Hledat firmy v obci Hodonín
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Hodonín
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ŠURÝN DUŠAN - Purkyňova 3545, Hodonín

TRUHLÁŘSTVÍ MASAŘÍK - Brněnská 3983/61a, Hodonín

KUBRICKÁ REGÍNA Ing. arch. - Perunská 4336/56, Hodonín

Historie obce Hodonín celá historie

1046 - první zmínka o Hodonínu. Název města s označením Godonin má dosvědčit založení kapituly boleslavské; hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)

1196 - nejstarší písemná zpráva o Hodoníně - v listině olomouckého knížete Fridricha, určené rajhradskému benediktinskému klášteru, je uváděn svědek Tvrdiše - castellanus de Godonin

1174 - stejné označení “castellanus de Godonin” je i v listině moravského vévody Oldřicha, která byla sepsána pro kostel sv. Václava v Olomouci

1220 - Přemysl Otakar I. vystavuje v Hodoníně listinu pro velehradský cisterciácký klášter, v níž mu daruje Žarošice

1228 - Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva

1290 - na hodonínském hradě se sešel král Václav II. s uherským králem Ondřejem k poradě, jak dále spravovat své říše

1301 - 1. srpna přijal král Václav II. na hodonínském hradě deputaci uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou. Deputace byla vedena Matúšem Trenčanským, palatinem uherským, který zastupoval moc světskou, a Janem, arcibiskupem koločským, zástupcem moci duchovní

1240 - v listině krále Václava I. je doložena plebán Jakub, správce kostela sv. Vavřince, který měl na statcích královny Konstancie správní funkci

1303 - je doložen Filip z Pernštejna, purkrabí na hodonínském hradě, pozdější zemský komorník

1315 - král Jan Lucemburský z hodonínského hradu řídí boje proti Rakušanům a Uhrům

1323 - se konalo na hodonínském hradě diplomatické jednání mezi králem Janem Lucemburským a Rakušany o uzavření míru mezi oběma stranami; bylo dojednáno, že vévoda Jindřich, zajatec českého krále po vítězné bitvě u Mühldorfu, bude propuštěn na svobodu; jako svědkové z české strany byli přítomní biskup olomoucký Konrád, vévoda opavský Mikuláš, Jindřich z Lipé, Petr z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.

1347 - Karel IV. přijal na hodonínském hradě ke slyšení brněnského rychtáře Jana Eberharda a měšťana ellenduse, aby mu přednesli přání měšťanů

1350 - mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské

1372 - Karel IV. dojednává v Hodoníně s uherským králem Ludvíkem Velikým zasnoubení svého syna Zikmunda s Ludvíkovou dcerou Kateřinou; zásnuby se však uskutečnily až v roce 1374 a Zikmund byl zasnouben s dcerou Ludvíka - Marií

1375 - po smrti markraběte moravského Jana Jindřicha zdědil většinu statků, mezi nimiž byl i Hodonín, jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt

1391 - Jošt, markrabě moravský, uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti

1404 - byl Hodonín vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky

1411 - král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie

1419 - markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se zúčastnil v domě hodonínského rychtáře Petra, zvaného Ctibora, narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými

1422 - císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia

1422 - v další listině osvobozuje císař Zikmund Hodonín, který utrpěl válkou, od neplacení třicátku na 10 let

1437 - vévoda rakouský Albrecht potvrzuje privilegia města

1460 - král Jiří z Poděbrad potvrzuje městská privilegia

1464 - král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh, 14 dní před svatým Duchem, v témž trvání a týmiž svobodami jako trh na sv. Vavřince

1464 - Hodonín je zastaven Janu Kunovi z Kunštátu, který připojením Bojanovic a Lužic a přikoupením Mutěnic dal základ hodonínskému panství.

1466 - Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi Jiřím z Poděbrad rozkaz, aby byla obnovena stará silnice tzv. čejčská a mýto bylo vybíráno u zámku hodonínského nebo v Šardicích

1466 - byl důkladně přestavěn a opevněn západní trakt hodonínského hradu, který byl obrácen k uherské hranici, odkud se očekávaly nepřátelské útoky; tato přestavba byla velmi důkladná, protože hrad přežil všechny válečné útrapy a zůstal zachován v této podobě až do 19. století

1470 - ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky

1497 - král Vladislav II. Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie v pozdějších vidimacích, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad

1512 - Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. v listině, která je datována 31. 12.1512, Hodonín do dědičného vlastnictví

1512 - Vilém z Pernštejna předává zámek a celé panství (Hodonín s městečky, vesnicemi, lidmi, dědinami, lukami, lesy, rybníky, mlýny, řekami, robotami a koni se všemi příslušnostmi) svému zeti, manželu své dcery Bohunky - Jindřichu z Lipé; Hodonín přestal být městem královským nebo zeměpanským a stal se městem poddanským

