Klášterská Lhota

Lhota nebyla nikdy velkou obcí, hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zpočátku nepříliš výnosné podhorské zemědělství. Od poloviny 17. století se však v obci, stejně jako v celém okolí, rozvíjí textilní výroba. Tkalcovstvím si pak přivydělávala velká část místních obyvatel. Ještě v polovici 17. století byla dobrá polovice místních obyvatel českého původu. V malé obci probíhá asimilace rychleji a dokonaleji. V 19. století již měla Klášterská Lhota, tehdy Mönchsdorf, takřka čistě německý charakter. Průmyslová revoluce 19. století se dotkla obce jen zprostředkovaně. S industrializací textilní výroby po polovině 19. století v obci zaniklo domácí tkalcovství. Za prací tak chodili místní do blízkých továren v Prosečném a Hostinném. Jediným průmyslovým podnikem v obci byla brusírna dřeva papírenské firmy Labský mlýn, na kterou byl přestavěn místní mlýn r. 1870.

Školní vyučování máme v obci doloženo nejpozději k roku 1791, vlastní budovu však škola získala až r. 1869, velikostně odpovídající pak r. 1887. Konec 19. století je spjat s bohatou spolkovou činností v tehdy cca pětisethlavé obci. Vedle hospodářské pokladny vznikla pobočka tělocvičného Turnvereinu, r. 1893 pak sbor dobrovolných hasičů a r. 1909 pobočka nacionálního Spolku Němců v Čechách. Do doby společenského rozkvětu obce na přelomu 19. a 20. století spadá i přestavba místní kaple. Její zděná část byla postavena jako drobná kaplička již r. 1825. V letech 1905 – 6 však byla rozšířena o dřevěnou hrázděnou přístavbu lodě. První půle dvacátého století s sebou přinesla překotné změny ale i mnohá utrpení. Vše vyvrcholilo ve dvou světových válkách. Po té druhé následoval odsun místního německého obyvatelstva.

Noví čeští obyvatelé přicházeli z různých míst blízkého i vzdálenějšího okolí. Početnější skupinu tvořili jen přistěhovalci ze sousední české Kalné a váleční čeští dělníci místní brusírny dřeva z okolí Lázní Bělohradu. Poválečné dějiny Klášterské Lhoty jsou typické pro malou podhorskou obec. Složité budování JZD, které se posléze spojilo se sousedním větším v Prosečném. Tlaky na přičlenění obce k některému většímu sousednímu sídlu, oprava školy a zřízení školky, které byly posléze pro malý počet dětí zavřeny. Velkými akcemi 80. a 90. let bylo budování místní prodejny, kabelové televize a nového pouličního osvětlení. Ačkoli počat obyvatel postupně klesl na cca 200, věříme, že má Klášterská Lhota před sebou ještě příjemnou budoucnost klidné čisté obce pod svahy Krkonoš.