Kněžpole

Další nález spadá do období Velké Moravy ( 8.- 9.stol ). V roce 1899 byl v lokalitě „Hrádek“ v hloubce 1m objeven hrob bojovníka vyzbrojeného po vzoru Franků těžkou sekerou s ostny, velmi ostrým nožem a kopím. Velkomoravská knížata vedla v té době s Franky úporné boje o zachování samostatnosti říše. Pozůstatky z hrobu jsou rovněž uchovány v brněnském Zemském muzeu.

První písemné zmínky o Kněžpoli jsou již z roku 1220 V listině Codesu Moraviae je uveden soupis majetku velehradského cisterciáckého kláštera. seznamu 12 obcí figuruje i obec Kněžpole. Majetkem tohoto kláštera byla obec až do roku 1528, kdy přechází prodejem do majetku města Uh.Hradiště na základě řádné kupní smlouvy. Velehradský klášter ji prodal městu Hradišti proto, že nebyl schopen zaplatit obnos, za který ji v roce 1467 městu zastavil. Kněžpole se tak stalo součástí městského velkostatku.

Region Moravského Slovácka, jehož je Kněžpole součástí, byl odpradávna týrán velmi ničivými vojenskými vpády. Jednak to byla vždy oblast úrodná a tím pádem relativně bohatá na pozemské statky a jednak dobře přístupná Moravskou bránou a úvaly, od východu karpatskými průsmyky. Tyto skutečnosti přitahovaly nejrůznější nájezdníky a loupežné hordy, které působily zdejšímu lidu velké utrpení.

V prvním tisíciletí našeho letopočtu pronikly na uherskohradišťsko římské oddíly, po nich germánští Markomani a Kvádové, za nimi pak turkotatarští Hunové a Avaři.

Ve druhé polovině 13.století pustošily zdejší oblast nájezdy Kumánů, tureckých kmenů usazených v Uhrách. Prokazatelně vyplenili sousední obec Bílovice a je více než pravděpodobné, že ani Kněžpole s okolními vesnicemi jejich loupení a pálení neušlo.

V letech 1301-1315 ze sousedního Slovenska opakovaně vtrhl uherský magnát Matúš Čák Trenčanský za účelem plenění a obohacování se. Pevné hradby města

Uh. Hradiště jeho útokům odolaly, nikoli však obyvatelstvo okolních obcí, zejména na levém břehu řeky Moravy. Konec řádění Matúše Čáka učinil až král Jan Lucemburský.

V letech 1334 a 1383 vpadli na Slovácko pro změnu Uhři.

Na reformační bouře 15. století doplatil velehradský klášter, který byl v r. 1421 úplně zničen moravskými husity. V plamenech tam bohužel zmizely i záznamy o nejstarší historii Kněžpole.

Daleko těžší následky než války husitské měly na Hradišťsko války uherské mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Ten se pokusil se silným vojskem třikrát dobýt Uh.Hradiště, které se ale pokaždé ubránilo. Poničeny tak zůstaly „jenom“ okolní obce. Matyáš Korvín byl na hlavu poražen roku 1469 na bitevním poli nad Kněžpolem, mezi obcemi Bílovice a Mistřice, a to synem Jiřího z Poděbrad - Jindřichem.

Století 17. bylo pro Moravské Slovácko stoletím daleko nejstrašnějším v historii. Už se o to postarali nájezdníci sedmihradského vévody Štěpána Bočkaje, kteří řadu vesnic včetně Kněžpole vydrancovali a srovnali se zemí.

Třicetiletou válkou trpěla jihovýchodní Morava snad nejvíce z celé země, neboť právě na jejím území se střetaly armády postupující ze všech stran - z jihovýchodu pronikali uherští vzbouřenci, ze severu vojska slezská, polská, dánská a švédská, od západu,jihu pak císařští Hranici front často tvořila řeka Morava, o města a vesnice v její blízkosti se neustále bojovalo, protože přes ně vedla nejkratší cesta do Vídně. Z kvetoucí zahrady Moravy se stala vypálená a vydrancovaná poušť, na které se odehrály tisíce lidských tragédií.

Ve druhé polovině 17. století postupovala hlavní turecká vojska z Balkánu do střední Evropy. Roku 1663 zásobovací oddíly tohoto vojska vpadly na Slovácko, vypálily a vyloupily okolí včetně Kněžpole, které bylo taktéž těžce poškozeno. Hrůzu a paniku zde rozsévali Turci i o dvacet let později, když opět zásobovali svou třistatisícovou armádu obléhající Vídeň.

V letech 1704-1708 bylo Hradišťsko několikrát vypleněno a to uherskými kuruci Jiřího II.Rákocziho.Obyvatelstvo před nimi prchalo do lesů,svou úrodu, obilí a cennosti si zakopávali do tzv. „lochů“, což jsou díry v zemi s úzkým otvorem a rozšiřující se dutinou. Několik lochů bylo objeveno i na kněžpolském katastru,všechny prázdné. Císařské vojsko vyslané proti kurucům se vůči obyvatelstvu chovalo podobně jako tito nájezdníci.

Roku 1742 vstoupili bez boje do Uh.Hradiště Prusové, dvakrát táhli přes Kněžpole