Bohdíkov

První písemná zmínka o Bohdíkově a Raškově se uvádí roku 1351, první zmínka o Komňátce je uvedena v roce 1397. Aloisov (něm Aloisthal) byl založen knížetem Aloisem z Lichtenštejna koncem 18. století na místě zmizelé vsi Kubčov, připomínané v letech 1396, 1397 (Kubczow).

První název, pod kterým je obec Bohdíkov známa, je Villa Martini (vesnice Martinova), německy Märzdorf, v roce 1397 se nazývá Budikow a teprve potom Bohdíkov. Od roku 1872 Český Bohdíkov, nejseverněji položená česká obec v pohraniční oblasti, v minulosti stále sváděla zápas o udržení svébytnosti a českého jazyka, neboť byla obklopena obcemi, které již v minulosti podlehly německému tlaku v důsledku kolonizace českého pohraničí německým obyvatelstvem. Název Český Bohdíkov (v letech 1938 - 45 Bömisch Märzdorf) byl v roce 1947 změněn na Dolní Bohdíkov. Katastr obce tvořily rozsáhlé lesy, hosp. půda - 891 ha (lesy 445, pole 339, louky 46, pastviny 45, zahrady 16). Roku 1900 zde žilo 1 280 obyvatel z toho 1 211 národnosti české a 69 německé. Roku 1921 se napočítalo 159 domů a 1 109 obyvatel, z nichž bylo 549 mužů a 560 žen, z celkového počtu bylo 991 Čechů, 105 Němců a 13 cizinců. Roku 1924 se tu nacházela Četnická stanice, 1948 –SNB (Sbor národní bezpečnosti).

Součástí Bohdíkova je od roku 1960 obec Raškov. Raškovský katastr o rozloze 1304 hektarů je složen ze dvou katastrálních území. Vedle Vsi Raškova byl do poloviny 19. století (1850) samostatnou obcí též Raškov Dvůr. Do sedmdesátých let 19. století byla částí Raškova též později samostatná obec Holba (dnes součást Hanušovic). Vesnice se v historických pramenech objevuje pod jménem Nicolas (z němčiny Nikles), starší český název byl Vraškov. Vždy příslušel k rudskému panství a statku. Byla to zemědělská obec s rozsáhlými lesy a s místním průmyslem. Roku 1900 hospodářská půda měla rozlohu 1275 ha (lesy 981, pole 236, louky 36, pastviny 22). Vesnice ležela na národnostní hranici a měla od počátku smíšené obyvatelstvo. Přesto však před třicetiletou válkou mezi usedlíky převažovalo etnikum české. Roku 1642 byla obec zdevastována švédskými vojsky. V roce 1677 se už mezi 26 usedlíky uvádí jen 9 Čechů a podíl německého obyvatelstva vzrůstal až do moderní doby. V roce 1900 žilo v obou částech Raškova ve 129 domech 903 obyvatel, z nichž naprostá většina byla národnosti německé. Po roce 1918 se počet Čechů podstatně zvýšil, ale přesto bylo v roce 1930 ze 780 obyvatel 663 Němců a 110 Čechů. Po odsunu německého obyvatelstva a novém osídlení žilo v roce 1950 ve 148 domech 542 obyvatel.

Komňátka byla přiškolena a přifařena k sousední obci Raškov Německý název obce Köhmet. Katastr Komňátky měl rozlohu 392 ha. Z toho 258 ha polí, 76 ha lesů, 32 ha pastvin a 16 ha luk. V roce 1900 tu žilo 497 obyvatel, v roce 1950 už pouze 245 obyvatel (vždy v naprosté většině národnosti české).

Po roce 1848 byly obce Bohdíkov, Raškov i Komňátka připojeny k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Před druhou světovou válkou byly obsazeny německými vojsky 8. 10. roku 1938, jako okolní obce šumperského okresu v rámci obsazování Sudet. V místních lomech na vápenec pracovali angličtí zajatci (skupinu v Bohdíkově a Raškově tvořilo 75 mužů – pobočka zajateckého tábora v Lamsdorfu č. 1 a 149). Roku 1942 byl v Šumperku vytvořen ilegální revoluční výbor. Jedním z členů byl K. Holomek z Českého Bohdíkova. Výbor organizoval ozbrojené povstání, jehož termín měla určit exilová vláda. Schůzky se mimo jiné konaly i v Bohdíkově. K akci nedošlo, protože celý výbor byl pozatýkán o Velikonocích 1944. V lesích u Komňátky (ale i Chromče, Bušína, Vyšehoří, Sudkova a Rudoltic) operovala partyzánská jednotka Moskva vedená Stanislavem Hlochem, která vznikla 15. srpna 1942, aktivně pracovat začala 1. srpna 1943. Pomáhala uprchlým zajatcům při cestě z republiky, podnikala sabotáže na trati. Obce byly osvobozeny sovětskou armádou 8. 5. 1945. Dne 17. března 1960 byly Bohdíkov, Raškov a Komňátka sloučeny v jeden hospodářský i politický celek pod názvem Bohdíkov. Do té doby měla každá osada svůj Obecní úřad, školu, knihovnu i Jednotné zemědělské družstvo, spolky hasičů, národní jednoty ap. Roku 1968 Šumperský okres obsadily motorizované jednotky polské armády. Tyto pak byly vystřídány vojáky Sovětského Svazu, kteří zůstali v kasárnách v Šumperku do roku 1991.