Královské Poříčí (německy Königswerth) je obec, nacházející se v okrese Sokolov, v kraji Karlovarském. Jižně od obce protéká řeka Ohře. Na východě se nachází rozsáhlé lesy. Sever a západ od obce zaujímají povrchové lomy: Lom Jiří, bývalý Důl Marie Ma

Hledat firmy v obci Královské Poříčí
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Královské Poříčí
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OBEC Královské Poříčí - Lázeňská 114, Královské PoříčíwebFotografie u firmy

Královské Poříčí (německy Königswerth) je obec, nacházející se v okrese Sokolov, v kraji Karlovarském. Jižně od obce protéká řeka Ohře. Na východě se nachází rozsáhlé lesy. Sever a západ od obce zaujímají povrchové lomy: Lom Jiří, bývalý Důl Marie Ma

PK SVÍCE - Šachetní 135, Královské Poříčí

DŮLNÍ STROJÍRENSKÁ SPOLEČNOST, spol. s r.o. - Luční 227, Královské Poříčí

Historie obce Královské Poříčí celá historie

Původní německý název obce – Königswerth je složenina ze slov König – královský a Werth, znamenající území u vody.Bezpochyby připomíná, že toto místo patřilo v době založení vsi k pozemkům v přímé držbě krále a pod jeho vrchním dohledem bylo osídleno. Poprvé se jméno Královské Poříčí objevuje písemně zachyceno v listině z roku 1240, kterou český král Václav I. (1230 – 1253) uděluje řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeném v Praze jeho sestrou Anežkou, patronátní právo na kostel v Sedlci, jeho filiálním kostelům v Lokti a Královském Poříčí. I když se tato listina ztratila, při rekonstrukci kostela Sv. Kunhuty probíhající na počátku devadesátých let tohoto století byly objeveny románské prvky jednoznačně potvrzující výjimečné stáří kostela Sv. Kunhuty, odpovídající počátkům 13. století. Kostel nestál zcela jistě osamocen, avšak první soupis obyvatel obce je uveden teprve v loketském urbáři z roku 1522, kdy ves Královské Poříčí patřila mezi největší v panství Šliků ze Sokolova. Při farách vznikaly první místní školy. Existenci školy v Královském Poříčí dokládá výslovně až zápis z roku 1596 a pozdější zmínky v historických pramenech potvrzují, že zdejší škola měla dosti pravidelný provoz, který zásadně nenarušily ani velké konfesijní změny.

Jediným zdrojem obživy obyvatel vsi až do sedmdesátých let minulého století bylo zemědělství.

Bylo zde 17 poddanských hospodářství včetně mlýna. Hlavní ekonomickou aktivitou poddaných zůstávala zemědělská výroba, ale dochované zápisy v horních knihách svědčí o těžbě železné rudy v Královském Poříčí od roku 1622.

Urbář z roku 1795 popsal v Královském Poříčí usedlosti devatenácti sedláků, pěti chalupníků a pěti domkářů. Dále stála v obci obecní kovárna, obecní pastouška a škola. Mlýn byl zahrnut do kategorie domkářů.

K přestavbě kostela se přikročilo na rozhraní 17. a 18. století. Ke staré kostelní lodi z počátku 13. století byl přistaven pětiboký klenutý prebystář o délce 8 metrů, k jehož severní straně se přimykala jednoduchá hranolová sakristie. Kostel dostal nové sedlové zastřešení, která nad prebystářem završovala přes 13 m vysoká kostelní věž pro umístění zvonu zakončená bání cibulového tvaru. Přestavěný kostel byl zřejmě roku 1701 znovu vysvěcen a postupně vybaven novým inventářem, kterému dominoval hlavní oltář s obrazem patronky kostela Sv. Kunhuty od Hermana Kuglera z Lokte.

Při novém politickém uspořádání státu v roce 1850 byla obec Královské Poříčí prohlášena samostatnou místní obcí a z místních voleb v tomto roce konaných vzešel šestičlenný obecní výbor a první starosta sedlák z č.p. 1 František Karel Renz.

Od té doby nebylo nutné katastr obce měnit. V této době začalo ztrácet zemědělství své někdejší dominantní postavení. Důvodem byly mocné hnědouhlené sloje Josef a Antonín, do té doby nedotčené obrovské přírodní bohatství, nacházející se v zemi pod územím obce.

