Mezi historické budovy a památky patří - barokní chrám Panny Marie od Jana Blažeje Santiniho, který byl dokončen v roce 1750, vysvěcen 1771, včetně barokní kaple sv. Anny. Chrám byl označován za "Perlu Moravy".

Hledat firmy v obci Křtiny
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Křtiny
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ZŠ BUKOVINA - Křtiny č. 66Fotografie u firmy

ZŠ A MŠ Březina - Křtiny č. 65

MĚSTYS Křtiny - Křtiny č. 26

Historie obce Křtiny celá historie

Křtiny leží ve spojnici několika údolí na východním okraji Moravského krasu, zejména hlubokého krasového Josefovského údolí. Oblast je osídlena již sto tisíc let, nejprve neandertálci, pak dalšími skupinami pravěkých kultur, které sem lákalo množství lovné zvěře a možnost úkrytu v četných krasových jeskyních. Nejznámější památkou na toto osídlení je náhodný nález sošky bronzového býčka v roce 1869 a následný objev rozsáhlého halštatského pohřebiště z období asi 500 let před Kristem v nedaleké jeskyni Býčí skála. Bronzová soška býka je dnes uložena ve vídeňském Přírodovědném muzeu. Toto pohřebiště je dodnes obestřeno řadou záhad. I další jeskyně v okolí poskytly řadu archeologických nálezů pravěkého osídlení a diluviální fauny.

První Slované

Příchod slovanských kmenů z oblasti dnešního Běloruska do Evropy je datován do poloviny šestého století. A první Slované záhy objevili další lákavou nabídku Křtinska: železnou rudu. V okolních lesích byly objeveny zbytky jejich primitivních tavicích pecí zhruba z osmého století. Středověké osídlení Slovany trvá dodnes. Výroba železa pokračovala až do konce devatenáctého století a byla příčinou pozdějšího vzniku velkých průmyslových podniků v okolních městech (Adamov, Blansko).

První písemnosti - doba předhusitská

Před rokem 1209 založil významný představitel moravské šlechty, Lev z Klobouk, klášter premonstrátů v Zábrdovicích u Brna. A tomuto klášteru věnoval řadu polností, lesů a vesnic v okolí, včetně části Křtin. O rok později, v roce 1210, založila údajně jeho první manželka Rejčka ve Křtinách ženskou odnož tohoto kláštera, která zde prý existovala až do husitských válek. Historické prameny, potvrzující existenci ženského kláštera ve Křtinách však chybějí.

První dochovaná zmínka o Křtinách pochází z 24. září 1237. Toho dne vydal papež Řehoř IX. zábrdovickému klášteru imunitní listinu, která potvrdila klášterní vlastnictví 27 vesnic v okolí Brna, včetně Křtin.

Z předhusitské doby existují ještě dvě písemné zmínky o Křtinách: v roce 1299 udělil cenedský biskup čtyřicetidenní odpustky křtinskému kostelu a z roku 1321 se dochovala darovací listina Jindřicha z Lipé, který věnoval klášteru nejstarší křtinský mlýn a Horu (les nad mlýnem). Teprve tím se zřejmě Křtiny dostaly celé pod správu kláštera. Zdá se, že už v té době byly ve Křtinách dva kostely. Starší románský, řečený Český a novější gotický, zvaný Německý.

Husitství

V době husitských válek stál zábrdovický klášter a tedy i Křtiny na straně katolíků, zatímco majitelé některých sousedních panství se hlásili k husitům. To vytvářelo napětí, které se neobešlo bez ozbrojených konfliktů. Podle pozdější tradice došlo díky tomu v roce 1423 k vypálení zábrdovického kláštera husity. Současně byl zcela zničen ženský klášter ve Křtinách a jeho obyvatelky vyvražděny. Jediné tři přeživší mnišky uprchly do Zábrdovic, kde dožily zbytek života a byly pochovány v tamním klášterním kostele. Tuto zprávu, stejně jako další informace o středověkých Křtinách, se dovídáme zprostředkovaně z pozdějších zpráv zábrdovických mnichů.

Do Bílé hory

Poničený zábrdovický klášter nenašel již po husitských bouřích ekonomickou sílu obnovit ženskou pobočku ve Křtinách. Avšak křtinské kostely nebyly příliš poškozeny a v roce 1445 dal zábrdovický opat Matěj dokonce ulít pro Křtiny nový zvon, který pak zvonil plných 399 let, než jej zničil požár kostela. Špatná ekonomická situace přinutila prý premonstráty dát Křtiny do zástavy a teprve v době Matyáše Korvína byly získány zpět. Písemných zpráv z té doby se dochovalo jen velmi málo.

