Hodětín

Kamene v polích téměř není a nebo jest ho velmi málo. Vody zde bývá též nedostatek. Na návsi jest několik studen mělkých pro vrchní vodu a za vsí jest několik hlubánek, jež sice vodu mají stále, ale nedostačují. Obecní studna u kovárny jest podle doslechu 14 sáhů hluboká, vody je v ní dosti, ale odebírá se jen v největší nouzi. Za parných let vyschnou zde vrchní prameny, jež dodávají sem vodu a obyvatelstvo jest nuceno jezditi pro vodu voznicemi do Nové Vsi, do Blatce, nebo až do Rožberského rybníka. V roce 1921 kopal rolník Jan Molík číslo popisné 8. na své zahradě studnu. Vykopal 11 m do hloubky, 7 m dal vrtati, vody však nedostal.

Počátek Hodětína:

Dle výpisu z farní kroniky v Sudoměřicích bylo v Hodětíně za cís. Josefa II. Velmi málo lidí, takže největší celolány čís. 17.,18. a 19. byly prázdny. Když se tam někdo usaditi chtěl, byla od vrchního bechyňského přinucena šafářka Rypáčková z březnického dvora se svými syny na číslech těchto se usaditi. Každému synu dala jednu ze zmíněných usedlostí, na nichž až dosud potomci těchto – Rypáčkové – hospodaří. Vdova sama usadila se na dvoře, kdež nyní u Vaňousů se říká, tj. v čísle popisném 18.

V roce 1836 čítal Hodětín 26 domů, 185 obyvatelů

1880 - 29 domů, 209 obyvatelů

1921 - 31 domů, 181 obyvatel

Čeledín měl v roce 1921 ročně služby 3600 Korun, 1q pšenice, šaty, 2 košile a 2 dny potah; děvečka měla 2000 K služby, 1q pšenice, na 2 košile, šátek na hlavu pro svátek a na sváteční šaty.

Dne 8. března 1923 utvořilo se v sousední obci Březnici lihovarnické družstvo, jež do panství p. Paara v Bechyni vykoupilo prostřednictvím pozemkového úřadu Březnický lihovar za 137 tisíc K. Akcie byly po 500 K, zápisné 10 K na jednu akcii. Z naší obce upsali se rolníci

Fr. Rypáček č.p. 18 - 8 akcií

Jan Molík č.p. 8. – 8 akcií

Fr.Korbel č.p. 23 - 4 akcie

Fr. Vácha č.p. 21 – 2 akcie

Marie Hrušková č.p. 20 – 2 akcie

Jan Rypáček č.p. 5 – 8 akcií

Josef Boubelík č.p. 12 – 8 akcií

Barbora Horáková č.p.4 – 8 akcií

Družstvo toto však 14.října 1923 přeměněno v nové s předsedou p. Bendou , majitelem Čečkova, jehož členem zůstal odtud p. Jan Molík č.p. 8.

V květnu 1923 prováděl zde instalaci pro elektrické světlo pan Dobrovolný z Tábora. Instalace byla prováděna zde ve 20 číslech popisných pro světlo a z nich ve čtyřech též pro motory elektrické. Instalace prováděna ve zdi a zavedení 1 světla stálo průměrně 170 K. Tuto vnitřní instalaci a elektroměr platil si každý jednotlivec sám. Přípojky od sekundární linky k jednotlivým domům zaplatila obec obnosem 10300,-K. V prosinci před vánocemi přivezen transformátor, na štědrý den připojeny elektroměry – vše upraveno, ale v roce 1923 se přece ještě nesvítilo. Dne 2. ledna 1924 našroubovány žárovky, přimontovány elektroměry a elektrické světlo prvně nasvíceno.

Za spotřebovanou 1Kvhodinu el. Proudu platí se: jednotlivec pro světlo 4 K 80 h

Obec pro veřejné osvětlení 3 K

Na pohon motoru 3 K

Za celý rok 1924 prosvítilo se zde

Obec, veřejné osvětlování 29 Kvhodin

Všichni jednotlivci (na světlo) 594 Kvh

Na pohon strojů 1074 Kvh.

