Holany

V pověstech se uvádí, že původní osada ležela na místě dnešního Holanského rybníka na Bobřím potoce. Pro časté záplavy se osídlení přesunulo do dnešní polohy na sousední skalnaté návrší. Zajímavý je názor na vznik názvu obce Holany - hore, viz.slovanský výraz "hola".

V roce 1545 a roku 1863 zachvátily obec velké zhoubné požáry, při posledním zhořelo 27 domů. Do počátku 17.století byly Holany hospodářským a kulturním střediskem, měly dokonce i právo várečné. Panský pivovar byl zrušen až v 19.století

Již podle formy názvu se Holany řadí k nejstarším slovanským sídlům na českolipském okrese a první písemné zmínky o nich nalézáme již od poloviny 14.století,kdy patřily Berkům. Od poloviny 15.století se jako součást zboží rybnovského dostaly do držení Vartemberků. Tato šlechta během 16.století koupěmi scelila území kolem České Lípy ve zboží novozámecké se sídlem zámkem v Zahrádkách.

Holany pro svou příhodnou polohu byly tržním střediskem a prameny je nazývají městečkem, ačkoliv počet obyvatel nikdy mnoho nepřevyšoval půl tisíce. Jejich pokles ve vesnici nastal s úpadkem trhů po výstavbě nových silnic počátkem 19.století a roku 1863 jej dovršil požár. Obyvatelstvo se živilo provozováním drobných řemesel, zemědělstvím, hlavně pěstováním chmele na vývoz, rybníkářstvím a pěstováním ovoce.

V historii obce vyniklo povstání sedláků z roku 1680. V době předmnichovského ohrožení republiky tu byla 28.srpna 1938 uspořádána antifašistická slavnost sbratření Čechů a Němců, která svým významem přesahovala rámec okresu.