V roce 1607 byla založena první křtinská matrika, která se zachovala v opisu z roku 1641. Dokumentuje život křtinských obyvatel na počátku sedmnáctého století. V té době měly Křtiny jen velmi málo obyvatel. Byly zde dva kostely, fara, farní dvůr a několik stavení (13 domů). Dne 11.dubna 1611 v noci došlo ve farním dvoře k požáru, který během půl hodiny zničil nejen dvůr a faru, ale i značnou část obce.

Doba pobělohorská

Po bělohorském vítězství Habsburků byly klášteru vráceny statky a zdálo se, že pro Křtiny nastává zlatá doba rozvoje poutí. Ale hned na počátku třicetileté války, dne 11.listopadu 1623 byly Křtiny i s kostelem vydrancovány oddílem sedmihradského knížete Gábora Bethléna. Další škody způsobili Valaši dne 19. srpna 1638 a záhy po nich vojsko švédského generála Torstensona, které operovalo v oblasti v létech 1642,1643 a 1645. Během posledního pokusu o dobytí Brna prošel přes Křtiny dne 1. června 1645 švédský oddíl, který zde sice nezpůsobil žádné větší škody, ale o měsíc později (12. července 1645) se Švédům podařilo dobýt nedaleký Nový hrad, kde byla zničena většina cenností a dokumentů z křtinské fary. Největší škody na životech v té době ale nezpůsobil křtinskému obyvatelstvu válečný kvas, nýbrž epidemie černého moru, které podlehlo 290 obyvatel křtinské farnosti.

Teprve po krachu švédského obléhání Brna dne 23.8.1645 se situace uklidnila. Již o dvanáct dní později, dne 4.9.1645, byla vykonána děkovná pouť obránců Brna k Panně Marii Křtinské. Křtiny se rychle staly živým a vyhledávaným poutním centrem, v důsledku čehož prožívaly nebývalý rozkvět. Oba kostely byly několikrát přestavovány, aby stačily náporu poutníků. Cestu k zásadní rekonstrukci poutního areálu však umožnilo teprve úmrtí moravské šlechtičny Zuzany Prakšické, rozené ze Zástřizl, která ve své závěti odkázala premonstrátům své panství Jesenec, s cílem poskytnout prostředky pro stavební úpravy Křtin.

Výstavba nového kostela

Architektonickým řešením přestavby byl pověřen nejlepší soudobý architekt, který na Moravě působil, Jan Blažej Santini Aichl. Ten navrhl odstranit oba dosavadní kostely a na jejich místě vybudovat monumentální chrám s dvěma věžemi a dvěma bočními kaplemi, připojenými k hlavní lodi okrouhlými ambity. Na chrám měla navazovat rozlehlá rezidence s přiléhajícím parkem. S výstavbou bylo započato v roce 1718. O pět let později Santini zemřel, aniž své dílo spatřil. Vlivem dalších válečných událostí byl nakonec projekt zjednodušen, byla vybudována jen jedna kaple a jediná věž. I tak vzniklo mimořádné architektonické dílo, jehož rozměry dodnes berou dech poutníkům i ostatním návštěvníkům Křtin. Chrám byl dostavěn v roce 1750 pod vedením opata Kryštofa Matušky, který je v něm také pohřben.

Konec premonstrátů

Kostel byl vysvěcen teprve dvacet let po své dostavbě, v roce 1770. O čtrnáct let později, dne 24.7.1784 byl zábrdovický klášter rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen a přeměněn ve vojenskou nemocnici. Majetek kláštera byl předán náboženskému fondu a postupně rozprodán. Mnozí ze zbývajících mnichů se přesunuli do Křtin, kde dožili v marné snaze o obnovu kláštera. Posledním počinem bývalých vlastníků Křtinského panství bylo vztyčení kamenného kříže na místním hřbitově k dvacátému výročí zrušení kláštera, v roce 1804. Odsvěcení a prodej hrozil i kapli Svaté Anny.

