Hledat firmy v obci Jarošov nad Nežárkou
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Posledně opravené/vložené firmyzobrazit více

OBEC Jarošov nad Nežárkou - Jarošov nad Nežárkou č. 84

PRAVDOVA KNIHOVNA Jarošov nad Nežárkou - Jarošov nad Nežárkou č. ul.

PRAVDOVA KNIHOVNA Jarošov nad Nežárkou - Zdešov č. ul., Jarošov nad Nežárkou

Historie obce Jarošov nad Nežárkou celá historie

Nejstarší počátky nejsou bohužel věrohodně doloženy. Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, snad majitelem tvrze, která stála na místě dnešní fary. Po tragickém souboji se sousedem z Lovětína byl pochován pod kostelem.Tolik pověst. Jarošov, ve starých listinách nazývaný Jaressov, Jarissov, německy i Jerischau, patří zcela jistě k nejstarším obcím na Jindřichohradecku a je zcela možné, že existoval již před příchodem Vítkovců kolem roku 1184.

Každopádně byla obec svědkem a vlastně i díky některým občanům částečnou příčinou první křížové výpravy v Čechách v roce 1340. Ta byla vedena proti sektě Valdenských, která působila v nedalekém Bednárci, ale některá setkání se odehrávala v Jarošově ve dvoře nedaleko místa, kde dnes stojí tělocvična. Je třeba dodat, že vyznavači sekty tvořili mizivou menšinu mezi místním, a to ještě převážně německým obyvatelstvem. Z roku 1359 je zaznamenána první zmínka o faráři. V roce 1558 nastoupil na zdejší faru Tomáš Rešl, jediný kněz podobojí za celou historii jejího trvání. Mimoto má své nezaměnitelné místo v českém písemnictví. Napsal dvojdílný česko-latinský a latinsko-český slovník Dictionarium latinobohemicum pro české školy. Dalším jeho poměrně známým dílem byl Výklad řečí Jesu Syracha, který napsal v době svého působení v Jarošově. Kniha je cenným pramenem pro poznání mravů společnosti tehdejší doby. Jak v ní ale byl zobrazen život Jarošovských, bohužel nevíme.

Roku 1585 byla vystavěna panská vápenka, jež přispívala k lepšímu rozvoji obce. Třicetiletá válka stejně jako války husitské nepřinesla nic dobrého. Díky své dostupnosti byl Jarošov ke škodě místních sedláků odpočinkovým místem pro přesunující se vojska.V roce 1646 snad došlo poblíž Jarošova k menší lokální potyčce mezi dvojími božími mukami. Vojenské transporty, požáry a pohromy sužovaly Jarošovské i po Vestfálském míru.

Významný byl rok 1658. Jarošovská rychta dostala do své pečeti část slavatovského erbu – vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici. Tento výjev je i součástí dnešního oficiálního obecního znaku.

V polovině 18.století se Jarošovští přidali k sérii stížností ve sporu s neschopným správcem Hergetem na straně jedné a jindřišským mluvčím sedláků Trescherem na straně druhé. Roku 1773 sice Herget odstoupil, ale jarošovský rychtář Pacholet byl za svoji účast v roce 1776 „sehnán z gruntu“, ale pro velký počet dětí byl z milosti pouze dán na horší živnost. O grunt však nakonec stejně přišel, i když za to už ale mohla nemilosrdná ruka trhu.

Roku 1741 prošel Jarošovem francouzský oddíl, který byl u Jindřichova Hradce poražen. Od té doby se Miklově louce říká „Na krchově“. Prý jsou tam pochováni někteří vojáci z tohoto oddílu. Dokládá to nález nábojů a prstenu.

Roku 1780 byl postaven kamenný most přes Kameničku se třemi oblouky. ll. ledna 1886 slavnostně předal spolek Štítný obci Jarošov 100 svazků knih. Vznikla tak veřejná knihovna, ze které byly podle doložených záznamů už 13. ledna půjčeny první knihy. Ve stejném roce pod čerstvým dojmem z častých požárů vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů. O rok později projel kolem Jarošova první vlak, 1890 byla zřízena pošta a 1901 četnická stanice. V roce 1920 vznikla tělovýchovná jednota Sokol, jejíž členové si o rok později postavili sokolovnu. Tato provizorní budova sloužila plných 70 let, až v roce 1991 ji nahradila moderní tělocvična.

23.6.1923 bylo po třech letech od žádosti změněno výnosem ministerstva vnitra jméno obce Jarošov na Jarošov nad Nežárkou. V letech 1939 – 1941 učinila z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla, která se výrazně podílela na záchraně v kraji obvyklého blatského kroje a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. Písně a národopisné scénky pro tuto družinu psala Klára Hůlková., která byla také spisovatelkou. Blatský kroj má své obdivovatele i dnes v jindřichohradecké baráčnické obci, přímo v Jarošově jsou nositeli této úctyhodné tradice zejména potomci rodiny Fenclovy a Miklovy. Čilý spolkový, sportovní a kulturní život má v obci stále své nezastupitelné místo. Na literární tradici manželů Bojarových (dcera a zeť Kláry Hůlkové) zde nyní navázal spisovatel Svatopluk Doseděl, tvůrce hororových povídek a románu BESTSELLER. V jedné ze svých povídek zpracovává námět jarošovské pověsti O ženě sedmi mužů.

Demografické údaje