Koroužné

Koroužné leží v údolí řeky Svratky (Švarcavy) jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Tato vesnice se připomíná roku 1377 u zboží Zubštejnského. Některé literatury však uvádějí už rok 1346. Roku 1384 dal markrabě Jošt hrad Pyšolec s dalšími vesnicemi, mezi nimiž bylo i Koroužné, Heraltovi. Od 15. století patří k Pernštejnu. K pernštejnskému panství patřilo Koroužné až do roku 1850. Při správních reformách byla obec začleněna do politického okresu Nové Město na Moravě a patřila tam až do roku 1949 s výjimkou let 1855–66, kdy měla politickou správu v Bystřici nad Pernštejnem. Po roce 1949 bylo Koroužné začleněno do okresu Bystřice n P. a roku 1960 bylo zařazeno do okresu Žďár nad Sázavou v Jihomoravském kraji. V roce 1980 byl ve Štěpánově n. Svr. zřízen místní národní výbor i pro správu naší obce. Od roku 1990 má obec vlastní OÚ Koroužné.

Koroužné se skládalo ze dvou částí – Horního a Dolního Koroužného. Ujaly se zde také místní názvy částí „Amerika, Bejkovna (Raduška), Orel, Samotín (Meze), Spálenec, Za vodou, Hory“. V roce 1960 byly ke Koroužnému připojeny obce Švařec a Kobylnice.

Roku 1897 byla v Koroužném postavena obecní škola, která s krátkými přestávkami (kvůli nedostatku dětí) fungovala do roku 1946.

V okolí obce se těžila měděná, olověná a především stříbrná ruda. Těžba byla definitivně ukončena v roce 1773, i když nový průzkum proběhl v letech 1957–61. Jako pozůstatky starého dolování lze najít řadu obvalů a zasutou šachtu na Zemanově poli (za Korouženskou skálou) a Korouženskou štolu (dlouhou 104 m) v zátočině silnice na Horníčkově stráni.

Když budeme pátrat po památkách, nemusíme chodit příliš daleko. Na kopci nad Kobylnicemi nalezneme krásnou zříceninu hradu Zubštejna a o kus dále hradu Pyšolce, ze kterého zbyly už jen dvě zdi a jedna věž. I přesto je to nádherná podívaná. Přímo v obci Koroužné „na Kopečku“ naleznete zvoničku z roku 1856, která je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Ve Švařci nalezneme starou dřevěnou krytou lávku a kapli Nejsvětější Trojice.