Hledat firmy v obci Karlovy Vary, část obce Karlovy Vary
Živé firmy v obci Karlovy Vary, část obce Karlovy Vary 855 firem
T. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoI. P. Pavlova 456/32, Karlovy VaryzavřenoNa Vyhlídce 614/73, Karlovy VaryzavřenoSadová 815/8, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinT. G. Masaryka 2023/10, Karlovy VaryZavřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Bělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoI. P. Pavlova 456/32, Karlovy VaryzavřenoNa Vyhlídce 614/73, Karlovy VaryzavřenoSadová 815/8, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinT. G. Masaryka 2023/10, Karlovy VaryZavřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
I. P. Pavlova 456/32, Karlovy VaryzavřenoNa Vyhlídce 614/73, Karlovy VaryzavřenoSadová 815/8, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinT. G. Masaryka 2023/10, Karlovy VaryZavřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Na Vyhlídce 614/73, Karlovy VaryzavřenoSadová 815/8, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinT. G. Masaryka 2023/10, Karlovy VaryZavřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Sadová 815/8, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinT. G. Masaryka 2023/10, Karlovy VaryZavřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
T. G. Masaryka 2023/10, Karlovy VaryZavřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Západní 1401/63, Karlovy VaryZavřenoMlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Mlýnské nábřeží 507/5, Karlovy VaryOtevřeno 24 hodinZápadní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Západní 1812/73, Karlovy VaryZavřenoT. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
T. G. Masaryka 33, Karlovy VaryZavřenoZeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Zeyerova 278/15, Karlovy VaryzavřenoKolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Kolmá 538/9, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
T. G. Masaryka 859/18, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Jaltská 1021/15, Karlovy VaryzavřenoT. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
T. G. Masaryka 279/38, Karlovy VaryzavřenoVřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Vřídelní 127/37, Karlovy VaryOtevřenoZápadní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Západní 1401/63, Karlovy VaryOtevřenoMoskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Moskevská 1461/66, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
T. G. Masaryka 820/42, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
