Pozdeň

Mezi místními lidmi se dodnes traduje pověst o tvrzi Sulislava z Pozdně. Věrohodné prameny však o tomto zemanovi mlčí. Domněnku o zdejší tvrzi však posiluje nález základu 2 m širokých zdí na parcele číslo 49.

K roku 1443 je připomínán Albert, syn Jana, řečeného Záviše z Pozdně. V letech 1437 až 1453 je jmenován Aleš Hříč, řečený Hurth z Pozdně, v 16. století Václav Pozdeňský z Knovíze. Erbovním znamením vladyků z Pozdně byl hříč.

V druhé polovině 17. století vlastnil zdejší obec Zikmund Fridrich hrabě ze Saurau, jemuž patřilo i panství Vraný. Po jeho smrti prodala jeho manželka celé panství Janu Jiřímu hraběti z Clary - Aldringen, pánu na Teplici a Lenešicích. Jeden z jeho potomků držící zdejší panství, Johan Filip, zde nechal roku 1718 opět založit faru a také školu. Od této doby byl zdejší kostel opět farním. K obcím ke zdejší faře patřily také Jedomělice, Hřešice, Líský a Bilichov.

Roku 1754 prodaly dcery a dědičky Johanna Filipa Pozdeň kapitule sv. Víta v Praze. Velkostatek tvořící Pozdeň, Líský a šest usedlostí ve Hřešicích byl připojen k panství kapituly ve Vraném. Kapitula převzala také patronát nad zdejší školou až do roku 1865, kdy ho postoupila místní školní radě.

Po reformě státní správy v roce 1849 příslušela Pozdeň do Slánského hejtmanství a k okresnímu soudu do Nového Strašecí. Od roku 1949, kdy vstoupila v platnost nová správní organizace státu, náležela Pozdeň do okresu Slaný, po reformě z roku 1960 do okresu Kladno.

V roce 1949 bylo v Pozdni založeno Jednotné Zemědělské Družstvo (JZD), které se později sloučilo s JZD Rudý Říjen Hořešovice. Z těchto dob se v obci dochovala sušárna chmele, výkrmna prasat a kravín, který lze z dálky poznat podle modrých silážních věží.

Hřešice:

Hřešice leží na cestě z Pozdně do Srbče. Ves se poprvé uvádí roku 1266. Další zprávy o ní jsou uvedeny až roku 1362. Ve 14. stol. stála v Hřešicích tvrz, kterou i s částí vsi získal Petřík z Hostivaře. Ta zanikla ještě v 15. století. Ferdinand Velc uvádí, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Z hřešických pověstí je asi nejznámější pověst O odvážné dívce.

Své tragické příběhy napsala v obci i druhá světová válka. Kaplička ve vsi a Boží muka při výjezdu ze vsi směrem k Srbči jsou bez datace.

Hned za vsí směrem na Srbeč je "Babinecký"rybník. Hřešice a Srbeč jsou od sebe vzdálené 3 km. Na této trase se můžeme ještě zastavit u Dubového nebo Spáleného rybníka. K Dubovému rybníku se váže pověst O dubové chaloupce.