Hledat firmy v obci Kravaře
Nabídka práce v okolí 30 km 713 firem
Červený dvůr 1128/33, Pod Cvilínem, Krnov24,47 km
Chrustova 1418/24, Slezská Ostrava, Ostrava24,48 km
Vlčkova 391/40, Slezská Ostrava, Ostrava24,59 km
Dělnická 746, Vítkov24,63 km
Těšínská 415/105, Slezská Ostrava, Ostrava24,64 km
Dr. Martínka 1295/2B, Hrabůvka, Ostrava24,67 km
Na Fojtství 1558/3, Hrabůvka, Ostrava24,71 km
Selská 335, Vítkov24,73 km
Vrbická 614/131, Heřmanice, Ostrava24,80 km
Opavská 22, Vítkov24,85 km
Františka Hajdy 1232/14, Hrabůvka, Ostrava24,89 km
Jateční 134, Pudlov, Bohumín24,90 km
Budovatelská 547, Butovice, Studénka24,91 km
Jeremenkova 66, Pudlov, Bohumín24,96 km
Masarykova 304, Fulnek24,97 km
Masarykova 428, Fulnek25,04 km
náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov25,06 km
náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov25,06 km
Okružní 683, Nový Bohumín, Bohumín25,06 km
Škrobálkova 206/16, Kunčičky, Ostrava25,06 km
Historie obce Kravaře celá historie
Poprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. Obec Kouty, dnes městská část Kravař, se poprvé zmiňuje roku 1238 a třetí městská část, Dvořisko, až ve 2. polovině 18. století. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové slavného rodu Benešoviců (původem z Benešova u Prahy), kteří se označovali ve svém šlechtickém přídomku jako "páni z Kravař". Tento rod patřil od 13. do 15. století k nejbohatším na Moravě, vlastnil také například Helfštýn, Fulnek, Starý Jičín, Plumlov a Strážnici. Z jejich erbu mají Kravaře odvozen svůj městský znak - zavinutou střelu. Benešovičtí si zde ve 2. polovině 13. stol. vystavěli tvrz. Jejím posledním majitelem z tohoto mocného šlechtického rodu se stal Petr Strážnický z Kravař, který byl roku 1420 donucen v důsledku svého husitského přesvědčení rodové sídlo prodat.
Za dalšího významného vlastníka kravařského panství můžeme považovat polského šlechtice a lékaře Michala Sendivoje ze Skorska, který jej obdržel za třicetileté války v roce 1630, a to díky úzkým kontaktům s císařským dvorem, na kterém působil za vlády Rudolfa II. jako alchymista. Sendivojova dcera Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za Jakuba svobodného pána Eichendorffa, a právě s rodem Eichendorffů začala další důležitá etapa kravařského panství. V letech 1721 - 28 si totiž Jan Rudolf Eichendorff nechal svůj zámek (na místě bývalé tvrze) přestavět v duchu vrcholného baroka v hildebrandtském stylu (autor díla pocházel pravděpodobně z okruhu významných vídeňských architektů), a v této podobě jej můžeme obdivovat dodnes, i přes ničivý požár, který zámek postihl roku 1937. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. Poté se zde rychle střídali nepříliš významní majitelé.
V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny Prusku. Dvořisko, které leží už "za vodou" (Hlučín-sko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Zpět k tehdejšímu Českoslo-vensku bylo území Hlučínska připojeno až roku 1920. Po dobu nacistické okupace se stalo opět sou-částí německé říše.
Milníkem v novodobých kravařských dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem. Od roku 2003 pak vykonává jako obec s rozšířenou působností správu devíti obcí - Bolatic, Chuchelné, Kobeřic, Kravař, Rohova, Strahovic, Sudic, Štěpánkovic a Třebomi.
Demografické údaje
Město Kravaře
Náměstí 405/43, Kravaře, 74721, Kravaře u Hlučína
Osoby
- Mgr. Brzesková Monika, starosta
Kontakty
- 553 777 911
- posta@kravare.cz
- www.kravare.cz
Vlajka
