Významnou kulturní památku můžeme nalézt nedaleko obce. Je jí dřevěný větrný mlýn v poloze „Kukačka" východně od obce Horní Benešov, vpravo od silnice do Horních Životic, který pochází už z roku 1882. V dnešní době je již mlýn bez větrných lopat, ale
Hledat firmy v obci Horní Životice
Živé firmy v obci Horní Životice 3 firmy
OBEC Horní Životice - Horní Životice č. 126web
Významnou kulturní památku můžeme nalézt nedaleko obce. Je jí dřevěný větrný mlýn v poloze „Kukačka" východně od obce Horní Benešov, vpravo od silnice do Horních Životic, který pochází už z roku 1882. V dnešní době je již mlýn bez větrných lopat, ale
MŠ Horní Životice - Horní Životice č. 61
MOTOREST KUKAČKA - Horní Životice č. 97
Historie obce Horní Životice celá historie
Ves Horní Životice se poprvé připomíná v roce 1265 jako majetek velehradského kláštera. Od počátku 15. století tvořil Horní Životice samostatný statek, v jehož držení se rychle střídaly slezské zemanské rody. V roce 1531 Jan z Bobolusk vložil statek Horní Životice do zemanských desek opavským bratrům, Janovi, Albrechtovi a Štěpánovi z Vrbna, kteří ho připojili k panství Velké Heraltice. Další osudy Horních Životic přímo souvisejí s osudy velkoheraltického panství.
V roce 1600 prodal Štěpán z Vrbna panství i s Horními Životicemi Zikmundovi Sedlnickému z Choltic, jehož syn jej záhy prodal Bohuslavovi Pavlovskému z Pavlovic, aby ho roku 1623 získali Oppersdorfové, kteří panství rekatolizovali. V roce 1668 získal panství Velké Heraltice s Horními Životicemi hrabě Jiří Štěpán z Vrbna, ale jeho syn prodal toto panství v roce 1694 velehradskému klášteru, který je dále prodal v roce 1767 opět Vrbnům – hraběti Evženovi z Vrbna. Vrbnové spravovali velkoheraltické panství s Horními Životicemi až do roku 1840, kdy ho koupili Mitrovští z Nemyšle. O rok později panství získala hraběnka Kinská. Majitelé velkoheraltického panství v průběhu uvedených let Horní Životice častokrát zastavovali příslušníkům nižší šlechty.
Když byla v polovině 19. století zrušena patrinominální správa, připadly Horní Životice okresu Bruntál, v rámci kterého zůstaly až do roku 1949, kdy byly převedeny pod okres Opava.
Po poslední územní reorganizaci v roce 1960 připadly opět k okresu Bruntál.
Běhěm popisovaných let byl v Horních Životicích postaven lihovar, mlýn, mlékárna a v roce 1850 zahájil Rotschild v okolí Horních Životic těžbu železné rudy. Těžilo se až do roku 1904, kdy byla těžba zastavena. V obci byl dále postaven filiální kostel svatého Mikuláše z 2. poloviny 20. století. Nad obcí se tyčí dřevěný větrný mlýn, o kterém se hovoří již v roce 1882. Této části obce se říká Františkov. V roce 1903 byla v obci postavena první horní část vodovodu, druhá část pro dolní konec obce byla dokončena v roce 1912.
Tak jako okolní obce i Horní Životice byly tvořeny většinou německým obyvatelstvem, o čemž svědčí i záznam v kronice z roku 1945, kde se uvádí, že obec měla 80 obyvatel národnosti české a 600 národnosti německé. Po odsunu Němců v roce 1946 se do obce nastěhovali v rámci vládního plánu osídlení čeští zemědělci a živnostníci především z Tiché u Frenštátu nebo se jednalo i o tzv. volyňské Čechy. Toto složení obyvatelstva je dosud zachováno, starší generace zde žijí dodnes, ale obec se pomalu vylidňuje, protože mladí odcházejí za prací do měst a z rodinných domků se postupně stávají víkendové chaty.
Demografické údaje
OBEC Horní Životice
Horní Životice č. 126, 79312, Horní Benešov
Osoby
- p. Bičánek Pavel, starosta