Hledat firmy v obci Kunovice, část obce Kunovice
Živé firmy v obci Kunovice, část obce Kunovice 254 firem
Panská 24, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceZavřenoPanská 25, KunoviceZavřenoNa Rynku 47, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoLegionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Obchodní 841, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceZavřenoPanská 25, KunoviceZavřenoNa Rynku 47, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoLegionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Pekařská 1457, KunoviceZavřenoPanská 25, KunoviceZavřenoNa Rynku 47, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoLegionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Panská 25, KunoviceZavřenoNa Rynku 47, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoLegionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Rynku 47, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoLegionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Obchodní 841, KunoviceOtevřenoLegionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Legionářů 467, KunoviceOtevřenoOsvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Osvobození 18, KunoviceZavřenoLetecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Letecká 1384, KunoviceZavřenoNa Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Drahách 1609, KunoviceZavřenoZáhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Záhumní 602, KunoviceZavřenoKunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Kunovice č. 132zavřenoV Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
V Hliníku 484, KunoviceOtevřenoPanská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Panská 16, KunoviceOtevřenoNa Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Řádku 813, KunoviceOtevřenoObchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Obchodní 841, KunoviceOtevřenoNa Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Rynku 352, KunoviceOtevřenoLetecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Letecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Pod Valy 1460, KunoviceOtevřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
