Horní Jelení

Živéobce.cz

Horní Jelení

• Činnosti firem
• Seznam firem
• Nabídka práce

Historie obce Horní Jelení celá historie

Od roku 915 patřila celá oblast Orlických hor mezi Kladskem a Litomyšlí českému knížecímu rodu Slavníkovců. V letech 996 až 1108 vlastnili toto území Vršovici, kteří podléhali českým knížatům z rodu Přemyslovců. Rod Vršoviců byl vyvražděn 27.10.1108. Do roku 1170 patřila celá oblast pánům z Hrabišic. Potom až do roku 1200 připadla Přemyslu Otakaru I., prvnímu dědičnému českému králi. Jako počátek osídlení Jelení je uváděn dřevěný hrad, který stál v severovýchodní části dnešního náměstí a dvůr východně od něho. Dodnes se ulice v těchto místech jmenuje Dvorská. Jelení bylo součástí litického panství. Hrad Litice se poprvé připomíná v roce 1304, kdy ho Půta z Potštejna, příslušník rodu Drslaviců, postoupil králi Václavovi II. Před rokem 1316 král Jan Lucemburský zastavil hrad Litice Jindřichovi mladšímu z Lipé. Markrabě Karel sice po roce 1333 zástavu vyplatil, ale král Jan Lucemburský ho vyměnil s pány z Lichtemburka za hrad Lichnici. Poprvé se jako majitel Litic z tohoto rodu připomíná v roce 1353 Jindřich řečený též Hynek z Lichtemburka. V roce 1371 byl hrad Litice již majetkem Bočka z Kunštátu a od r. 1373 jeho stejnojmenného syna. Ten patřil na konci 14. stol. k odpůrcům krále Václava IV., zemřel v roce 1416 a Litice připadly jeho synovi Viktorinovi z Kunštátu a Poděbrad. Viktorin vlastnil též Náchod a Pardubice, ale jeho hlavním sídlem byl litický hrad. Od počátku husitské revoluce byl na straně Husových stoupenců. Byl i blízkým přítelem Jana Žižky z Trocnova. Proto již v roce 1421 byly Litice obléhány vojskem slezských knížat stojících na straně Zikmundově. Po Viktorinově smrti v roce 1427 zdědil litické panství jeho syn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, pozdější český král. Po rekonstrukci dokončené v r.1468 sloužil hrad Litice jako pevnost v roce 1469 při vpádu uherského krále Matyáše Korvína do Čech. V roce 1471 po smrti Jiřího z Poděbrad zdědili všechna jeho panství Jiříkovi synové. Ti se v roce 1472 o otcovské statky rozdělili, přičemž Litice připadly Bočkovi z Kunštátu. Ten je v roce 1483 postoupil svému bratrovi knížeti Jindřichovi Minsterberskému. Jindřich se válkami, které vedl ve Slezsku, zadlužil a 24.10.1495 prodal Litice Vilémovi z Pernštejna. Vilém je považován za nejušlechtilejšího panovníka z celé dynastie Pernštejnů, založil v okolí Jelení celkem 11 rybníků. Pan Vilém z Pernštejna zemřel 8.4.1521 v Pardubicích, majitelem panství se stal jeho syn Vojtěch, který zemřel 17.3.1534. Dědicem se stal jeho bratr Jan Bohatý a následně jeho syn Jaroslav. Jan i Jaroslav byli horlivými katolíky, lidem vyznávajícím bratrskou víru, kterých bylo všude hojně, nepřáli a v roce 1547 je Jaroslav ze svého panství vypudil. V roce 1555 se Jelení stalo městečkem, což umožňovalo volit obecní starší s právem policejním a dále právo veřejných trhů. V roce 1556 koupil část panství s Jelením Arnošt falckrabí Rýnský, arcibiskup solnohradský, ale záhy je začal rozprodávat, přičemž Jelení nabyl Přibík Beneš Sekerka ze Sedčic. Po jeho smrti Jelení koupil rytíř Heřman Varlich z Bubna a na Skášově. Kupní smlouva je ze dne 19.10.1573. Ve smlouvě je panství popsáno: „Vrchní Jelení městečko, ves Spodní Jelení s dědinami, lukami, lesy, rybníky, potoky, vodotočinami, mlýny, robotami atd.“ Kupní cena byla 8 200 kop míšenských grošů. Z dochovaného záznamu o řešení jeho sporu s panem Přibíkem Benešem Sekerkou o jednu krčmu je zřejmé, že v této době existoval pivovar a chmelnice (jeden farský pozemek je označován „stará ovocná a chmelná zahrada“). Zápis do Desek zemských je proveden až po vyřešení sporu dne 7.6.1577. Pan Heřman postavil na místě dřívějšího hradu dřevěnou tvrz, která stála až do roku 1817. Pan Heřman byl udatný, v tureckých válkách se stal polním maršálkem. Byl dobrý hospodář a své statky rozmnožoval. Dne 7.6.1590 koupil od Hertvika Zejdlice ze Senfeldu vsi Čičovou a Malou Čermnou. Jelení se stalo střediskem okolí. V roce 1600 začal pan Heřman z Bubna stavět na Horním Jelení kostel. Ze zápisu v zemských deskách v roce 1577 o koupi panství vyplývá, že v té době na Dolním Jelení byla kaple sv. Jiljí se hřbitovem a zvonicí, ze které byly zvony s letopočty 1475 a 1478 přeneseny do nového kostela na Horním Jelení. Kaple v Dolním Jelení podle letopočtů na zvonech byla postavena za Jiříka z Poděbrad. Protože obyvatelstvo v té době bylo podobojí, lze soudit, že se jednalo o kapli husitskou. Stála ještě v roce 1775, ale pro její chatrnost se v ní pobožnosti už nekonaly. Kostel na Horním Jelení byl dokončen v roce 1602, nebyl opatřen věží, dřevěná zvonice se nacházela až do roku 1851 při jeho severozápadní straně na okraji hřbitova. Dne 26.3.1602 zemřel pan Heřman, pohřben byl v kostele před hlavním oltářem. Podle pověsti mu pod hlavu byla dána kůže lva, kterého si přivezl z cest. Pověst o věrném lvu zrýmoval v roce 1836 Šimon Karel Macháček.