Janská

Název obce je pravděpodobně spjat se jménem Johan, jenž byl asi lokátorem prvních přesídlenců z německých zemí,kteří začali osídlovat pohraničí českých zemí od počátku 14. století.Název obce se postupně měnil od Jonspach, Jonská, Yanská a na konci 16. století se ustálil na názvu Jonsbach. Po II. sv.válce 28.8.1946 byla obec přejmenována na Janskou.

Osadníci Janské se zabývali převážně zemědělstvím a chovem dobytka, později i různými řemesly, např. r. 1724 zde byli obchodníci se sklem, řezači a kuliči skla, sklenáři, nožíři, zedníci a tesaři. Byl zde také Gobelsův mlýn (zmínka o něm je již z r. 1480)stál v místě, kde odbočuje cesta z Janské na Lužnou (Filipínky),a později vznikala bělidla příze.

Roku 1584 Janskou a další obce včetně České Kamenice postihla morová epidemie.

Obec byla postižena i mnoha velkými povodněmi, z nichž největší byla r.1577. Povodeň v r. 1897 těžce postihla Preidlovy textilní továrny v Janské.

R.1592 byla Janská jednou z deseti výsadních vsí, kde mohli prodávat své zboží jenom kameničtí občané, mimo jiné i pivo vařené v České Kamenici.

R.1860 byla v obci otevřena jednotřídní škola pro 58 žáků.

Na přelomu 18.a19. století byla občany obce postavena socha sv. Jana Nepomuckého a r. 1881 kovová socha císaři Josefu II.

v životní velikosti ke stému výročí zrušení nevolnictví (r. 1781).Franz Preidl (1810-1889) rodák z nedaleké obce Lísky postavil r. 1860 první textilní továrnu čp. 68 ve vých. části Rabštejnského údolí. V letech 1864 a 1867 byly zprovozněny další dvě textilky níže po toku říčky Kamenice. V Janské pak koupil továrnu na nitě od F. Hűbela postavenou už v. r. 1858. Roku 1869 byla zbudována železniční trať České severní dráhy, což velmi přispělo k rozvoji a prosperitě přádelen i Janské až do konce dvacátých let XX. století. Pro zajímavost.: v r. 1907 měla fy Preidl 68 710 vřeten na výrobu příze a nití a zaměstnávala až 1000 dělníků. V březnu r. 1884 stávkovali dělníci Preidlových továren za zvýšení mezd a zkrácení prac. doby z dvanáctihodinové na desetihodinovou. Stávka ale nebyla úspěšná.

V 80.letech 19. století byl v obci na dolním toku Bílého potoka (Bystřičky)v provozu Gunterův mlýn na výrobu oleje.Ten koncem roku 1910 vyhořel.

V r.1904 byl majitelem přádelen E. Karschem postaven hostinec Rabsteiner Schweitz,který sloužil jako kantýna pro zaměstnance přádelen. V té době kníže K. Kinský- potomek majitelů českokamenického panství- vysadil v blízkém okolí Janské kamzíky, jejichž populace se zde udržela dodnes.

Roku 1911 továrník E. Karsch koupil několik selských usedlostí pod Strážným vrchem, (469 m),z nichž vznikl velkostatek ˝Huttenův dvůr˝o výměře cca 150 ha.

Koncem 19. a v počátcích 20. století žilo v Janské okolo 500 obyvatel převážně německé národnosti. Z období I.sv. války se o životě v obci nedochovaly žádné písemné záznamy.

Ve 20. letech XX. století byla světová hospodářská krize, která těžce postihla i do té doby prosperující přádelnu čp.75 a továrnu na nitě čp.59. V této budově byla v roce 1931-1933 umístěna jednotka čs. vojska stráže ochrany hranic. V roce 1938, kdy vrcholilo napětí v čs. pohraničí mezi něm. a čes. obyvatelstvem byl v tomto objektu umístěn XXII.strážní prapor čs.armády. Velitelem této jednotky byl major Jan Žižka. Tento prapor střežil linii pohraničního opevnění ˝ŘOP˝. Dne 2.10.1938 čs. vojsko muselo vyklidit pohraničí a téhož dne vstoupily do Janské jednotky německé armády, nadšeně vítány němec. obyvatelstvem, které toužilo stát se součástí Velkoněmecké říše.

