Nejstarší písemná zmínka o Kouřimi, popisující souboj zlického knížete Radslava se sv. Václavem. Kristiánova legenda, část X.,10. stol. Počátek dlouhých a pohnutých dějin kdysi slavného královského města Kouřimi se ztrácí v šerosvitu 14. století.

Hledat firmy v obci Kouřim, ulice Klášterní
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Kouřim celá historie

Nejstarší písemná zmínka o Kouřimi, popisující souboj zlického knížete Radslava se sv. Václavem. Kristiánova legenda, část X., 10. stol. Počátek dlouhých a pohnutých dějin kdysi slavného královského města Kouřimi se ztrácí v šerosvitu čtrnácti století. Tehdy, v době velkého stěhování národů, přicházejí do těchto míst první slovanské kmeny a trvale je osidlují, dovršujíce tak historický vývoj započatý počátkem 4. tisíciletí př. n. l., z něhož pocházejí nejstarší archeologické nálezy na Kouřimsku.

Zdejší oblast se stala místem usídlení kmene Zličanů, který na návrší Stará Kouřim, vzdáleném asi 2 km od centra dnešního města, vybudoval v 1. polovině 9. st. mohutné opevněné hradiště o impozantní rozloze 44 ha, jehož význam kulminoval na přelomu 9. a 10. století. Strmý vzestup moci a slávy této první Kouřimi však neměl dlouhého trvání. Byla zachvácena vírem mocenských zápasů 10. století a v roce 936 dobyta a vypálena pražským knížetem Boleslavem I. Ukrutným. Původní zlické území přešlo do majetku Slavníkovců, sídlících v Libici nad Cidlinou, ruiny spáleného hradiště byly opuštěny a správní sídlo kraje se přestěhovalo blíže dnešnímu městu na ostrožnu sv. Jiří, tyčící se nad údolím říčky Kouřimky.

Počátky tohoto druhého kouřimského hradiště, mnohem skromnějšího, než sídlo předchozí, se historicky kryjí s legendárním vyvražděním slavníkovského rodu r. 995, jímž Přemyslovci jednou provždy vyřešili svůj palčivý mocenský spor s mocným rivalem. Tato druhá Kouřim - Kouřim přelomu tisíciletí - měla vlastní mincovnu, správní dvorec a kostely sv. Klimenta a sv. Jiří. V samotném srdci vznikajícího českého státu vládla svému okolí po čtvrt tisíciletí, zatímco se pozvolna konstituovalo schéma středověkého osídlení zdejšího kraje.

Její konec nadešel roku 1223 za vlády ctižádostivého knížete Děpolta III., jehož mocenské ambice se osudově překřížily se zájmy krále Přemysla Otakara I. Děpoltova úporná snaha o získání titulu markraběte moravského nakonec vyústila v sebevražedný vojenský střet s královým vojskem, v němž byl Děpolt zabit a jeho hradiště dobyto a vypáleno.

Dnešní město Kouřim bylo založeno v polovině 13. st. saskými kolonisty, povolávanými do Čech králem Václavem I. Na velkorysém půdorysném plánu začalo vznikat významné středověké sídlo, obehnané dvojitým pásmem impozantních hradeb prolomených mohutnými branami, jemuž dominoval velkolepý románsko-gotický chrám sv. Štěpána a cisterciácké probošství sv. Martina.

Prvních zhruba 300 let existence Kouřimi bylo obdobím rozkvětu a prosperity, které vážněji nepoznamenaly ani husitské války. Město se roku 1421 bez boje poddalo blížícím se vojskům a zůstalo tak ušetřeno. Husitům padlo za oběť pouze svatomartinské probošství, které bylo vydrancováno a posléze vypáleno.

Konec husitských válek a následná sekularizace obrovských církevních majetků přinesly městu mohutný ekonomický impuls, a tak se na přelomu 15. a 16. století Kouřim ocitá v zenitu své moci a bohatství.

První předzvěstí konce "zlatého věku" města se stal rok 1547, kdy se Kouřim aktivně účastnila povstání proti císaři Ferdinandu I. Habsburskému. To však bylo potlačeno a na město dopadl tvrdý trest v podobě ekonomických sankcí, zvláště pak konfiskace téměř veškerého jeho pozemkového majetku. Po 13 letech však byly Kouřimi její zkonfiskované pozemky vydány zpět.

Děsivá katastrofa, z níž se město bude vzpamatovávat 300 let, přichází s nadcházejícím 17. stoletím a třicetiletou válkou. Kouřimi, stojící na straně českých stavů, je po bělohorské bitvě zkonfiskován veškerý majetek a město je následně několikrát vydrancováno procházejícími vojsky. Roku 1648 sice vestfálský mír končí období největších hrůz, avšak až do konce nešťastného století je Kouřim dále decimována náboženským útlakem, morem a řadou požárů.

Částečné uklidnění nastalo až počátkem nového věku, leč ne nadlouho. 18. století přineslo válku prusko-rakouskou, hladomor a selská povstání, to vše v atmosféře trvající ekonomické stagnace.

První významnou událostí 19. věku se symbolicky stal poslední velký požár města v r. 1811, který pronikavě změnil tvář náměstí, z něhož zmizela malebná podloubí a štíty domů. Panoráma města se mění i bezohlednou devastací památek, jíž padly za oběť Kolínská, Malotická a Olešecká brána. Na zvonici je zničen zvon Václav a na zdejším kulturním dědictví dochází k dalším nenapravitelným škodám. V roce 1850 započal rovněž úpadek významu Kouřimi jakožto správního centra. V tomto roce byl zrušen Kraj Kouřimský a roku 1868 následovalo zrušení Kouřimského okresu.

V ekonomickém rozvoji se pak hlavním handicapem Kouřimska stala jeho odtrženost od vznikající hlavní železniční tepny Praha - Pardubice i od hlavních silničních tras.

Městečko, v němž se nikdy nerozvinul žádný významnější průmysl, se však od dvacátých let 20. st. stalo vyhledávanou turistickou a výletní oblastí. Klid maloměsta na dohled od Prahy, množství historických památek, proslulé ovocné školky v Molitorově a zahradnické výstavy učinily z Kouřimi místo, které se kdysi stávalo cílem celých výletních vlaků.

Poválečná léta v Kouřimi byla poznamenána téměř úplnou likvidací zbytků místního průmyslu a s tím související vysokou migrací mladšího obyvatelstva. Dlouhá desetiletí socialistické stagnace však na druhé straně paradoxně městu prospěla tím, že je jakoby zakonzervovala v čase a prostoru v jeho historické podobě.

První volby po listopadovém převratu přinesly dosud léta dřímající Kouřimi řadu změn. Během čtyř let byly investovány desítky miliónů korun jak do velkorysého programu oprav historických památek, tak i do nové výstavby.

Druhé komunální volby v r. 1994 vystřídaly do té doby nadějný rozkvět města další stagnací, a ani další rozvoj není dodnes tak rychlý a dynamický, jak by si všichni občané města jistě přáli. Navíc se během let podstatně ztížily podmínky přidělování nejrůznějších dotací, grantů, a pod., takže získání každé tisícikoruny pro město bývá velmi často vykoupeno až neuvěřitelným bojem s byrokracií na všech stupních státní správy.

Autor: Josef Kroužil

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.