Dne 4. května začal pást husy p.Matěj Pouzar. Od jedné husy měl 1K 40h, z deseti husí 1 bochník chleba, od obce louku a od rolníků trochu bramborů.

V noci ze 7. na 8. března 1925 vloupali se zloději u Macháčků č.p. 17 na špýchar střechou z venku od levé strany. Vzali 2 hrnce sádla, prádlo a mouku. Chyceni nebyli.

Dne 30.března propůjčili místní majitelé svůj parní kotel lihovarnickému družstvu ze Březnice na nádraží do Sudoměřic k rozehřátí melasy, jež ve velkém sudě ( 150 q ) ztuhla. Bylo mnoho bláta – špatně se jelo. Za vsí praskla zadní pravá náprava – nemohlo se dál. Aby kotel mohl být odvezen zpět, bylo nutno vydlužiti si nápravu od parního kotle z Komárova.

30.listopadu 1927 nezjištěný pachatel odcizil u Macháčků č.p. 17, 4 husy a několik slepic

V roce 1928 se narodilo v Hodětíně 10 dětí, čtyři občané zemřeli a uskutečnilo se 8 svateb. Koncem roku bylo celkem v místní obci 180 obyvatelů.

Dne 3.října 1929 ve čtvrtek, asi v 11,30 hodin dopolední vypukl u Blažků č.p.12 při paromlácení obilí ( parní mlátička lihovarnického družstva v Březnici ) požár, jenž jsa podporován obrovským západním větrem, rozšířil se v okamžiku po celém stavení, stodole a kolnách. V témž okamžiku přeletěl oheň k Noskovům č.p.9. a 10., k Josefu Rypáčkovi č.p. 8. a na stoh slámy Jana Rypáčka č.p.5., jenž byl hodně daleko za stodolou. Vše bylo hned v jednom velikém plameni. U Blažků shořely všechny budovy mimo špýchar, všechny zásoby obilí, píce, slámy, všechny vozy, stroje ( žací stroj, secí, pohrabáč, motor el., mlátička ), parní mlátička s lisem, 13 kusů hovězího dobytka, 3 kobyly, 2 psi, mnoho slepic, hejno kachen. Zachránili jen 3 kusy hovězího dobytka, peřiny, šatstvo, prádlo a vepřový brav.

U Nosků č.p.9 shořely všechny budovy, všechna píce, všechno obilí ( dosud nemlácené ) , všechna sláma, 10 kusů vepřového bravu. Zachránili peřiny, šatstvo, nábytek, hovězí dobytek a koně.

U Nosků v chalupě č.p.10 zachránili krávu, peřiny a šaty. Vše ostatní shořelo- též dva vepři a pes.

U Rypáčka Josefa č.p. 8. shořela stodola, kolny, svinské chlívy, asi 10 slepic a všechna sláma. Zůstalo mu vymlácené obilí ( zrno ), obytné pořadí a stáje.

K požáru dostavili se mimo místní sbor ještě tyto sbory hasičské se stříkačkami:

ze Březnice, z Hodonic, ze Sudoměřic, z Komárova, ze Svinků, z Vlastiboře, z Klečat a hasiči z Bechyně bez stříkačky.

Do večera pracovalo 7 stříkaček a v noci dvě stříkačky ( naše, Hodonická do 11 hod a pak Březnická ). Pohled na následky požáru jest hrůzný. Nejhrůznější jest u Blažků. Všude viděti jen holé zdi, u Blažků pak mezi ohořelými zdmi stájí 16 kusů zadušených a spálených krav, telat a koní. Vody na letošní suchý rok bylo k ohni dosti. Mimo oba rybníčky hojně zásobily vodou nádrže u Kosů a u Pavlíčků.

V následující dny přicházelo a přijíždělo do Hodětína obrovské množství lidu se podívati na následky požáru, poněvadž do daleka byl požár viděn a byla domněnka, že vyhořela celá ves.

V neděli dne 6. října projelo naší vesnicí tolik aut, kol a motocyklů, že jich tu nebylo tolik za všechna minulá léta. Škoda počítá se na 790 tisíc Kč.

Za rok 1931 se vypilo v obci 154 hl piva, představující obnos 40000,- Kč.