Hledat firmy v obci Karlovy Vary, část obce Karlovy Vary
Živé firmy v obci Karlovy Vary, část obce Karlovy Vary 855 firem
I. P. Pavlova 451/36, Karlovy VaryzavřenoPod Lesem 1773/3, Karlovy VaryzavřenoU Imperiálu 1283/14, Karlovy Varyzavřenonáměstí Dr. M. Horákové 1002/4, Karlovy VaryzavřenoDr. Davida Bechera 727/1, Karlovy VaryOtevřenoStará Louka 328/60, Karlovy VaryzavřenoPalackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Pod Lesem 1773/3, Karlovy VaryzavřenoU Imperiálu 1283/14, Karlovy Varyzavřenonáměstí Dr. M. Horákové 1002/4, Karlovy VaryzavřenoDr. Davida Bechera 727/1, Karlovy VaryOtevřenoStará Louka 328/60, Karlovy VaryzavřenoPalackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
U Imperiálu 1283/14, Karlovy Varyzavřenonáměstí Dr. M. Horákové 1002/4, Karlovy VaryzavřenoDr. Davida Bechera 727/1, Karlovy VaryOtevřenoStará Louka 328/60, Karlovy VaryzavřenoPalackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
náměstí Dr. M. Horákové 1002/4, Karlovy VaryzavřenoDr. Davida Bechera 727/1, Karlovy VaryOtevřenoStará Louka 328/60, Karlovy VaryzavřenoPalackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Dr. Davida Bechera 727/1, Karlovy VaryOtevřenoStará Louka 328/60, Karlovy VaryzavřenoPalackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Stará Louka 328/60, Karlovy VaryzavřenoPalackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Palackého náměstí 1337/1, Karlovy VaryzavřenoKrymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Krymská 1734/41, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Moskevská 1008/40, Karlovy VaryzavřenoLázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Lázeňská 480/5, Karlovy VaryOtevřenoKoptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Koptova 1191/5, Karlovy VaryzavřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Havlíčkova 1356/5, Karlovy VaryzavřenoKolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Kolmá 889/52, Karlovy VaryzavřenoSvahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Svahová 1005/12, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Moskevská 946/10, Karlovy VaryzavřenoHorova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Horova 2017/12, Karlovy VaryzavřenoZápadní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Západní 2080/2a, Karlovy VaryzavřenoŠumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Šumavská 1660/17, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Na Vyhlídce 809/37, Karlovy VaryOtevřenoNa Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
383 ulic:
Na Vyhlídce 1030/53, Karlovy VaryOtevřeno
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
