Hustopeče nad Bečvou

Živéobce.cz

Hustopeče nad Bečvou

• Činnosti firem
• Seznam firem
• Nabídka práce

Historie obce Hustopeče nad Bečvou celá historie

Hustopeče jsou velmi staré, takže nelze s určitostí určit kdy byly založeny. Přestože první historicky doložená zmínka je z roku 1201, kdy je zapsáno jméno statku hustopečského, leží kořeny Hustopeč mnohem dále v minulosti. Nejstarší lidé, kteří zabloudili do oblasti Hustopeč byli zřejmě pravěcí lovci ze starší doby kamenné - paleolitu. Jejich tábořiště bylo objeveno pod Velkou Kobylankou u Hranic. Lovci z hranického tábořiště se jistě pohybovali v širším okruhu, zejména podél Bečvy. Tato domněnka je ještě více opodstatněná, jestliže je známo, že se v okolí Hustopeč a Poruby nachází pazourek, ze kterého si pravěcí lidé vyráběli své nástroje. Nejstarším dokladem o pobytu lidí na území dnešních Hustopeč je archeologický název z roku 1946. Při stavbě zdejší školy byly objeveny stopy sídliště nejstarších zemědělců z počátku mladší doby kamenné - neolitu, z období tzv. kultury volutové. Tato kultura dostala název podle výzdoby v podobě volut - závitnic. Našly se zde zlomky nádob a kusy mazanice - hliněné omítky stěn tehdejších chat. Další stopy osídlení nejbližšího okolí patří do pozdní doby kamenné - eneolitu. Na sklonku tohoto období se zde usadili lidé kultury šňůrové.( zdobili své nádoby ornamentem, vytlačovaným zkroucenou šňůrkou). V roce 1890 objevil známý moravský badatel dr.Fr.Přikryl pět velkých mohyl - hrobů těchto pradávných zemědělců a pastevců v lese Doubravě. Protože obdobné archeologické Hustopečenálezy jako v Hustopečích jsou známy i z dalších míst, dá se hovořit o poměrně souvislém osídlení krajiny kolem toku řeky Bečvy. Ze slovanské mladší doby hradištní je nejvýznamější nález mincí a zlomků stříbra na Strážném u Kelče, který časově patří do počátku 11.století našeho letopočtu. Tento nález je dokladem o životě v tomto prostoru těsně před dobou, z níž přicházejí první písemné zmínky o našem kraji. Karavany kupců přecházely zde přes brody Bečvy již v době, kdy se rozprostíral na místě Valašského Meziříčí a Hranic pouze prales. Hustopeče se nacházely na staré kupecké cestě, která vedla přes starobylou Kelč na Jičín, kolem Hukvaldů na Místek a pokračovala dále do Polska. Krajina mezi vnitřní Moravou a Polskem byla v té době porostlá hustými lesy a močály a tudíž velice řídce osídlená. Vedlo zde pouze několik kupeckých stezek, mezi nimi také cesta k Jičínu. Dodnes se ji říká "Hučnice", což znamená hlučnou obchodní cestu. Tato cesta byla v minulosti chráněna dřevěnými hradisky - strážisky, z nichž si strážcové, v případě nebezpečí, dávali znamení- v noci ohněm, ve dne kouřem. V té době byly již osídleny i Hustopeče, které ležely při brodě přes Bečvu. Byla to nepochybně osada malá. Strategická poloha přispívala k rozvoji a rozšiřování Hustopeč. Velký vliv na zdejší krajinu měl tatarský vpád v roce 1241. Jméno majitele zdejšího statku je známo až z roku 1249 a byl jím Vilém z Hustopeč. Správná historická data jsou ovšem zaznamenaná až od roku 1349.Od té doby jsou totiž zapsána jména jejich majitelů v zemských deskách. Historie Hustopeč je velice zajímavá . Můžeme si ji připomenout pohlédnutím na kostel a zámek, který ač v ne příliš dobrém stavu zůstává připomínkou dob minulých.