Podle zaznamenaných vzpomínek bývalých obyvatel Janské- odsunutých sudetských Němců- kteří se po roce 1989 každoročně sjížděli do Srbské Kamenice na srazy, čítala obec Janská v r.1939 asi 516 obyvatel,z toho 485 Němců,21 Čechů a 10 obyvatel bez udání příslušnosti. Bylo zde 92 domů, 2 Preidlovy textilní továrny, Gunterův mlýn na olej, pila a výroba břidlicových tabulek Wenzel, výroba dřeváků Leipold, dvě zahradnictví, dva kamenolomy a další drobná řemeslnictví. V obci byly 4 hostince : Rabštejnské Švýcarsko, Zelený strom, Skalní sklep,Ferdinandův odpočinek-tento název vznikl proto, že v r. 1898 na českokamenicku probíhalo cvičení C.a K. rakouskouherského generálního štábu a v hostinci se občerstvoval následník trůnu arcivévoda Ferdinand (+ Sarajevský atentát). Hospoda „Ferdinandův odpočinek“ stála na soutoku Kamenice s Bílým potokem (Bystřičkou).Toto místo je zajímavé i tím, že 22.9.1779 (to zde ještě hostinec nestál)zde pil vodu z potoka kůň císaře Josefa II. Císařpán sám se ráčil občerstvovat toho dne v Srbské Kamenici před hostincem „U staré školy“. ( Pramen: Nordböhmischer Touristen-Führer Teil No2, autor Dr F. Hantschel 1907). V katastru obce byly také 3 rybníky: Velký a Malý olejomlynářský rybník, Peschkův rybník a dříve ještě Ašlerův rybník.

V obci byl zaveden také obecní vodovod (vystavěn byl v r.1907) a napájen byl dvěma prameny ve svahu kopce Huttenberg (dnes Strážný vrch).

Doprava ve 30.letech XX. stol.: železniční stanice Rabštejn a 3x denně autobusové spojení linky Česka Kamenice- Jetřichovice.

Obec Janská vždy náležela k českokamenické farnosti sv. Jakuba, v Janské byl od r. 1880 zřízen hřbitov a postavena kaple. Po II. sv.válce hřbitov i kaple zanikly.

Kulturní a společenský život: v obci existoval spolek dobrovolných hasičů, pěvecký spolek, dělnický cyklistický spolek, sportovní spolek Turn Verien.

Protože obecní kronika vedená do roku 1945 se po válce ztratila, nelze zdokumentovat život obyvatel obce Janská.

Válečná léta 1939-1945 obec velmi těžce poznamenala. Pochmurná historie událostí, které se staly v Janské a v Rabštejnském údolí, ovlivnila osudy mnoha lidí 18. národností světa.

V lednu 1940 byli v tovární budově čp.59 ubytováni přesídlenci němec. národnosti z východu – Volynští Němci. V Českokamenickém seznamu hrobů je zaznamenáno 12 úmrtí jejich dětí od února do konce března r. 1940.

V září r.1940 vídeňská firma Vereinigte Farberein AG koupila rabštejnský komplex přádelen a pokusila se obnovit výrobu i v továrně čp.75. To trvalo velmi krátce, v prosinci 1941 byly všechny provozy v Rabštejně a Janské uzavřeny a textilní produkce v těchto továrnách definitivně zanikla. 1.10.1942byl celý komplex Preidlových továren zkonfiskován Velkoněmeckou říší a předán Fy Weserflugzeugbau Bremen. Výrobní program WFG se zabýval stavbou letadel a zbrojní výrobou.Stěhování dílen, strojů a zaměstnanců fy WFG probíhalo r.1942-3. Tak jak se zbrojní výroba stále zvyšovala, rostly nároky na stále větší počet dělníků. Proto bylo v Janské-Rabštejně a v České Kamenici postupně zřízeno více než 30 pracovních táborů, 2 zajatecké pro sovětské a angloamerické důstojníky. Celkem pro Fy WFG pracovalo v Rabštejně- Janské a okolí na 6000 zaměstnanců(totálně nasazených, váleč. zajatců a vězňů konc. tábora) z 18.zemí světa.

Pracovní směny byly 12ti hodinové, v nejhorších podmínkách žili vězňové KT a dělníci z vých. zemí.

Válečná produkce sestávala z výroby dílů pro letecké motory, křídel letadel JU 87,188, a JU 388, Focke-Wulf 190, vrtulníků Focke Achgelis 223, konstrukcí KUTO-NASE (tj. zařízení na zneškodňování protileteckých balonů),rychlopalných děl MK 108 ráže 30mm a nosičů bomb pro JU 188.

V Janské byli ubytováni totálně nasazení zahraniční dělníci v bývalé niťárně čp.59 a v barákovém lágru v místě poválečných ubikací PTP či později sovět.voj.posádky.

V dubnu 1944 byl v Janské a Rabštejně proveden geologický průzkum skal. masívů. Důvodem byl záměr přesunout válečnou výrobu do podzemí. První štoly se začaly razit koncem července r.1944. K tomu účelu zde byl zřízen konc.tábor Rabštejn pobočka KT Flosenbürk s cca 700.vězni a ti během 8.měsíců vyrubali na 17 500 m2 podzemních prostor, do kterých se na konci dubna 1945 částečně přesunula zbrojní výroba.