Devatenácté století

Křtiny nakonec získal až v roce 1830 ve veřejné dražbě za 222 tisíc zlatých František Xaver Dietrichstein, který je později nechal přepsat na své tři dcery. Na poutní tradici neměly vlastnické změny žádný vliv. Dietrichstein Křtinám přál. Během svatodušní pouti, o půlnoci na 27. května 1844 vznikl požár v chlévě chalupy stojící zhruba v místě bývalého hotelu Santini. Oheň rychle sežehl několik sousedních chalup a pak vlivem velmi silného větru zachvátil postupně střechy kostela, počínaje kaplí Svaté Anny. Ve věži zničil i zvonici s historickými zvony z let 1343, 1445 a 1742. Hrabě Dietrichstein nechal opravit zničené střechy a šindelovou krytinu nahradit břidlicí. O dva roky později byly do opravené zvonice umístěny tři nové zvony, pojmenované po hraběcích dcerách: Antonín (dcera se jmenovala Antonie), Marie a Theresie. Přitom na odlití Theresie bylo užito materiálu ze zničených zvonů. Z nich pouze Theresie se zachovala dodnes. Ostatní zvony podlehly od té doby několika válečným rekvizicím (naposledy ze druhé světové války), ale byly pak vždy obnoveny. Jejich jména však již zůstávají.

Ve Křtinách bylo zřízeno centrum velkostatku, spravujícího bývalé zábrdovické panství, zejména jeho rozsáhlé lesy. V roce 1854 získala velkostatek Terezie Mensdorf-Pouilly a po její smrti v roce 1856 jej zdědil Alfons Mensdorf-Pouilly. O osm let později odkoupil za půl milionu zlatých panství Vincenc hrabě z Bubna a Litic, který se do historie Křtin zapsal především velkorysým přebudováním bývalé farní rezidence v honosný zámek s parkem. V kapli Svaté Anny zřídil rodinnou hrobku.

V roce 1882 většinu Křtin odkoupil za 460 tisíc zlatých brněnský továrník Mořic Teuber. Bubnové si prozatím ponechali ovčín na stráni nad Křtinami, který přebudovali v zámeček. Po Teuberové smrti získala Křtiny jeho dcera Adelína s manželem, brněnským továrníkem Edvínem Offermannem. V březnu 1894 přešly Křtiny do majetku Jana II. z Lichtensteinu, který je vlastnil až do vzniku samostatného Československa, kdy byl jeho majetek zestátněn. Předchozí majitelka, baronka Adelína Offermannová se po prodeji Křtin Lichtensteinům uchýlila na zámeček na Bukovském kopci, kde po smrti manžela Edvína (1909) dožila až do konce války. Zemřela v červnu 1945. Její zámeček byl pak využíván až do roku 1996 jako škola.

V druhé polovině devatenáctého století došlo na Křtinsku k velkému rozmachu turistiky, byla učiněna řada speleologických a archeologických objevů, jimž dominuje objev halštatského pohřebiště v Býčí skále a objevy ve Výpustku. Křtiny začaly žít nejen z poutí, ale i z turistiky.

Dvacáté století

Během první světové války narukovala řada místních občanů. Na památku těch, kteří během války padli, byl později v centru obce vztyčen pomník se sochou legionáře. Přes veškerou snahu, kterou věnuje tomuto tematu současný kronikář obce dr. Zdeněk Opletal, nepodařilo se dodnes jména všech padlých zjistit. Socha byla počátkem druhé světové války z příkazu okupantů zničena. Její torzo objevil v devadesátých letech ve sklepě svého hostince pan Zdeněk Farlík. Podle zbytků a fotografií byla vytvořena replika, vztyčená na původním místě v roce 2010.

Zestátněný křtinský zámek získala spolu s lesy bývalého velkostatku Vysoká škola zemědělská v Brně, která zde zřídila ředitelství nově vzniklého Školního lesního podniku Křtiny. Později byl zámek, využíván také jako ubytovna studentů školy. V průběhu 90. let zahájil Školní lesní podnik velkorysou rekonstrukci zámku, který byl přebudován v konferenční zařízení a luxusní hotel. V současné době probíhá rekultivace zámeckého parku.

V době první republiky došlo k mohutnému stavebnímu rozvoji centra obce, byla rozšířena škola, postaven dům pro ubytování učitelů (tzv. Učitelák, 1922), koupaliště (1930) a další veřejné stavby. Přitom se však obec dostala do dluhů, což, spolu s hospodářskou krizí vedlo k velkému politickému napětí ve vedení obce.