1535 - Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích; za osvobození jim ukládá plat

1555 - 24. března potvrzuje Pertold z Lipé svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina a zakazuje jakýkoliv cizí nálev

1564 - Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor

1594 - Jan IV. z Lipé prodal Hodonín Juliovi, hraběti ze Salmu a Neuburku

1600 - neustálé vpády z Uher na Hodonínsko a časté hraniční nepokoje vedly hraběte Salma k tomu, že hodoníské panství prodal 24. června bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu

1604 - nejstarší dochovaná hodonínská městská pečeť

1604 - vojska sedmihradského magnáta Štěpána Bočkaje vypálila mnoho vsí hodonínského panství

1605 - Hodonín byl vypálen vojsky Štěpána Bočkaje

1609 - po smrti Štěpána Illyesházyho bylo 5. května vloženo panství hodonínské do desek zemských ve prospěch Kateřiny Pálffy z Erdöru

1610 - 13. května dovoluje Kateřina Pálffy z Erdöru hodonínským měšťanům dosadit na faru faráře augšpurského vyznání a dovoluje jim konat bohoslužby podle augšpurského ritu v kostele na náměstí, bez všech jiných poplatků, kromě obvyklého desátku faráři

1612 - 24. února získal Hodonín od krále Matyáše další dva výroční trhy - jeden před sv. Šimonem a druhý v první neděli postní: počet trhů se tak zvýšil na čtyři

1613 - obce Hodonín, Ratiškovice, Dubňany, Mutěnice, Hovorany, Dolní Bojanovice, Lužice a Těšice se usnesly, že budou přispívat penězi na náklad spojený s popravou zločinců

1614 - Kateřina z Pálffy prodává hodonínské panství Zdeňku Žampachovi z Potštýna, manželovi své sestry Barbory

1620 - po bělohorské bitvě nastalo období stálých bojů na moravsko-uherské hranici; císařská vojska vedla neustále boj s vojsky Gábora Bethlena, který byl spojencem Čechů; v prosinci se Bethlen zmocnil hodonínského hradu

1621 - Hodonín byl dvakrát dobyt, vydrancován a vypálen - v srpnu a v říjnu

1623 - Hodonín byl v prosinci opět obležen vojsky sedmihradského knížete Gábora Bethlena a částečně vypálen; rovněž tak i následující rok

1645 - byl Hodonín vypálen švédskými vojsky generála Linharta Torrstemsona, když po vítězné bitvě nad císařskými 6.března 1645 u Janova, táhla Moravou k Vídni

1649 - vdova po Janu Burianovi, synovci hraběte Žampacha, AnnaHelena Žampachová se provdala 21. listopadu za Bedřicha z Oppersdorfu

1651 - 28. září Bedřich z Oppersdorfu a Annna Helena Kateřina z Oppersdorfu, rozená Jakartovská ze Sudic, zamítájí žádost hodonínské obce o potvrzení privilegií pánů u Lipé, ale uznávajíce zkázu a zpustošení města, dávají mu nové svobody - právo nalévat od sv. Martina do sv. Valentina víno i cizí a povolují pást ovce i vepře v Doubravě

1692 - 29. září prodal hrabě Oppersdorf Hodonín pro stálé hraniční spory s Holíčskými, hraběti Janu Adamovi z Lichtenštejna

1695 - 16. června kníže Jan Adam z Lichtenštejna potvrzuje privilegia oppersdorfská z let 1651 a 1679 udělující konšelům úlevy v robotě a z roku 1670 upravující nálev vína mezi křesťanskou a židovskou obcí v Hodoníně

1705 - vtrhli do města Kuruci a částečně ho vypálili

1712 - po smrti knížete Jana Adama se stala majitelkou Hodonína hraběnka Marie Antonie Czoborová, která půlku panství zdědila po otci a druhou odkoupila od své sestry za 400 000 zlatých

1742 - byl Hodonín vydrancován pruskými vojsky za válek o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Bedřichem

1748 - 1. dubna císařovna Marie Terezie potvrzuje opperdsdorfské privilegium z 28. září 1651

1751 - 22. února hrabě Josef Czobor potvrzuje privilegia oppersdorská z konfirmace Jana Adama z Lichtenštejna z 16.července 1695 a privilegium Kateřiny Pálffy o úžívání lesů za řekou Moravou z února 1612

1762 - 25. července koupil hodonínské panství císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie za 1 005 500 zlatých