8.5.1945 byla Janská osvobozena a poté byli v budově továrny čp.59 a v lágrových barácích shromažďováni sudetští Němci určení k odsunu.

Do Janské začali postupně přicházet první čeští osídlenci.25.května 1945 byli v obci 3 občané čs.st.příslušnosti, v červnu zde již bylo 14 obyvatel, v září 98 a v prosinci r. 1945 počet obyvatel stoupl na 133.

R. 1946 bylo osídlení obce skončeno, obyvatelné domy byly osídleny 175 lidmi, v obci byl ustanoven Nár. výbor.

V Janské začaly fungovat spolky: svaz dobrov. hasičů, svaz čs. mládeže, jednotný svaz čes. zemědělců, lovecký spolek a byla založena místní knihovna.

r.1947: počet obyvatel 183, místní škola měla již 24 žáků. Pořádaly se 3 plesy a pouť s taneční zábavou. V tomto roce bylo velké sucho a neúroda.

r.1948: v obci vybudováno veřejné osvětlení, uspořádán I.ročník běhu Janská-Česká Kamenice. V obci dvakrát hořely obyt. domy a obec byla tohoto roku postižena povodní.

Roky 1949-1970 v obci nebyla vedena kronika, zápisy byly velmi stručně dopsány až v r. 1972 zpětně.

Z tohoto období je zaznamenáno: v r. 1950 žilo v Janské 315 obyvatel a v obci byla dislokována posádka ČSA a Rabštejnské údolí bylo pro veřejnost zcela uzavřeno.

V r.1952 vznikla v bývalém zámečku zemědělská škola, v dalších letech pokračovala výstavba v obci, zbudovaly se dvě čekárny na autobus, začala výstavba místního rozhlasu, zeměděl. Škola se specializuje na drůbežářskou výrobu, v r.1957 začala výstavba kult. Domu z bývalé továrny na dřeváky, r.1958 postihla dol. část obce povodeň, r. 1959 je slavnostně otevřen nový kult. dům, r.1960- úprava nové prodejny, likvidace staré pož. zbrojnice. ČSA začala v tomto období upravovat podz. prostory v Janské naproti býv. továrně čp.59 na sklady strategických zásob PHM pro pakt Varšavské smlouvy.

R.1961: zahájena výstavba velkokapacitní drůbežárny, která se v dalších letech stále rozšiřuje.

R.1963: zahájena výstavba 6. byt. jednotek u drůbežárny.

R.1964: drůbežárna přechází pod vedení Drůbežnictví Xaverov.

R.1966: zahájena demolice býv. továrny čp.59 a demoloce pohostinství.

R.1967: zrušena škola v obci, do budovy přemístěn NV a zeměd. útulek pro děti.

R.1968: příchod sov. vojáků do obce, změny ve vedení obce.

V r. 1970 podle sčítání lidí žilo trvale v obci 274 obyvatel.

R.1971: počet obyvatel 270, v obci je 48 domů a 65 bytů, prodejna Jednoty, pohostinství, zeměd.útulek, drůbežárna, která zaměstnává 100 lidí.

R.1972: v drůbežárně vypukl požár, při kterém shořela hala s 6500 kuřaty.

V blízkosti Janské došlo 26.1. k letecké katastrofě. Spadlo zde letadlo jugosl. let. společnosti JAT a zahynulo 27 lidí a jako zázrakem přežila letuška Vesna Vulovičová.

R.1973: dokončeno nové výbojkové osvětlení, opravena silnice. V dolní části obce je započato s výstavbou 16. byt.jednotek pro zaměstnance drůbežárny.

R.1974: výstavba nové prodejny Jednoty, vybudováno nové hřiště u budovy NV.

R.1975: dokončuje se úprava prodejny a další drobné úpravy v obci.

V r. 1976 postihly obec záplavy, bylo znehodnoceno nově zbudované hřiště, zaplaveny komunikace v obci.

R.1977: pokračuje výstavba bytovek, je zahájena přístavba kulturního domu.

R.1978: počet obyvatel v obci je 265.

R.1979: je otevřena mat. škola, v lednu velké mrazy – kolem –20 C, počet obyvatel se zvyšuje na 272.

Od roku 1980 je obec Janská začleněna pod správu České Kamenice.

V r. 1981 se pokračuje v pracích na údržbě obce, dokončovacích pracích na kult. domě, úpravách kolem školy apod. V červenci postihly obec opět záplavy, pod vodou se ocitla silnice na pěti místech v obci.

Zde končí zápisy a kronika se předává do úschovy města Česká Kamenice.