Mladá Boleslav

Roku 1318 přestává být město knížecím majetkem. V tomto roce ho kupují Michalovicové, kteří měli své hlavní sídlo na nedalekém hradě zvaném Michalovická putna. V Mladé Boleslavi zahájili zásadní stavební proměnu: Po roce 1334 město přestěhovali z Podolce, údolí na soutoku Jizery s Klenicí, na vyvýšený ostroh v sousedství hradu. Skála ve stejné výškové úrovni, ve které stojí hrad, poskytovala nerušenému rozvoji města rozhodně bezpečnější podmínky.

Opravdu slavnou éru zažila Mladá Boleslav v 16. století, kdy se stala jedním z nejdůležitějších center jednoty bratrské v celé zemi. Sídlili tu její kněží včetně známého Jana Augusty, který tu byl i pohřben, nebo Mikuláše Klaudiána, autora první tištěné mapy Čech z roku 1518. Roku 1600 je Mladá Boleslav listinou císaře Rudolfa II. uvedena mezi královská města.

Za třicetileté války město opakovaně dobyli Švédové. Dějiny následujících dvou století svou nevzrušivostí svědčí o tom, že Boleslav byla tou dobou typickým provinčním městem v podstatě bez velkých událostí.

Novou dynamiku vnesl až konec 18. století a především pak století devatenácté, kdy jsou ve městě i v okolí bouřlivě zakládány manufaktury a první továrny. Dějiny té nejznámější, mladoboleslavské automobilky, se začaly psát v roce 1895, kdy turnovský mechanik Laurin a mladoboleslavský knihkupec Klement, oba nadšení cyklisté, otvírají dílnu na výrobu jízdních kol. Roku 1899 si dvojice troufla na konstrukci prvního motocyklu. Odtud je pak už jen krůček k tradici automobilové výroby, která roku 2005 dosáhla stoletého trvání. Dnes zaměstnává automobilka ve městě se 43 000 obyvateli polovinu tohoto počtu. Samozřejmě ne všichni zaměstnanci firmy jsou ale Boleslaváci. Značka Škoda, která nahradila původní označení firemních výrobků Laurin a Klement v roce 1925, je od roku 1991 součástí nadnárodního koncernu Volkswagen.

Více než tisíciletá historie ozdobila tvář města řadou jedinečných památek, které rozhodně stojí za to blíž poznat.