Křtomil

Rozkládá se na ploše 403 ha v nadmořské výšce 265 m, na úpatí pravěkého pohřebiště i sídliště Ochozy v sousedství zaniklé obce Králova – zemědělské oblasti zvané Karlovsko.

První písemná znímka se datuje do r. 1365. Až do r. 1500 bývala samostatným statkem v rukou střídající se drobné šlechty. Vladykové ze Křtomile vybudovali ve vsi tvrz, která je však připomínána až v r.1498. Počátkem 16. stol. koupili Křtomil dřevohostičtí páni ze Žerotína . V r. 1635 ji kníže Václav Lobkovic prodal Janovi z Rottalu a od r. 1650 se obec stala trvalou součásti bystřického panství, jehož posledními feudálními majiteli od r. 1827 byli baroni z Loudonu. Křtomilská tvrz zanikla beze stopy nejpozději v neklidných dobách třicetileté války.

Pečeť, užívána k ověření katastru naší obce, byla pořízena za vlády Rottalů. Je z r.1749.

Pečetní pole vyplňuje oválný štít s dosti složitou figurou složenou ze symbolů zaměstnání obyvatel obce. Jde pravděpodobně o sekyru na delším topůrku (nebo motyku) překříženou cepem pod radlicí a nad ní nůž (krojidlo). Pro zajímavost uvádíme, že je uložena ve fondu D 2 – Rektifikační akta, č. 235 , v Moravském zemském archivu Brno.

Ve 20 stol. byla obec sloučena se sousední obcí Lipová, později spadala pod správu MNV obce Dřevohostice, která se vyvíjela jako obec středisková.

V r. 1990 se Křtomil osamostatnila a od té doby funguje jako územně samosprávny celek.

Již samostatné obci na základě předloženého návrhu a po projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýboru pro heraldiku a vexiologii tohoto výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byly dne 6. října 2004 slavnostně uděleny obecní symboly.

Znak : v modrém štítě ve zlatém slunci červená, čelně hledící lví hlava se stříbrnými zuby.

Vlajka: modrý list se žlutým sluncem s paprsky střídavě trojúhelníkovými a plamennými, v něm červená, čelně hledící lví hlava s bílými zuby. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Při ztvárnění byla hlavní pozornost věnována erbovnímu znamení domácího vladyckého rodu ze Křtomil (zářící slunce). Namísto běžného zobrazení však byla na slunce položena červená lví hlava, převzatá z erbu posledních bystřických pánů – baronů z Loudonu. Dominatní modrá barva symbolizuje protékající říčku Bystřičku

Na kulturní a historické památky je obec chudá. Křtomilská tvrz zanikla beze stopy nejpozději v neklidných dobách třicetileté války. Za zmínku stojí pouze vysoká, štíhlá stavba místní zvonice se dvěma zvony z počátku 19. stol. . Ještě do dnešních dnů jeden zvon pravidelně den co den oznamuje pravé poledne a večerní klekání, zatímco druhý „umíráček“ je nositelem smutných zpráv – širokému okolí oznamuje úmrtí některého z našich spoluobčanů. Zvon visící v naší obci pochází z r. 1845, za okupace byl odvezen nacisty, ale naštěstí se ho díky místním občanům podařilo zachránit .Po opravě dne 15.8.1945 zazněl opět jeho zvučný hlas.

Ještě v polovině minulého století pracovaly na říčce Bystřičce dva mlýny.

Návštěvníky obce si dovolujeme upozornit na dva kamenné kříže z počátku 19. stol. a na již restaurovaný pomník padlým vojínům I. světové války. V blízkosti tohoto pomníku bývala stará soška Matky Boží Svatohostýnské, chráněna čtyřmi starými lipami. Dnes je soška nahrazena obrázkem.

Název obce prošel mnoha změnami. V zemských deskách Olomouckých je prezentována jako obec Krstomil. V r. 1374 se psala jako Krsthomil. Teprve v r. 1517 se uvádí její nynější podoba Křtomil. Nejzajímavější písemnou podobu získala obec r. 1718, z této doby se zachovala písemná zmínka o obci Krežtomühl.

V obci působil bratrský sbor a obec měla i vlastní, dnes již neexistující hřbitov.

Současná obec má 420 trvale žijících obyvatel. Věkový průměr činí 38 let. V obci byl po jejím osamostatnění zbudován veřejný vodovod, byla zcela plynofikována, zčásti je odkanalizována.

Jen namátkou: kromě nové stavby budovy OÚ a obchodu byly zbudovány autobusové zálivy vč. čekáren, položena část místních komunikací, zřízeno nové hřiště,obnoven a vysazen obecní sad, byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení,oprava místního rozhlasu……

Postupně se rozvíjí individuální bytová výstavba.

Zvolna se rozvíjí i sportovní a společenský život. Obnovila se tradice „Dětských dnů“ a „Vodění medvěda.“Pořádají se sportovní klání“ ve fotbale.