Město, které je tvořeno dvěma částmi, Kostelcem nad Labem a Jiřicemi, leží ve středních Čechách, 7 km severozápadně od Brandýsa nad Labem. V Kostelci nalezneme 2 chrámy. Kostel sv. Martina z 2. poloviny 13. století a sv. Víta z roku 1492.

Hledat firmy v obci Kostelec nad Labem
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Kostelec nad Labem
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

KUČERA-KUČERA s.r.o. - Neratovická 1122, Kostelec nad Labemweb

Společnost Jeřáby Kučera s.r.o. vyrábí jeřáby různých typů i různé komponenty k jeřábům. Dále poskytuje servis na jeřáby a v neposlední řadě i rekonstrukce jeřábů. Výroba speciálních závěsných zařízení.

FRUIT TRADING CZ s.r.o. - nám. Odboje 346, Kostelec nad Labem

MŮJOBCHOD-POTRAVINY KOMENSKÉHO - nám. Komenského 77, Kostelec nad Labem

Historie obce Kostelec nad Labem celá historie

Kostelec nad Labem leží na levém břehu řeky Labe, obývaném už v dávném věku. Historické vykopávky (nálezy při stavbě cukrovaru a na polích u silnice směrem na Brandýs nad Labem) svědčí o osídlení již v době kamenné a bronzové. V rovinaté krajině byl na malém návrší postaven kostelík zasvěcený sv. Martinovi. U kostela vznikl hřbitov obehnaný zdí. Od návrší se osada rozrůstala dál kolem všech labských ramen. K názvu Kostelec bylo později přidáno na Labi, potom Labský a nakonec Kostelec nad Labem.

Kostelec byl pravděpodobně založen Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině l3.století. Prvními známými majiteli Kostelce byli Boršové z Oseka, kterým osadu roku 1270 zabral Přemysl Otakar II.

Malé městečko patřící později královně Elišce Přemyslovně, manželce Jana Lucemburského, se stalo věnným městem českých královen. Královna udělila výsady městu a mlýnu, zbavila město některých povinností.

Kolem Kostelce bylo mnoho vodních ploch, množství rybníků. Na severozápadě stála vodní tvrz, která dobře opevněna sloužila jako hrad.

Karel IV. zastavil Kostelec svojí manželce Elišce Pomořanské. Ta dala městu další výsady, které Karel IV. dotvrdil. Kolem roku 1364 postihl město veliký požár, zničil mnoho domů a také městská privilegia.

Vnuk Elišky Přemyslovny, Václav IV., zastavil město Jindřichu Škopkovi z Dubé. Po něm drží od roku 1395 Kostelec jeho syn Aleš, který byl rozhodný odpůrce husitství. Sídlil v Dražicích u Nových Benátek, z Kostelce pobíral plat.

Když císař Zikmund sbíral křižácké vojsko, vedl Aleš jeho vojíny do Pražského hradu, ale 22.května 1420 byl Janem Žižkou u Ovence přepaden. Alešovo vojsko husité rozprášili, ukořistili 29 vozů s potravinami a s jinými cennými věcmi.

Husovo učení pronikalo také do Kostelce. Když byla roku 1412 vynesena nad Husem církevní klatba, odešel Jan Hus z Prahy. Na sněm do Kostnice ho doprovázel mladší bratr Aleše z Dubé, Jindřich Škopek z Dubé, který se potom vrátil do Prahy. Jan Hus mu v červnu roku 1415 posílá z kláštera bosáků tři dopisy svědčící o srdečném vztahu. Poslední psaní končí tesknými slovy: Zdá mi se, mně za živa neuzříš.

Kostelec byl výborně opevněný a navíc obehnaný vodními toky. Vcházelo se Pražskou branou z jihu, vycházelo se na severu branou Píseckou. Přes mlýnskou strouhu u Pražské neboli Přední brány byl zvedací most, druhý most stál za Píseckou čili Zadní branou a třetí byl u Rudče přes hlavní rameno Labe. Obyvatelé města se začali také usazovat před Přední branou, vzniklo Pražské předměstí.

Před letnicemi 1424 se ve městě uzavřel Jan Žižka před spojeným vojskem Pražanů a šlechty. Vojáci postupující od Záryb, Polerad, Mratína a Jiřic chtěli Žižku obklíčit. Jejich převaha byla tak velká, že věřili v jisté vítězství. Tehdy se Oldřich z Rožmberka a jiní čeští páni vsadili v Budíně s císařem o koně, že je vítězství nemine. Když se o nebezpečí hrozícím Žižkovi dozvěděli Viktorin a Hynek z Poděbrad, přišli mu na pomoc. Rozpoutala se bitva, ve které Pražané a jejich spojenci ztratili 3 000 bojovníků. Žižkovi pomohl také Boček z Kunštátu a Poděbrad, který ho z města vyvedl přes brod na řece Labi v místech nazývaném Pod chaloupkami směrem na Ovčáry a dále na Lysou. (Do této doby spadá děj povídky B. Jandy Anna Městecká.) Když se jednalo o příměří mezi bojujícími stranami, byl Hynek z Poděbrad zrádně zajat J.Městeckým z Opočna a vsazen na Mělníku do vězení.

Po roce 1448 držel Kostelec Kuneš Rozkoš z Dubé, odpůrce Jiříka z Poděbrad. V roce 1450 se k potrestání Kuneše vypravil silný vojenský oddíl vedený Zdeňkem Konopišťským, který dobyl a pobořil město. Za tři roky poté byl králem Jiřím potvrzen u vlastnictví města Kostelce Jindřich Berka z Dubé a na Kostelci, kterému mimo to patřila také tvrz jiřická. Od Berky město koupila Johana z Rožmitálu, vdova krále Jiřího.

Roku 1486 byl Kostelec povýšený králem Vladislavem II. na město.

Roku 1534 bylo město v držení Vančurů z Řehnic a na Jiřicích, po nich nastoupili Košinové z Košin a na Kostelci.

O kostelecké škole nevíme mnoho. Je možné, že zde byla mládež vyučována již za Karla IV. Nejstarší zpráva o škole je z roku 1465, kdy byl zakoupen dům od B.Bečváře, ve kterém se vyučovalo až do konce l8.století.

Škola byla u fary a měla dvě třídy. Učitelé, stejně jako jejich žáci, smýšleli husitsky. O významu školy svědčí, že byla pod přímým dozorem rektora univerzity pražské, který sem dojížděl k výročním zkouškám.

Za třicetileté války vyučování ustalo, škola byla obnovena teprve v roce 1654. Po požáru města v roce 1727 byla postavena škola nová, která se o sto let později nalézala v zuboženém stavu - střecha shnilá, strop zpuchřelý, podepřený sloupem. V roce 1807 navštěvovalo výuku ve dvou odděleních 130 žáků. Správu školy vedl F.Paba, který měl roční příjem 180 zlatých, jeho pomocník J.Janda 70 zlatých.

Výsady udělené městu později potvrdili: Ferdinand I. -1537, Maxmilián II. -1570, Rudolf II. -1585, Ferdinand II. - 1628, Ferdinand II. - 1638, Leopold I. -1674, Karel II. -1726.

U severní městské brány byla radnice, před radnicí stály masné krámy, grunty zemědělců, uprostřed prostranství byl rybník. Pěstoval se chmel potřebný k výrobě piva, za městem byly štěpnice a vinice, na lukách se pásla stáda koní. Množství rybníků zaručovalo bohatý rybolov. Ze řemesel vzkvétalo kovářství a košíkářství, město vlastnilo cihelnu, vinopalnu, tři pivovary, od nejstarších dob je také zmínka o třech mlýnech. Procházely tudy dvě důležité cesty, Pražská a Lipská, dařilo se obchodu. Během dob bylo město sužováno požáry. Roku 1554 zničil oheň 70 domů i městskou radnici s mnoha historickými památkami, zejména s královskými majestáty a jinými důležitými listinami. Také v letech 1613 a 1820 řádily ve městě požáry.

V roce 1586 byl Kostelec nad Labem připojen k panství brandýskému. Město přestalo být městem věnným. V roce 1651 měl Kostelec 115 domů.

Správu města vedlo 12 konšelů s purkmistrem v čele. Jemu stáli k ruce rychtář a městský písař. Rychtář dbal, zda prodávající neměří falešným loktem nebo neváží lehčím závažím. - Čestnou výsadou Kostelce nad Labem bylo vlastní soudnictví. Konšelé směli na radnici vynášeti právoplatné rozsudky nejen ve sporech sousedských, ale i ve věcech hrdelních. Městská kniha ortelů a nálezů podává o tom četné doklady. Konšelé se snažili rozvaděné strany usmířit, u provinilců působili na jejich lepší city a zločince popravovali.

Židovská obec byla v Kostelci založena kolem roku 1505. Zanikla v roce 1940. Židé byli převážně kupci, ve městě si kupovali domy, obec jim vyhradila i hřbitov (v dnešní Neratovické ulici). Pro děti zavedli kolem roku 1717 školu. Roku 1886 přestavěli sýpku na synagógu, která byla po roce 1948 zbořena.

Opevněné město bylo často obsazeno vojskem. Při bojích mezi Rudolfem II. a Matyášem bylo v roce 1611 císařské vojsko rozloženo ve zdejším kraji. V Kostelci byli ubytováni Valoni, kteří při odchodu založili požár. Po bitvě bělohorské se v Kostelci usadili císařští vojáci. Měšťané několik let nesli náklady na jejich obživu. Roku 1631 tu byli Sasíci, které o rok pozdě i vytlačil Albrecht z Valdštejna. Švédské vojsko vedené Bennerem postupovalo od Litoměřic ke Kolínu, kde porazilo císařské vojáky a zatlačilo je až ke Kostelci. 29.května 1639 překročili Švédové Labe u Lobkovic, zajali dva generály a mnoho vojáků. Když za rok táhli z Kostelce, město zapálili a vyplenili. Za tři roky se objevili opět, zahnali císařská vojska k Brandýsu.

Bída, hlad a nedostatek probouzely pověrčivost. Blízkost Labe dávala podnět k pověstem o vodníkovi, kterého staroboleslavský kaplan zažehnával do pekla.

Téměř do poloviny l8.století byli pronásledováni tajní evangelíci. Byli i v Kostelci a okolí, jejich jména jsou zanesena ve zpovědních záznamech arcidiecéze pražské. - Tak byl v květnu 1703 v Praze vyšetřován a v arestu sv.Petra uvězněn Jan Svoboda z Labského Kostelce. - Náhradou za sebrané knihy dávali jezuité lidem knihy svoje. Na místo Mistra Jana Husa zaváděli kult sv.Jana Nepomuckého. V Kostelci také usilovali o jeho pozvednutí. Zdejší kaplan P.Skucknecht napsal a tiskem vydal spis Májový kvítek před obličejem králů zvelebený t.j. sv.Jan Nepomucký. Tiskem v Praze 1740.

Také za panování Marie Terezie se hodně válčilo. V listopadu 1743 vtrhli do Kostelce Francouzi, kteří sebrali, na co přišli. Po Francouzích přišli císařští vojáci, dobrali, co ještě lidem zbylo. - Ve válce sedmileté 1756-63 tady několikrát bojovala vojska ruská a rakouská.

Od roku 1794 do roku 1860 jsou zápisy na radnici vedené v jazyce německém. - V roce 1794 napsal Prokop Šedý romantickou povídku Mnislav a Světivina, ve které se zmiňuje o Kostelci nad Labem. - V roce 1834 se v Kostelci narodil spisovatel František Šimáček. Vydával velké dílo Hrady a zámky české redigované Augustinem Sedláčkem. Jeho žena Ludmila založila v roce 1872 knižnici Libuše.

Války napoleonské se Kostelce zvlášť nedotkly. Rok 1848 zde proběhl klidně. Po revolučním roce 1848 začal Kostelec žít plným životem. 17.3.1849 byly vypsány první obecní volby. Purkmistrem se na celých deset let stal Josef Meninger, který připravil podmínky pro všestranný rozvoj města. 1846 - upraveny chodníky podél domů.1860 - zavedeno české úřadování, postavena nová škola a zbořena Přední brána.1861- založeno ochotnické divadlo.1862 - založena občanská záložna. 1863 - zřízeno osvětlení města. 1864 - zbořeny masné krámy na náměstí. 1866 - plány kostelecké školy byly vystavené v Paříži jako nejmodernější školní budova. 1868 -73 - stavba cukrovaru.1872 - první cukrovarnická kampaň. 1875 - od l.ledna zřízena poštovní expedice a zaveden C.a k. telegrafní úřad.1878 - založen hasičský sbor.1888 - založení Sokola. 1891- Sokolové se zúčastňují II.sletu všesokolského v Praze.1895 - otevřena lékárna a měšťanská škola chlapecká. 1896 - vznik baráčníků. 1899-otevřena dívčí měšťanská škola, zřízeny chodníky a zahájen železniční provoz na trati Neratovice - Kostelec nad Labem - Brandýs nad Labem. 1902 - ustanoven tamburašský soubor. 1903 - škola rozdělena na obecnou a měšťanskou. 1908 - samostatná telefonní centrála a nové osvětlení města lampami Lux. 1911- zavedeno elektrické osvětlení a postaven pomník Mistra Jana Husa se skupinou Táboritů.

MĚSTO Kostelec nad Labem

Sídlo úřadu

nám. Komenského 1, Kostelec nad Labem, 27713, Kostelec nad Labem

Osoby

  • p. Chalupa Josef, starosta

Kontakty