Hledat firmy v obci Křišťanov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Křišťanov 3 firmy

OBEC Křišťánov - Křišťanov č. 2

VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR-LESNÍ SPRÁVA Arnoštov, s.p. - Arnoštov č. 40, Křišťanov

ZÁMEČEK PENZION - Arnoštov č. 41, Křišťanov

Historie obce Křišťanov celá historie

Z roku 1265 pochází zpráva o osídlení Polučí v údolí Lučního potoka. Ve 14. století se uvádí osady Vyšný, Markov a Chlumské domky. Po moru a třicetileté válce zůstala zpustošená krajina. K využití lesního bohatství poznali Eggenberkové do Krumlovského panství kolonisty ze Štýrska, Tyrolska a Bavorska. 1694 byla Janem Křišťanem z Eggenberku založena obec Křišťanov (949 m n.m.) pojmenována podle druhého jména zakladatele. V dalších stoletích se obec rozšířila o osady lesních dělníků jako Vlčí jámy a Käferhäuser, Seníky, Hüttstatt a o Nový Křišťanov. 1807 byla na soutoku řeky Blanice a Puchrovského potoka vystavěna sklářská huť s domky pro skláře. Vzniklá osady Arnoštov převzala jméno ředitele Schwarzenberského panství v Krumlově Ernsta Meuera. Do roku 1945 se ve sklárně vyrábělo zboží obyčejné i umělecky ztvárněné. Do současnosti se zachovalo jen část sídla ředitelství. Na místě zaniklé hutě lze ještě dnes nalézt barevné střepy skleněných výrobků. Před založením Arnoštova se uvádí sklárny i v osadách Vyšný (1602 – 1793), Seníky a v Hüttstatt u dnešní farmy. V Arnoštově se nachází i zbytky úzkokolejné dráhy zřízené po polomech v letech 1917 a 1918 v zájmu urychlení odvozu kalamitního dřeva k železniční zastávce Spálenec.

Dominantou Křišťanova je kostel z roku 1799, zasvěcený Nejsvětějšímu Jménu Ježíš. V blízkosti se nachází fara a hřbitov zničený v roce 1976, obnovený a znovu zasvěcený v roce 1990 u příležitosti poutě, slavené každoročně třetí neděli v červenci.

Z významných domů se zachovaly : školy v Křišťanově a Arnoštově, schwarzenberské lesovny v Arnoštově a u Markova.

V roce 1932 žilo v obci 1464 stálých obyvatel, v současnosti 144. V dřívějších dobách nacházeli obyvatelé svou obživu ve sklářství, zemědělství, lesnictví, v pestré řemeslnické činnosti, prodeji rezonančního dřeva a rašeliny, zpracování lnu a v kamenictví.

Po nedobrovolném vystěhování německého obyvatelstva v roce 1946 většina osad a samot postupně zanikla. Pro nové obyvatele přicházejících z Čech, Moravy, Slovenska a Rumunska za prací v zemědělství a v lesích se vystavěly nové byty. V poslední době se citlivě obnovují chalupy

pro rekreaci. Péče o sakrální památky je důkazem dobré vůle českého a německého obyvatelstva o zkrášlení vlasti.

Použité fotografie pocházejí ze sbírek Prachatického muzea.

Demografické údaje