Krajková se rozkládá na svazích předhůří Krušných hor klesajících směrem k Sokolovské pánvi. Spolu s okolními osadami leží na svorech krušnohorského krystalinika. Obcí protéká Dolinský potok, v katastru obce se nachází vodárenská nádrž Horka.
Hledat firmy v obci Krajková, část obce Krajková
Živé firmy v obci Krajková, část obce Krajková 11 firem
Krajková č. 295Otevřeno, brzy zavíráKrajková č. 22Otevřeno, brzy zavíráKrajková č. 295ZavřenoKrajková č. 307OtevřenoKrajková č. 52Otevřeno 24 hodinKrajková č. 183dle domluvyKrajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 22Otevřeno, brzy zavíráKrajková č. 295ZavřenoKrajková č. 307OtevřenoKrajková č. 52Otevřeno 24 hodinKrajková č. 183dle domluvyKrajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 295ZavřenoKrajková č. 307OtevřenoKrajková č. 52Otevřeno 24 hodinKrajková č. 183dle domluvyKrajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 307OtevřenoKrajková č. 52Otevřeno 24 hodinKrajková č. 183dle domluvyKrajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 52Otevřeno 24 hodinKrajková č. 183dle domluvyKrajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 183dle domluvyKrajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 206dle domluvyKrajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 174dle domluvyKrajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 344dle domluvyKrajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Krajková č. 42dle domluvy
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
Demografické údaje
Historie obce Krajková celá historie
První doložená zmínka o obci je z roku 1350. Krajková patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hartenbergu (dnes Hřebeny). Krajková stejně jako Květná (dříve Plumberg či Blumenberg), Dolina (Loch), Markvarec (Marklesgrün) patří k nejdříve založeným osadám v okrese Sokolov. Toto potvrzuje i dílo „Hrady a zámky Čech“, kde se uvádí, že Krajkové a pravděpodobně i vsím v nejbližším okolí udělil český král Karel IV. dne 2. ledna 1350 dolové právo a právo kutat olovo.Na dolovou činnost poukazuje i tehdejší znak města a zprávy o tom, že v Krajkové byl vystavěn Báňský úřad, který byl později přeložen do Oloví.
Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.
Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.
V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.
OBEC Krajková
Krajková č. 295, 35709, Habartov
Osoby
- Ing. Horvát Josef, starosta
Kontakty
- 352 672 121
- ou-krajkova@volny.cz
- www.krajkova.com
Vlajka
