Hledat firmy v obci Hořovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Hořovice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

NÁSTROJÁRNA MIPON s.r.o. - Pod Nádražím 1431/17a, Hořovice

OKNA CK HOŘOVICE - Husovo náměstí 55, HořovicewebFotografie u firmy

OKNA CK dodává plastová okna, vchodové dveře, interiérové dveře, bezpečnostní dveře, garážová vrata a řadu dalšího vybavení pro vaši domácnost od osvědčených dodavatelů. Zajistíme nejen montáž, ale také pečlivý servis Vašich oken a dveří!

SVATEBNÍ SALON NELLA - 9. května 185/26, Hořovice

Historie obce Hořovice celá historie

V roce 1866 nazval Jan Neruda Hořovice ve svém fejetonu „Výlet do kraje bídy“ českým Betlémem. Inspirovala jej k tomu poloha města, jehož střechy jsou malebně rozesety na stráni zalesněného vrchu nad břehem Červeného potoka. Do města a blízkého okolí tehdy přijel, aby popsal nepředstavitelnou bídu zdejších domáckých výrobců kovových hřebíků – cvočkařů. Jejich marné pokusy upozornit veřejnost na nuzné životní podmínky přerostly toho roku v blízkých Hostomicích až v bouře a drancování a nakonec je muselo potlačit přivolané vojsko.

Historické osídlení zde můžeme předpokládat nejméně od 10. století, i když prehistorické osídlení je také doloženo. Více...

O založení města Hořovice nemáme přesných zpráv, neboť zakládací listina shořela patrně při velkém požáru města v roce 1540, který zničil i ostatní městské písemnosti včetně privilegií. Její obsah však ještě zmiňuje ve svém urbáři z roku 1648 tehdejší regent panství Jakub Veltrubský. Podle tohoto záznamu můžeme založení města klást mezi roky 1303 a 1322. Více...

Nové město založil Plichta ze Žirotína západně od staré osady, která se poprvé připomíná k roku 1115 jako majetek kladrubského kláštera, a to pod tvrzí, kterou si Žirotínové vystavěli zřejmě již v polovině 13. století. Na počátku husitských bouří, v roce 1420, se měl podle tradice na hořovickém hradě narodit budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Po husitských válkách se opět majitelé často měnili, až na počátku 16. století získali Hořovice páni z Říčan, kteří se zde udrželi celých sto let až do bělohorských konfiskací. Konfiskované panství získala hraběnka Marie Eusebie z Martinic. Za posledního Martinice vyrostl ve městě podle projektu proslulého Carla Luraga kostel Nejsvětější Trojice pro theatiny, kteří jej později postoupili františkánům. V roce 1685 po smrti hraběte Bernarda Ignáce, získal Hořovice jeho zeť Jan František z Vrbna, který dokončil stavbu nového zámku. K dalšímu prodeji panství došlo až v roce 1852.

Nový majitel, hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm von Hanau, nechal zámek v letech 1856-1868 upravit ve stylu pozdního klasicismu. Sídlo, jehož koupí byl získán pro kurfiřtovu manželku měšťanského původu knížecí titul „von Hanau und zu Horzowitz“, se po prohrané prusko-rakouské válce v roce 1866 stalo hlavní rezidencí jeho rodiny. Potomci knížete z Hanau vlastnili zámek a částečně i panství do roku 1945. Více...

Zrušením poddanství a roboty v roce 1848 se Hořovice staly svobodnou obcí nezávislou na vrchnosti. Prestiž města ještě zvýšilo zřízení okresního úřadu v roce 1850.

K rozvoji průmyslu přispěla stavba České západní dráhy kol. roku 1862. Postupně mizela tradiční rukodělná výroba (cvočkařství), byla nahrazována strojní výrobou v nově zakládaných továrnách. Železná ruda se zde díky bohatým ložiskům v okolí zpracovávala již od 14. století. Od 18. století proslavila oblast litina, ve zdejších slévárnách byla odlévána bohatě zdobená kamna, mříže, zábradlí, reliéfy a busty.

Hořovice, zejména židovské obyvatele, krutě postihla německá okupace. Zdejší židovská komunita, která zde v roce 1903 postavila velkou synagogu, zcela zmizela, mnoho vlastenců skončilo ve věznicích a koncentračních táborech. V květnu 1945 odjela více než stovka dobrovolníků na pomoc Pražskému povstání.

Vzhledem k častým požárům města (v letech 1540, 1590, 1624, 1639, 1690 a 1694) a přestavbám byly zničeny téměř všechny doklady gotické a renesanční architektury. Dnes je nalezneme jen v detailech: portály a sklepy Starého zámku, klenba chodby bývalého kláštera – dnes ZUŠ Josefa Slavíka. Více zůstalo zachováno z pozdějšího období.

Historicky pozoruhodné stavby nalezneme v současných Hořovicích ve dvou centrech, v blízkosti nového zámku a na Palackého náměstí. Turisticky nejatraktivnější (veřejnosti přístupná) je bezesporu budova nového zámku z let 1680-1709 s přilehlým francouzsko-anglickým parkem. Proti jeho bráně je umístěna kašna – barokní kamenické dílo z konce 17. století, která byla ještě v roce 1848 umístěna ve spodní části Koňského trhu v Praze. Památník obětem obou světových válek představuje socha Obětovaného od mystického sochaře Františka Bílka.

Nedaleko je možno nahlédnout do nádvoří hořovického hradu (dnes veřejnosti nepřístupný). Na blízkém vršku, na místě původní osady, stojí gotický, barokně upravovaný kostel sv. Jiljí se sochou sv. Rocha a márnicí.

Na Palackého náměstí nalezneme budovu bývalého kláštera (dnes ZUŠ, jejíž jméno připomíná, že se v nedalekých Jincích narodil „český Paganini“, houslový virtuoz Josef Slavík (1806-1833), barokní kostel Nejsvětější Trojice (1674) s Loretou (1690) a Mariánským sloupem (1711). V roce 1905 vznikla novorenesanční podoba radnice, v roce 1932 byla předána k užívání kontroverzní funkcionalistická budova Okresního úřadu. Štít domu čp. 89 je zde poslední dochovanou ukázkou tzv. selského baroka. Ojedinělou památkou je pozdně gotický Sloup odsouzenců (kol. 1500) ve Valdecké ulici.

MĚSTO Hořovice

Sídlo úřadu

Palackého náměstí 2/2, Hořovice, 26801, Hořovice

Osoby

  • Dr. Ing. Peřina Jiří, starosta

Kontakty

1 části obce: