Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Hledat firmy v obci Hospozín, část obce Hospozín
Živé firmy v obci Hospozín, část obce Hospozín 12 firem
Hospozín č. 6dle domluvyZemědělská činnost a rostlinná výroba pěstování ječmenu, řepky a pšenice, chov prasat.Hospozín č. 176ZavřenoHospozín č. 176zavřenoHospozín č. 71zavřenoHospozín č. 71OtevřenoHospozín č. 83dle domluvyHospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 176ZavřenoHospozín č. 176zavřenoHospozín č. 71zavřenoHospozín č. 71OtevřenoHospozín č. 83dle domluvyHospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 176zavřenoHospozín č. 71zavřenoHospozín č. 71OtevřenoHospozín č. 83dle domluvyHospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 71zavřenoHospozín č. 71OtevřenoHospozín č. 83dle domluvyHospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 71OtevřenoHospozín č. 83dle domluvyHospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 83dle domluvyHospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 36dle domluvyHospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 172dle domluvyHospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 73dle domluvyHospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Hospozín č. 34ZavřenoHospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
HospozínOtevřeno
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
Demografické údaje
Historie obce Hospozín celá historie
Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.
V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.
Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.
Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.
Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.
V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.
V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.
V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.
V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.
Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 38 trvale přihlášených obyvatel.
Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12
OBEC Hospozín
Hospozín č. 176, 27322, Hospozín
Osoby
- p. Kojan Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