V roce 1942 vybudovali nacisté v několika jeskyních u Křtin (Výpustek, Býčí skála) podzemní továrnu Flugmotorwerke Ostmark, kde bylo totálně nasazeno 1320 pracovníků. Dnes jsou obě jeskyně volně přístupné v rámci turistického ruchu. V závěru druhé světové války se fronta držela v oblasti Křtin asi čtrnáct dní. Dne 25.dubna 1945 bylo v důsledku krátkého náletu poničeno několik budov, včetně kostelního ambitu, který v té době sloužil jako hrobka pánů z Bubna a Litic. Poškozené ostatky z hrobky byly pak uloženy v kryptě pod podlahou kaple Svaté Anny. K osvobození Křtin tak došlo až 9. května 1945. Během těchto bojů zahynulo v důsledku střelby a bombardování 14 křtinských obyvatel.

V padesátých letech byla v Josefově zřízena stanice Výzkumného ústavu lesního hospodářství se sídlem v Zbraslavi-Strnadech. Ta se počátkem šedesátých let nakrátko přesunula do budovy zámku a pak do nového sídla na Bukovském kopci, kde fungovala až do počátku devadesátých let.

Počátkem sedmdesátých let bylo brigádnickým způsobem vybudováno nové koupaliště a později i nákupní středisko v centru obce. Koncem roku 1973 přišel na křtinskou faru páter Tomáš Prnka, který realizoval nejrozsáhlejší obnovu kostela od jeho vybudování v roce 1750, který byl prohlášen národní kulturní památkou.

Oválná škola

Nejméně posledních 150 let se Křtiny potýkaly s nedostatkem školských budov. Do roku 1865 sídlila škola v budově farní rezidence. Pak ale panství odkoupili pánové z Bubna a Litic a školu z rezidence vypověděli. Ta přesídlila provizorně do poutního Outočiště, tzv. Staré školy na Pusté straně. Ostatní obce si proto postavily vlastní školy. Stará škola sloužila do roku 1901, kdy byla vybudována nová školní budova na náměstí. Tato budova však záhy přestala kapacitně stačit, zvláště po zřízení měšťanské školy v roce 1920. Proto byla byla v roce 1923 rozšířena přístavbou. V téže době vznikl na Bukovském kopci nový bytový dům pro učitele a školní zaměstnance. Ani tyto změny však narůstajícím požadavkům nestačily. V roce 1953 část školního provozu přesunuta do zámečku po baronce Offermannové na Bukovském kopci. Bylo to provizorní řešení. Školní budovy nevyhovovaly svou koncepcí potřebám moderního školství.

Přesto trvalo ještě téměř půl století, než se podařilo realizovat další významný stavební počin, kterým bylo vybudování architektonicky nápadité oválné budovy Základní školy na úbočí Bukovského kopce v samém závěru dvacátého století, především díky mimořádnému úsilí tehdejšího ředitele školy, Jiřího Kovaříka z Jedovnic. Výstavba nové školy architektů ing. Ludmily Kramolišové a ing. Karla Doležala byla po několikaleté přípravě zahájena 20. dubna 1997. Do provozu byla slavnostně uvedena dne 2. září 2000. Vyřešila tak desítky let trvající problémy s provozem křtinských škol.

Současnost

Přesto, že většina obyvatel dojíždí za prací, či studiem do blízkých městských aglomerací, žijí Křtiny čilým společenským životem. Je zde smíšený pěvecký sbor Kantila s více než čtyřicetiletou tradicí, ochotnický divadelní spolek Křový a řada dalších zájmových uskupení. Centrum obce prochází postupnými stavebními a parkovými úpravami, byla rekonstruována budova bývalé dolní školy z roku 1901, která dnes slouží jako Společenský dům, veřejnosti byla zpřístupněna nedaleká jeskyně Výpustek, nepolevuje ani staletá poutní tradice.

Hluboké okolní lesy, bezedná krasová údolí se skalami a jeskyněmi, impozantní stavitelské dílo Jana Blažeje Santiniho a poutní tradice vytvářejí ze Křtin v bezprostřední blízkosti Brna lákavý turistický, kulturní a duchovní cíl pro návtěvníky a ideální bydliště pro místní.

MĚSTYS Křtiny

Křtiny č. 26, 67905, Křtiny

Osoby

  • p. Novotný František, starosta

Kontakty

1 části obce: