Košice

V 15.století zde byli dva páni, část patřila zemanskému dvoru Jana Rohlíka, zbytek obce držel Kunštát z Tučap.

Po vlastnictví Choustníku v letech 1547 až 1594 přešly Košice do vlastnictví Tábora. Pak se ještě několikrát změnil majitel, ať to byla Planá nebo později , až do 19.stol., zemanský dvůr v Želči.

Škola zde byla zřízena již v roce 1787, v r.1874 se rozšířila na dvojtřídní a od r.1874 dokonce na trojtřídní. Prvním řídícím učitelem byl Josef Želivský.

Jedné louce se říka Žižkovka a pověst o ní vypravuje, že na ní odpočíval Žižka, když jezdíval na Choustník. Ve trati U rybníka na cestě k Plané se zjevoval na baště vodník a ukazoval dětem barevné pentličky.

Tolik pověsti. Historie však zdokumentovala i jiné události.

Když v r. 1873 kopali v č.p. 1 jámu na brambory, narazili na klenutí, pec a škváry. Historikové usuzují, že zde býval lihovar. Zde se našly i zbytky brány, ze které pošta koňmo za 1,5 hodiny doručila poštu do Soběslavi.

V r.1872 u brandlínského lesa při lámání skály vykopali šavli, nůž a palici.

Později byla na jednom poli vyorána mosazná deska s obrazem císařovny Marie Teresie, u kříže na silnici do Tučap byla vykopána jáma a v ní nalezeny lidské a koňské kosti z období napoleonských válek / r.1803/.

Kaple sv. Anny byla vystavěna v r.1884 za starosty Václava Sýkory. Oltář kaple zdobí obraz děkana Bedřicha Kamarýta z Deštné.

Podle údajů politického adresáře z roku 1900 měla naše obec 768 obyvatel, Borek 55 a Doubí 144 obyvatel, velkou většinou katolického vyznání. V r.1930 byla obec popisována jako největší v soběslavském okrese, její katastr měřil 1046 ha. Obci patřilo 18,5 ha pozemků, kovárna, pastouška, chudobinec, 2 školní budovy a hasičská schráň.

V místě je uváděna trojtřídní škola, 2 hostince, 3 obchody, 2 obuvníci, kolář, krejčí, pekař, kovář, také ochotnický a hospodářský spolek.

Hasičský sbor byl založen v r. 1903 působením zdejšího učitele Jos. Lišky a starosty obce Josefa Mináře.

Dělnický sportovní klub byl založen v r. 1932 a pamětníci si vzpomínají na fotbalová utkání, hřišti se říkalo Na zájezdku a hrálo se naboso.

Od 15.června 1931 měla obec poprvé autobusové spojení s Táborem, a to jednou denně.