březníku se říká ve dvoře a za dvorem. Další část obce je u silnice na Mohelno, kde se říká ve vilách. Dále k obci patří bývalý mlýn Skřipina a bývalé hájenky Zamazalka a Sedlečka. Na Sedlečce je nyní klášter Božího slova.

Názvy polí: Záhumenice, Obecníky, Padělky, Žlebsky, Poloudily, Díly, Červenice, Kopajny, Jazersky, Zarážky, Nad Mlýnem, Nádavky, Žebráky, Pálovce, Cíp, Nad Hájkem, Za Dvorem, Sádek, Obůrka, Vinohrádky, Klínky, Za Dlouhými, Zamazalky, Na Kopci, Žlíbky, Šefranice, Konopiska.

Názvy lesů: Za Dlouhými, Na Piškovský, U Třech dubů, V Kolečku, Pod Mechovou cestou, Na Haráku, U Suchánkovy chaty, U Kače, Na Kraví Hoře, V Rezervě, U Bílého kamene, U Lípy, Na Dlouhé seči, Na Bahýnku, V Čertovém žlíbku, V Hoře, V Lomu, Plochý kopec, Na Prášnicích, Na Plechotíně, Slepá cesta, V Červenicích, V Lohu, Nade Mlýnem, V Zarážkách.

Názvy luk a pastvin: Býčí louka u řeky, Žlíbky, Láze pastviska, Pastviska u řeky a V Hájku.

Nízká nadmořská výška 334 m, blízkost řeky a členitost kraje – to byly příhodné podmínky pro osídlení člověkem již v dávných dobách.

V blízkém okolí Kuroslep byly nalezeny kamenné a pazourkové nástroje, které dosvědčují, že zde sídlil člověk už v mladší době kamenné - neolitu.

Především podél řeky Oslavy byly objeveny popelnicové hroby, kamenné úštěpy, keramické střepy u Lhánic, Čučic, Sudic a Březníka i opevněná sídliště Skřipina a Malá skála u Senorad. Tyto nálezy dokládají intenzivní osídlení, které postupovalo od jihu proti proudu řeky Oslavy.

V naší obci se dodnes při různých pracích nachází keramika, pazourkové nástroje a kamenné sekery, ale bohužel odborný archeologický průzkum nebyl proveden.

Zřízení školy

Zřízení školy v Kuroslepech předcházela dlouhá jednání, která trvala od roku 1896 do roku 1926. Do tohoto roku navštěvovaly děti z Kuroslep jednotřídní školu v Březníku, která byla v roce 1896 rozšířena na školu dvojtřídní. Protože počet žáků rostl a kapacita školní budovy nestačila, byla obec Kuroslep (samostatná od roku 1888) vybídnuta, aby zažádala o povolení stavby vlastní školy.Projednávání několika návrhů, kdy už bylo jednáno o konkrétních stavebních místech i nákladech na stavbu, byla neúspěšná z několika příčin. Byla to neochota některých členů obecního zastupitelstva, nezájem okresního hejtmanství i zástupců náměšťského velkostatku, který měl v Kuroslepech dvůr. Tak kuroslepské děti denně docházely do Březníka, kde byla škola rozšířena na čtyřtřídní. Jedna ze tříd byla umístěna v pronajaté místnosti pana Stejskala č.p. 32V roce 1914 se konečně podařilo získat souhlas velkostatku v Náměšti nad Oslavou ke stavbě školy. Jeho nástupce slíbil na schůzi obecního výboru poskytnout potřebné potahy na dovoz stavebního materiálu, povolil obci lámání potřebného kamene. Pokračovalo se v přípravách. Plány a rozpočty měl vyhotovit stavitel Kašpar z Mohelna. Bohužel začala první světová válka a všechny práce byly zmařeny. Po jejím ukončení se v jednáních i přípravách pokračovalo, ale zřízení školy umožnila až pozemková reforma. Obec Kuroslepy zakoupila od Aloise Staňka selský statek č.p. 19. Jako náhradu dostal pan Staněk zbytkový dvůr v Kladerubech. Přestavba obytné části statku byla schválena v září 1926. Provedl ji stavitel Kašpar z Mohelna a kolaudace byla provedena 27. prosince téhož roku. Děti z Kuroslep se konečně dočkaly vlastní školy – vyučování mohlo být zahájeno.Stalo se tak 10. ledna 1927. Do holých, vlhkých zdí nastoupilo 28 dychtivých žáčků a s nimi první učitel pan Hořínek. Od 1. března 1927 docházela na vyučování ženských ručních prací paní učitelka Anna Tesárková. Začátky vyučování byly těžké. S pomocí obecního zastupitelstva a ochotných spoluobčanů byla postupně vybudována třída, kabinet, později i školní kuchyně. Byly provedeny úpravy zahrádky před školou, školního dvora i zahrady pro pěstování ovocných stromů. Na části zahrady bylo zřízeno hřiště a byla založena žákovská knihovna.

