Javorník

Rozkládá se na strmých svazích v údolí Blahovského potoka. Jméno „Javorník“ dostala podle druhu lesa, který zde rostl. Obec je rozdělena na 3 části, každá má svoje jméno. Východní část se jmenuje Lopatov, jižní části se říká Milotín a celému severozápadnímu kopci se říká Židův nebo také Rasův. Jméno Židův zůstalo po židovském obchodníkovi Rosembauerovi, který obchodoval v č. 18 a r. 1882 se odstěhoval do Litomyšle. Celé okolí obce je prostoupeno krasovým útvarem. V Potočinách se nalézají 3-4 m silné vápencové naplaveniny. Pro jejich značný obsah vápna (až 40%) byly využívány jako hnojivo, takže na některých místech je celá vrstva vybrána až na jílovitý spodek. V naplavenině byly nalézány zvířecí kosti, jejichž stáří odhadl dr. Böhm ze státního archeologického ústavu na 3000 let. Dle vyprávění starších občanů se zde objevovaly i lebky a jiné lidské kosti.

Obec protíná silnice směrem na Bučinu a opačným směrem na Javorníček. Dokončena byla roku 1910. Druhá silnice vede z Javorníku do Džbánova a byla dostavěna r. 1927. Při lámání kamene na stavbu silnice byly objeveny skalní sluje s krápníky.

Uprostřed vsi je rybník, který byl do r. 1881 majetkem knížete Thurn-Taxis. Tohoto roku byl koupen Josefem Abrahamem za 150 zlatých.

Letních dešťů využívali občané na kopcích a stavěli zděné jámy (vodárny), do kterých pomocí plechových i dřevěných žlabů sváděli vodu, kterou poté využívali v hospodářství. Stavění studní bylo totiž pro jejich velkou hloubku (až 38m) velice nákladné.

V obci byly 4 obecní studny: v Dílcích za č. 38, pak u č. 50 a 59 a v Potočinách. První 3 byly opatřeny dřevěnými pumpami, čtvrtá železnou. V Potočinách byl asi r. 1898 zřízen trkač, který hnal vodu do nádrže na Lopatově.

V dřívějších dobách zde byly 2 mlýny (Strnadův a Semrádův). Mlékárna pana Tošovského denně zpracovávala 600 l mléka a vyráběla máslo a sýry. Pekárna pana Němce denně pekla 90 – 100 bochníků chleba. Bylo zde několik obchodů se smíšeným zbožím (Beneš Josef č. 64, Jetmar Josef č. 55, Kozel Jan č. 31, Abraham Josef č. 45). R. 1931 byl v obci založen spořitelní a záložní spolek pro obec Javorník a okolí.

Téhož roku začal v obci jezdit soukromý autobus pana J. Bečičky ze Sloupnice na trati Nové Hrady, Bučina, Vysoké Mýto. Autobus odjížděl do Vysokého Mýta v 7 a ve 14 hodin a zpět v 11 a 17.30 hodin. Jízdenka do Vysokého Mýta stála 3,50, zpáteční 6 Kč.

Poštovní a telegrafní úřad byl v Cerekvici nad Loučnou, odkud denně docházel listonoš. Naše obec byla k obvodu této pošty připojena r. 1898. Před tím docházel na poštovní úřad posel, kterému se platilo za donesení pohlednice 1 krejcar, za dopis 2 krejcary.

R. 1901 byl v obci na podnět Josefa Šotnera založen Sbor dobrovolných hasičů, r. 1921 Sokol a r. 1931 Místní skupina republikánského dorostu.

Prvním učitelem v obci byl p. Karel Dušánek. Od r. 1809 vyučoval střídavě po soukromých staveních, protože škola nebyla. Když zemřel, stal se učitelem Jerman Beck. Ten úřadoval až do r. 1874. Za něho byla škola novou přístavbou rozšířena. Stav školy v r. 1869 je zaznamenán v inventáři učitelem Beckem takto: „…školní světnice je čtyřhranná se čtyřmi dvojitými okny. V ní kamna litá, 12 lavic, 1 tabule, 1 obraz Samaritán a žid.“ R. 1881 byla dosavadní jednotřídní škola rozšířena na dvoutřídní. Protože ve školní budově nebylo na novou třídu místo, byla umístěna do statku p. Václava Jetmara za nájemné 40 zlatých. Téhož roku bylo zavedeno také vyučování ručních prací.

R. 1884 se začala společným nákladem obcí Javorník, Vysoká a Suchá Lhota stavět nová škola. Pro školu bylo zakoupeno spáleniště č. 58 za 357 zlatých a 35 krejcarů. 20. září 1885 byla škola slavnostně vysvěcena. R. 1894 byla rozšířena na trojtřídní.

Osada Vysoká vznikla v dominikálním stylu pravděpodobně v 17. st. rozparcelováním koncových částí dvou velkých lánů. První písemná zmínka pochází z r. 1683. Jméno dostala podle polohy na vysokém místě. Je tvořena zemědělskými usedlostmi, které jsou pravidelně rozloženy ve dvou řadách podél páteřní komunikace. K obci Javorník byla připojena r. 1850 a dodnes náleží do jejího správního obvodu.

Neúplný otisk původní pečeti je znám až z r. 1852. Od kdy byla užívána, není zatím známo, ale podle jejího provedení lze předpokládat, že pochází z druhé poloviny 18. st. Byla kulatého tvaru o průměru 29 mm. Obsahuje lemovaný barokní štít s listnatým stromem. Po obvodu má český majuskulní opis, který lze číst jako PETCZET RYCHTY JAVORNICKÉ. Její použití je doloženo ještě v r. 1853.

Od poloviny padesátých let 19. st. začal OÚ používat kulaté kovové razítko obsahující dvouřádkový nápis OBEC/JAVORNÍK. Toto razítko bylo užíváno asi 30 let. Další oválná a kulatá razítka obsahovala jen českého lva ze zemského státního znaku, který byl provázen opisem po obvodu.

Zda používala nějakou pečeť i osada Vysoká, nebylo zatím doloženo. Je možné, že náležela pod javornickou rychtu, a proto žádnou pečeť neměla