První důl Meluzína byl s šachtou hlubokou 26,5 m a těžící uhlí ze sloje Josef uveden do provozu v roce 1867. Další rozvoj nesmírně urychlilo zahájení provozu na takzvané buštěhradské dráze mezi stanicemi Cheb a Karlovy Vary 19. září 1870. Další šachta Bernard byla založena poblíž železniční trati v roce 1872 a její těžní jáma byla zpočátku hluboká 75 m. Již v roce 1877 se z ní vytěžilo 5 370 t uhlí za rok a v roce 1880 20 610 t uhlí. Další snaha o zvýšení těžby vedla k vyhloubení nové těžní jámy Marie I hluboké 99 m, kde se těžilo ze sloje Antonín a v roce 1898 byla vyhloubena těžní jáma Marie II s hloubkou 185 m a zasahující do sloje Josef. Zde však došlo k průvalu termálních vod majících za následek pokles vydatnosti lázeňských pramenů v Karlových Varech až o 30 %. Proto Báňský úřad další těžbu ve sloji Josef zakázal a tento zákaz trvá až dodnes. Mocnost sloje Antonín je v průměru okolo 25 m. Za více jak sto let trvání hlubinného dolu Marie se v letech 1884 – 1991 vytěžilo 39 mil. tun hnědého uhlí. Zprůmyslnění obce odpovídá i vývoj počtu obyvatel:

Rok Počet obyvatel Počet domů

1850 235 37

1890 860 85

1930 1446 154

1939 1326 161

Školní budova byla na návsi postavena roku 1886, později zvýšena o jedno patro a v této budově, patřičně zmodernizované, sídlí dodnes. Svou dispozicí však narušila původní středověké uspořádání návsi.

Dvacáté století díky těžbě uhlí pro obec znamenal čilý stavební ruch a podle komunikací vedoucích z historické návsi byla vybudována řada rodinných domů. Při Pstružném potoce v horní části obce byly vybudovány takzvané hornické kolonie – činžovní domy pro ubytování zaměstnanců dolů. V roce 1910 byla obec elektrifikována vzhledem k tomu, že již v roce 1897 byla spuštěna závodní elektrárna při dole Marie. Jistou specifikou z hlediska národnostního bylo i složení obyvatel. Vzhledem k nutnosti zaměstnat profesní odborníky, byla na hlubinné šachtě poměrně velká česká menšina :

7. května 1945 byla obec obsazena americkou armádou. V prvních poválečných volbách v roce 1946 zvítězili sociální demokraté před komunisty. Prvním poválečným a prvním českým starostou byl sociální demokrat.

Po únorovém převratu byla sociální demokracie v obci sloučena s komunisty a veškerý společenský život kontrolovali pomocí Národní fronty.

Národní hospodářství s komunisty prosazovaným důrazem na rozvoj těžkého průmyslu potřebovalo stále více uhlí pro výrobu elektrické energie. Těžbu uhlí bylo nutno neustále zvyšovat. Proto v obci vyrostly objekty nového hornického učiliště, které bylo v roce 1955 přeměněno na učiliště stavební. Po neúspěchu jednotného zemědělského družstva v roce 1953 v obci převzal zemědělskou i lesní půdu Zemědělský závod dolových podniků.

Soukromá výstavba se v obci zastavila a v průběhu padesátých let bylo postaveno 60 bytových jednotek v pěti domech.

V poválečném období populační vývoj v obci vypadá následovně:

Rok Počet obyvatel

1.12. 1945 1 569

1. 1. 1948 1 188

1. 3. 1961 1 333

1.12. 1970 1 062

1.11. 1980 981

1. 1. 1989 640

1. 1. 2000 710

Značný pohyb obyvatel byl kromě odsunu Němců a osídlovacího procesu vyvolán průmyslovým charakterem obce a zaměstnáním obyvatel z nichž převážnou většinu tvořili horníci a dělníci. Po připojení obce Jehličná v dubnu 1976 se zvětšil katastr obce z 567 ha na 1 220 ha. Od voleb v roce 1954 byl národní výbor obnovován v termínech vyhlašovaných voleb na základě jednotné kandidátky Národní fronty. V akcích Z byla rekonstruována mateřská škola, hasičská zbrojnice a vybudována nová prodejna potravin. Z bývalého dělnického konzumu a bytových jednotek byl rekonstruován nový Národní výbor.

Po společenské změně 17. listopadu 1989 se otevřelo nové období i ve vývoji Královského Poříčí.

Obec se začala podílet na obrovském přírodním bohatství, které leželo na jejím území. Byl jí navrácen zabavený majetek. Mohlo dojít k postupné rekonstrukci a opravám zanedbaného bytového fondu a k výstavbě inženýrských sítí, které do značné míry chyběly nebo neodpovídaly požadavkům. Byla zrušena stavební uzávěra, která platila v části obce. Byla stanovena závazná linie těžby a postupně došlo i k narovnání napjatých vztahů mezi důlním podnikem Sokolovská uhelná a.s. a obcí. Tyto vztahy jsou dnes na dobré úrovni vzájemně se respektujících sousedů.

OBEC Královské Poříčí

Lázeňská 114, Královské Poříčí, 35741, Královské Poříčí

Osoby

  • p. Skýba Michal, starosta

Kontakty