Na počest otevření nové školy se konala 26.června 1927 slavnost s okázalým programem:

koncert hudby na návsi

slavnostní fanfáry z Libuše

projev Karla Boudného (č.p.18)

proslov Jul. Ješiny z Rapotic

prohlídka školy

lidová veselice

O pohoštění hostů se postarala paní Theimerová ze Skřipiny. Čistý zisk z této akce byl 1 500 Kč ve prospěch školy. 24.4.1928 byla škola označena školním inspektorem za vzorovou a místní školní radě byla udělena pochvala.

Učitel a správce školy Rudolf Hořínek působil v Kuroslepech do konce školního roku 1928–29. Od září 1929 byl novým správcem školy ustanoven Otakar Pouchlý, ruský legionář a přesvědčený zastánce Masarykovských humanitních ideálů. Za léta jeho působení byla škola vybavována školními pomůckami, byla doplňována žákovská knihovna a založena knihovna učitelská. Škole byl přidělen rozhlasový přístroj. Jako legionář byl správce školy Otakar Pouchlý v roce 1940 penzionován. Na jeho místo přišel Kliment Kresta a působil zde do roku 1945. Od 1.září 1945 se Otakar Pouchlý do Kuroslep vrátil a spravoval školu až do školního roku 1951–52. Pro svoje přesvědčení a neochotu přizpůsobit se novým poměrům po roce 1948 byl zbaven funkce ředitele jednotřídní školy v Kuroslepech a přeložen na trestnépůsobiště v Zálesné Zhoři.

Novým ředitelem školy v Kuroslepech byl jmenován Jaroslav Horák, který zde působil do konce školního roku 1959 – 60.

Od září 1960 převzal vedení školy učitel Stanislav Černý z Kralic. Po pololetí však odešel do Brna a škola zůstala neobsazena. Během druhého pololetí se zde vystřídalo několik vyučujících. Nejdéle zde vyučovala Ludmila Došková ze Senorad, která nastoupila v dubnu a vedla školu do konce června 1961.

Od 1.srpna 1961 byla na školu v Kuroslepech jmenovaná Jiřina Theimerová. V tomto školním roce bylo zapsáno do pěti ročníků 29 žáků. Od školního roku 1963-64 má jednotřídní škola v Kuroslepech jen 4 oddělení, pátý ročník byl přidělen k ZDŠ v Březníku. 1.září 1963 nastoupilo do školy 21 dětí. V dalších letech se počet dětí stále snižoval, i když byl ve školním roce 1965-66 na školu vrácen pátý ročník. Ve školním roce 1969-70 jsme zapsali jediného prvňáčka a celkový počet žáků byl 14. Tento stav se na škole udržel do roku 1974. V roce 1974-75 klesl počet žáků na 12 a protože předpoklady pro další léta byly nepříznivé – počet dětí na škole klesl pod 10, byla jednotřídní škola v Kuroslepch zrušena. Kuroslepské děti začaly znovu navštěvovat školu v Březníku.