Obec Ivaň je typickou hanáckou obcí centrální Hané. Leží stranou silnice z Tovačova do Prostějova cca 14 km na jihovýchodně od Prostějova a 3 km jihozápadně od Tovačova. Obec je rozložena v rovinatém terénu Hornomoravského úvalu ve střední nadmořské

Hledat firmy v obci Ivaň
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Ivaň 5 firem

OBEC Ivaň - Ivaň č. 197webFotografie u firmy

Obec Ivaň je typickou hanáckou obcí centrální Hané. Leží stranou silnice z Tovačova do Prostějova cca 14 km na jihovýchodně od Prostějova a 3 km jihozápadně od Tovačova. Obec je rozložena v rovinatém terénu Hornomoravského úvalu ve střední nadmořské

MYTÍBEZLEŠENÍ.CZ - Ivaň č. 37

DUBANSKÁ OLGA - Ivaň č. 207

ONDROVÁ KLÁRA Ing. - Ivaň č. 194

ZMĚLÍKOVÁ EVA - Ivaň č. 196

Historie obce Ivaň celá historie

První zmínka o Ivani pochází z roku 1359. Podle L. Hosáka jsou dokladovány tyto názvy obce: 1358 (?) - Euan, 1359 - in vi11a Ewany, 1359 - de Ewans, 1368 - de Ewans, 1371 - in villa Ewanie, 1390 - de Eywanya, 1480 - Eywanij , 1513 - lidem svým ejvanským, 1678 - Eiwan, 1691 - Eywan, 1718 - Eywann, 1751 - Eywan, 1846 - Eiwan, Eiwany, 1872 - Eiwan, Ivaň. Název obce je odvozován od osobního jména Ivan nebo Ejvan.

V nejstarších dobách patřila část Ivaně k zeměpanskému zboží tovačovskému a část byla samostatným alodním statkem.

R. 1351 držel zdejší dvůr s příslušenstvím olomoucký měštan Zdeněk, jenž jej prodal Janovi a Drslavovi, bratřím z Kravař. Jiný dvůr držel tehdy Řehoř Kučeře, jenž jej r. 1359 prodal spolu s poplužím za 12 kop grošů Bartušovi z Ivaně a jeho manželce Dětce. R. 1365 prodal Svach z Ivaně jiný dvůr Rackovi z Olšan. R. 1368 Dalibor z Ivaně zapsal na Ivaň 6 kop roční činže právem věnným na 60 kopách manželce Zdeňce. Tato činže náležela před r. 1385 Benešovi Doupovcovi, jenž ji t.r. prodal Ctiborovi z Cimburka. T.r. prodal Matouš z Ivaně bratřím Janovi a Mikulášovi všechen svůj majetek v Ivani. R. 1371 také Milota z Ivaně prodal témuž p. Ctiborovi z Cimburka za 26 kop půldruhého lánu v Ivani. Současně pan Ctibor z Cimburka, jinak z Tovačova, od bratří Oneše, Jana a Svatoše z Nezamyslic nabyl tvrze s přísl. v Nezamyslicích, dav jim za ni 100 kop a zmíněného půldruhého lánu v Ivani.

Ješek z Ivaně zapsal r. 1371 manželce své Anně 45 kop na Ivani, současně spolčili se na svůj díl bratranci Aleš a Zvěst z Ivaně. Také po Alšově smrti prodala jeho vdova Zdinka r. 1373 své věno zapsané na Ivani za 30 kop Ctiborovi z Cimburka. R. 1374 Milota z Ivaně prodal Ctiborovi Tovačovskému půldruhého lánu v Ivani a Jan z Ivaně zapsal manželce Svojslavě 30 kop věna. Současně koupil Arnošt z Čech v Ivani Unky z Majetína za 70 kop gr. 10 čtvrtlánů a zapsal na nich manželce Marketě 50 kop věnným právem.

K r. 1376 existuje několik deskových zápisů o Ivani a vladykách po ní jmenovaných.

V letech 1375 až 1385, 1390 čtou se po Ivani Přibeň, Lídeř a Arnošt. Koncem 14. století náležel díl osady Janovi Svachovi z Ivaně, jenž r. 1391 prodal Ješkovi z Krumsína zde dvůr, půl druhého poplatného lánu, 2 podsedky, 1/2 lán činžovní, 2 podsedky s lukami a nivami. Ješek z Krumsína zapsal r. 1415 na tomto díle 40 kop věna manželce své Kateřině z Dědkovic a díl Ivaně prodal Drslavovi z Příluk. Viz dále r. 1479.

Ctibor Tovačovský z Cimburka svůj zdejší majetek neustále rozmnožoval. Dva lány a čtvrt spadly kolem r. 1380 úmrtím Alšovým z Ivaně na markrabí Jošta. Ten je dne 15.května r. 1382 daroval jako odúmrt Ctiborovi, jenž dne 23. ledna 1385 koupil také tři lány beze čtvrti, krčmu, zahradu a louku od Beneše, řečeného Dúpovce (Doupovce) z Valče. Po smrti Ctiborově přešel i celý díl Ivaně na syna Albrechta z Tovačova (1392 - 1416), po něm na Jana (1416 - 1464) a pak na slavného Ctibora Tovačovského z Cimburka (1464 - 1494). Část skoupenou od ivaňských vladyk drželi tito pánové jako zboží zpupné, část příslušnou k Tovačovu jako léno zeměpanské až do r. 1470.

Dne 28. září 1479 koupil pan Ctibor Tovačovský od Herše z Příluk za 200 zl. (dva lány rolí a dvě zahrady v Ivani, které Hereš zdědil po zemřelém strýci Krupsovi z Ivaně, čímž celá dědina spojena s Tovačovem).

Pan Ctibor vložil r. 1480 své manželce Elišce z Mejlic 500 kop "ku pravému věnnému právu na ves Ivaň s dvorem a ves Výkleky (zan.) tak, aby ona z toho věna nemohla býti splacena, dokud po jeho smrti stavu svého vdovského nepromění".

Tento pán měl neustále spory o pastviska na Blatech poblíž Ivaně. Kapitula olomoucká držela nedaleké Polkovice, jež byly jako zaklíněny mezi dědinami náležitými k panství tovačovskému a kojetínskému. Poddaní kapitulní i Ctiborovi svojili si pastvy na Blatech. Dne 17. ledna r. 1482 potvrdil biskup Tas smlouvu, kterou učinil Ctibor s kapitulou, aby sporům byl konec, neboť do sporů zamíchali se také kapitulní poddaní z Hrubčic a spory stávaly se nechutnými nejen proto, že obojí vrchnost chránila svých poddaných, ale také pro různost náboženského vyznání obou vrchností. Pan Ctibor přál Bratřím na panství tovačovském a katolické víře vždy věrná kapitula nemohla se s nimi nemohla přátelit. Smlouva měla konečně učiniti mír.

Klenovice náležely tenkráte k panství kojetínskému, jež bylo majetkem pražských arcibiskupů, drželi je majitelé Plumlova v zástavě. Plumlovem vládla tou dobou paní Kunka z Kravař.

Pastev na Blatech mezi Ivaní a Klenovicemi užívali obojí poddaní, ale nesnášeli se. R. 1482 měly vrchnosti o ně spor, v němž paní Kunku zastupoval komorník cúdy olomoucké pan Václav z Boskovic, který žaloval pana Ctibora, že proti starodávnému obyčeji dovolil na Blatech pásti také poddaným z Výklek a z Klopotovic, kteří na Blatech předtím nikdy nepásli, že pan Ctibor zdělal na Blata nejdříve nebývalé cesty a průhony a zahájil na nich na úkor pastev louky, kterých požívá výhradně k svému užitku. Mimo to zdělal pan Ctibor v Ivani dvory, v kterých má své dobytky na škodu Klenovských. Pan Ctibor na žalobu odpověděl.

Nástupce Ctiborův a jeho synovec Adam z Cimburka a z Tovačova učinil dne 19: září 1496 smlouvu se svými poddanými z Oplocan, že nebudou vzdělávati robotou rolí naležitých ke dvoru v Ivani, ale budou za tu robotu nadále platiti do čtyř let 16 kop ročně. Také se smluvil s poddanými z Králic o louku na Blatě v Ivaně, kterou dotud každoročně klidívali, že mu budou z té louky platiti ročně 6 kop gr.

Když se Tovačov stal vlastnictvím pánů z Pernštejna, přešly neshody sousedské o pastvy i na ně. R. 1538 bylo učiněno narovnání mezi kapitulou olomouckou a panem Janem z Pernštejna, v němž bylo ustanoveno, aby řečiště mezi Hrubčicemi a Ivaní zůstalo beze změny tak, jak bylo dříve, ale most přes ně "mají dělati společně poddaní z Hrubčic a z Ivaně. Staré řečiště, kterým tekla voda z Polkovic na mlýn uhřičický a odtud na kojetský, má zůstati nezměněno".

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.