Huzová

První zprávu o existenci Huzové obsahuje listina biskupa Zdíka z roku 1141, kdy je zmíněn původní název Guzoue.

Listina vyjmenovává veškerý tehdejší církevní majetek u příležitosti vysvěcení katedrálního chrámu sv. Václava v Olomouci ( 30. 7.1131 ). Mluví se o dvou huzovských poplužích, která byla v držení olomouckého kostela.

Huzová, nejstarší osada na Rýmařovsku, se stala doménou olomouckého biskupství a důležitým kolonizačním centrem pro celé okolí, a to zvláště s nástupem Bruna ze Schauenburka(1245) na biskupský stolec.

Zprvu byla Huzová osídlena slovanským obyvatelstvem, přišlým podle některých historických badatelů z nedaleké Moravské Huzové. Snad tomu nasvědčuje i převzetí, resp. připodobnění názvu Huzová s tím, že později se rozlišuje mezi těmito dvěma obcemi přívlastky Moravská a Německá.

Vzhledem ke skutečnosti, že ani v následujících historických obdobích nebyla prosperita Huzové závislá na důlním či dřevařském průmyslu, jak tomu bylo téměř u všech okolních obcí, lze připustit domněnku, že motivací vzniku této obce nebylo nerostné bohatství a z něj plánované zisky, ale pravděpodobně již od počátku osídlování byla Huzová určena jak tranzitní stanice při zemské stezce z Olomouce do Vratislavi.....