1774 - bylo zrušeno židovské ghetto

1783 - rozšířil císař Josef II. hodonínské panství o Čejkovice

1783 - přestal hodonínský zámek existovat jako feudální sídlo a byl prodán hodonínskému eráru; v jeho prostorách byla později zřízena továrna na tabák

1786 - 8. července povoluje císař Josef II. dva trhy na vlnu

1787 - 13. září císař Josef II. potvrzuje privilegium Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612 a privilegium Marie Terezie z roku 1748

1790 - 28. července Leopold II. uděluje Hodonínu týdenní trh každou středu

1792 - 6. prosince František II. potvrzuje privilegium krále Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612, privilegium hraběte Oppersdorfa z roku 1651, privilegium Marie Terezie z roku 1748 a privilegium císaře josefa II. z roku 1786

1792 - 1795 - byla rozkopána obecní pastviska (Roztrhánky) a každý soused dostal z nich kus pole

1805 - navštívil Hodonín ruský car Alexandr I.

1827 - byla v Hodoníně zřízena lékárna

1840 - byla v Hodoníně zřízena pošta

1841 - 1. května projel městem první vlak Severní Ferdinandovy dráhy

1850 - 7. března se v Hodoníně narodil T. G. Masaryk, filozof, vědec a politik, zakladatel Československé republiky a její první prezident

1850 - zahájila v Hodoníně činnost četnická stanice

1851 - byla zbudována Mauthnerova sladovna

1859 - ve městě bylo instalováno první osvětlení petrolejovými lampami

1860 - založeny Slovenské akciové cihelny; 1870 koupila cihelny rodina redlichů; cihelny jsou modernizovány a rozšiřovány tak, že v roce 1911 jsou největší ve střední Evropě

1863 - 23. května byla zřízena v Hodoníně první městská nemocnice

1866 - byl K. Stummerem zbudován první cukrovar

1871 - dán do provozu velký parní mlýn

1872 - založen v Hodoníně Sokol

1880 - 1. listopadu byly úředně předány všechny kasárenské budovy i s byty pro důstojníky; tyto kasárny sloužily jezdectvu, tzv. dragounům až do roku 1936, které pak vystřídalo dělostřelectvo

1886 - byl zbudován velký cukrovar Redlich a Berger

1892 - byl založen ochotnický klub

1893 - byla založena Dělnická beseda

1893 - byla založena Matice Hodonská

1894 - bylo v Hodoníně otevřeno české reálné gymnázium; na jeho vzniku měla největší podíl Matice Hodonská

1895 - byla založena Řemeslnická beseda

1904 - byla slavnostně otevřena nová radniční budova na Masarykově náměstí

1904 - vznikl v Hodoníně akademický klub Podlužan

1905 - byla ve městě založena Společnost Slovenského muzea

1907 - 22. července bylo založena Společnost výtvarných umělců moravských

1913 - otevření Domu umělců, jehož autorem je architekt Antonín Blažek

1939 - 15. března mezi 7 - 8 hodinou ranní vstoupila okupační armáda do Hodonína

1944 - 20. listopadu zahynulo při náletu na Hodonín 179 lidí a 292 jich bylo zraněno; poškozeno bylo 1035 domů, z toho 163 zcela zničeno

1945 - 12. dubna byl Hodonín osvobozen jako první město v českých zemích

1950 - bylo rozhodnuto o vybudování velké tepelné elektrárny

1952 - bylo započato s výstavbou sídliště Bažantnice

1952 - byla předána do užívání hodonínským občanům nemocnice

1953 - byl zahájen provoz elektrárny

1958 - byl zbudován a předán do provozu nový most přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem

1959 - byla dokončena úplná výstavba elektrárny

1960 -bylo započato s výstavbou sídliště “U cihelen” s obchodním domem Marina

1972 - byla zahájena výstavba sídliště u nemocnice

1978 - městu Hodonínu byl přiznán lázeňský statut

1981 - bylo započato s výstavbou největšího hodonínského sídliště Jihovýchod

1991 - byla slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka na budově SOU potravinářského učiliště v ulici Dobrovolského

1992 - byla uspořádána jubilejní výstava 1882 - 1992

1993 - od 1. ledna se stal Hodonín hraničním městem vznikem samostatné České republiky a Slovenska

1994 - se konaly oslavy 100. výročí hodonínského gymnázia

literatura :

použito z knihy:

HODONÍN

MĚSTSKÁ PRIVILEGIA

PhDr. Jiří Mráka a PhDr. Ivan Štarha

vydáno v roce 1995

MĚSTO Hodonín

Sídlo úřadu

Národní třída 373/25, Hodonín, 69501, Hodonín 1

Osoby

  • p. Střecha Libor, starosta

Kontakty

1 části obce: