Hledat firmy v obci Hněvčeves
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Hněvčeves
Živé firmy - počet: 6, obec Hněvčeves

HYPIUS TESAŘSTVÍ - Hněvčeves č. 46webFotografie u firmy

Jsme firma zabývající se rekonstrukcí, stavbou střech a všemi ostatními tesařskými pracemi. Klademe důraz na kvalitu a dobře odvedenou práci. Ke svým zákazníkům se chováme přátelsky a vždy dodržíme slovo.

KAROLÍNA NĚMCOVÁ - Hněvčeves č. 68

KERAMIKA-PM.CZ - Hněvčeves č. 22

MICHAL GERSTBERGER - Hněvčeves č. 34

OBEC Hněvčeves - Hněvčeves č. 54Fotografie u firmy

PAVEL ZAHÁLKA - Hněvčeves č. 60

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

HYPIUS TESAŘSTVÍ - Hněvčeves č. 46webFotografie u firmy

Jsme firma zabývající se rekonstrukcí, stavbou střech a všemi ostatními tesařskými pracemi. Klademe důraz na kvalitu a dobře odvedenou práci. Ke svým zákazníkům se chováme přátelsky a vždy dodržíme slovo.

KERAMIKA-PM.CZ - Hněvčeves č. 22

OBEC Hněvčeves - Hněvčeves č. 54Fotografie u firmy

Historie obce Hněvčeves celá historie

Dle pověsti, která vypráví, že dva rytíři na své cestě se v těchto místech pohněvali a ve Smiřicích se zase smířili, má prý Hněvčeves své jméno. Jiní odvozují pojmenování od babíhněvu čili hněvčí, jehož zde hojně roste. Vlastně však znamená Hněvčeves tolik, jako Hněvkova ves.

Hněvčeves byla rodným sídlem pánů z Hněvčevsi, kteří byli i patrony zdejšího kostela. Nejstarším držitelem Hněvčevse byla místní vladická šlechta (pokud dostupné písemné záznamy sahají). R. 1366 držel Hněvčeves Zdislav z Hněvčevsi, r. 1369 Dobral, Mlach, Benda a Mikuláš z Hněvčevsi, dále Pešek z Hněvčevsi. V letech 1392-1405 drželi část Hněvčevsi Pavel a od r. 1405 Štěpán, Ctibor a Lazec Hřebcové z Hněvčevsi. Po těchto r. 1408 Otmar a Matěj Nosové, zároveň s Vaňkem, synem Jíry z Hněvčevsi. R. 1410 postoupil právo své na Hněvčeves Jan z Michalovic bratřím Haškovi a Tomáši z Lípy. R. 1431 držel ves Mikuláš z Hněvčevsi a r. 1440 Jindřich z Hněvčevsi. R. 1479 Mladota z Hněvčevsi. Po jeho smrti přešlo na Václava a Petra z Černůtek kteří r. 1503 prodali Hněvčeves Václavu Zárubovi z Hustířan.

Zárubové byli držiteli cerekvického panství a tedy i hněvčeveského zboží v létech 1503-1729. Václav Záruba z Hustířan (1503-1543) znovu nechal vystavět farní kostel v Hněvčevsi, který, původně v gotickém slohu, byl husity vypálen roku 1424 a pobořen a tři generace ležel v rozvalinách. Z pozdějších pánů z Hustiřan nutno připomenout Václava Zárubu (1647-1675), který byl bezohledným pánem, jenž uloupil faře a sedlákům nejlepší pozemky a zřídil z nich v Hněvčevsi dvůr. Jan Adam Záruba z Hustířan (1682-1726) nechal přestavět farní kostel v Hněvčevsi k nynější podobě. Jan Josef Záruba (1726-1729) prodal cerekvické panství hr. Ulyssovi Maxmiliánu Browneovi, kteří pocházeli z katolického Irska. Jeho syn Filip Jiří (1757-1803) nechal vystavět hněvčeveskou faru. Od r. 1822-1832 byl držitelem cerekvického panství hr. Jan Kolovrat. Od něho koupil Cerekvici r. 1832 František Girtler rytíř z Kleebornů, v jehož rodu zůstala až do 15. července 1887, kdy přešla v držení nejvyššího soukromého císařského fondu (1887-1918).

Nejkrutějším feudálem byl Václav Záruba z Hustířan, hejtman Hradeckého kraje. Na 1 korec selské půdy vymáhal 8 dní potažní roboty a půl dne pěší. Baráčníci a podruzi mu byli povinní třinácti dny pěší roboty. Za selského povstání v roce 1775 protáhlo Hněvčevsí asi tisíc buřičů ze Sadové do Cerekvice a místní poddaní se k nim přidali.

Jedna z prvních obětí války roku 1866 padla v Hněvčevsi. Při srážce rakouských předních stráží s pruskými byl 2. července 1866 zastřelen rakouský polní myslivec. Před domkem čp. 15 mu stojí pomník a v kostele připomíná událost pamětní deska.

Za první světové války (1914-1918) bylo z obce odvedeno 38 mužů, z nichž padlo 12 a 1 zůstal nezvěstný. Hospodářská krize třicátých let zabrzdila odbyt zemědělských výrobků, srazila ceny a mnoho zemědělských rodin se zadlužilo. Dělnické rodiny trpěly nezaměstnaností.

Při mobilizaci roku 1938 bylo povoláno do zbraně 29 záložníků. Léta nacistické okupace malou vesnici rovněž poznamenala. K nuceným pracem bylo do Říše odvlečeno 24 mladých lidí, 2 občané byli uvězněni. Na místním hřbitově je uložena urna s popelem umučeného profesora Karlovy university JUDr. Františka Ulricha (1899-1940). Několik týdnů před koncem války se skrývalo u dvou občanů 5 sovětských zajatců, na jejichž výživu přispívala celá obec zvláštní stravovací akcí. Bylo však třeba velké opatrnosti, protože tou dobou se v obci ubytovala německá autokolona o 70 mužích. Revoluční národní výbor v Hněvčevsi za účasti zástupce hořického revolučruho štábu a partyzánů ráno 6. května 1945 německou posádku odzbrojil. Brzy po osvobození odešlo 25 občanů dosídlit pohraničí.

Důležité události v obci Hněvčeves

1981 - vyhloubena nová studna na hřišti

1979 - byl v naší republice zaveden letní čas

1978 - v říjnu bylo započato se stavbou sportovní haly

1978 - zahájila činnost Mateřská škola

1977 - zavedena telefonní linka do školní budovy, v obci bylo celkem 7 telefonních účastníků

1977 - provedli Státní silnice HK opravu asfaltové silnice ze Sadové, přes Sovětice a Hněvčeves směrem na Cerekvici nad Bystřicí

1976 - byl zrušen místní hostinec

1973 - zavádí pošta poštovní směrovací čísla

1972 - původní veřejné osvětlení el. žárovkami bylo nahrazeno osvětlením výbojkovým

1971 - byl zavežen rybník před školou

1970 - zastřešena terasa na hřišti a ze západní strany postavena zeď ze skleněných cihel

1969 - zřízena Pokusná stanice pro výzkum v oblasti rostlinné výroby

1969 - uspořádán první sjezd rodáků a přátel obce

1966 - provedena rekonstrukce šaten a výstavba terasy na hřišti

1960 - od tohoto roku byly dodací poštou Dohalice, dříve Cerekvice nad Bystřicí

1956 - provedena adaptace bývalého hostince Jana Kadeřávka na prodejnu Jednoty

1953 - bylo započato s výstavbou kanalizace

1952 - v červenci bylo ustaveno Jednotné zemědělské družstvo

1951 - započato se stavbou šaten na hřišti, které byly dokončeny až r. 1956

1950 - došlo ke znárodnění obchodů a živností, zrušilo se tedy pekařství, hostinec a obchod se smíšeným zbožím, byla zřízena prodejna Jednoty se smíšeným zbožím (č.p. 10) a v domě č.p. 9 zřídila Jednota Pohostinství

1929 - byla velmi krutá zima, napadly bezmála tři metry sněhu a mrazy dosahovaly -30°C

1926 - rozparcelován velkostatek

1924 - provedena kompletní elektrizace obce

1904 - 15. ledna do obce začal doručovat poštu poštovní posel

1888 - založen nový sbor hasičský, zakoupena stříkačka a výzbroj

1881 - stavba železnice z Hradce Králové přes Sadovou do Ostroměře, v Hněvčevsi byla postavena odbočka do Smiřic, první vlak z Hradce Králová do Ostroměře jel dne 19. března 1882

1774 - vysazeny uprostřed obce tři lípy, postupem času zůstala pouze jedna, nejkošatější

Významné osobnosti

JUDr. Jan Podlipný - (1848-1914) prvý starosta Č.O.S., horlivý pěstitel přátelských styků s Francií, primátor města Prahy, zřídil sokol Hněvčeves a II. okrsek župy Čížkovy, na rodném domě JUDr. Podlipného je umístěna pamětní deska.

Jan Křtitel Vaňhal - na místní farní škole působil roku 1759 hudební skladatel Jan Křtitel Vaňhal (1739-1813), varhaník hněvčeveského kostela. Byl stoupencem vídeňského klasicismu, dovršil své hudební vzdělám ve Vídni a v Itálii, znal se s mnoha světovými skladateli, především s Gluckem, a napsal množství hudebních děl (100 symfonií, 100 kvartet, 37 klavírních sonát, koncety a árie), načež se věnoval hudbě chrámové.

Josef Antonín Janiš - Hněvčeveský děkan Josef Antonín Janiš (zemřel roku 1821 v Loučíně u Lanškrouna) byl vynikajícím průkopníkem vědeckého včelaření. Objevil partenogenezi u včel (samobřezost - vývoj jedince a neoplozeného vajíčka), napsal několik pojednání o chovu včel ( O učinlivé spravování včel, Nová včelní kniha) a o pěstování lnu. Za své odborné znalosti byl roku 1795 jmenován dopisujícím členem Hospodářsko-vlastenecké společnosti v Praze.

Josef Vojtěch - farář v Úpici a na Hořičkách, popsal válku r.1866. Zemřel zde a je tu pochován.

Historie školy, kostela, fary a hřbitova

Škola

O Hněvčevské škole se zmiňuje zdejší matrika v r. 1660. Jisté však je, že od 14. století býval zde samostatný učitel při škole farní. Před rokem 1786 byly přiškoleny ku škole Hněvčevské Želkovice. Do r. 1862 byla sem přiškolena Cerekvice a do r. 1872 Třebovětice. R. 1904 čítá školní obec: Hněvčeves, Horní a Dolní Černůtky, Sovětice a Benátky. Škola stávala před rokem 1782 na jižní straně u hřbitova (který byl původně okolo kostela, kde je nyní park). R. 1828 se škola stala dvoutřídní a byla důkladně přestavěna. R. 1878 rozšířena byla škola v trojtřídní a proto, jelikož místa nebylo, vyučování býti musilo v najmuté světnici v č.8. Okresní školní rada vyzvala již r. 1877 místní školní radu o vystavění nové školní budovy, protože nynější budova je nedostačující. R. 1879 byla odkoupena část pozemku od Josefa Podlipného a zde t.r. byla vystavěna nová školní budova č.p. 54 a již v lednu 1880 se v ní počalo vyučovati. R. 1914 provedena přístavba na jižní straně školy. R. 1926 byla provedena adaptace a přístavba. R. 1948 byla provedena nová omítka školy. R. 1975 bylo na školním dvoře postaveno příslušenství ve formě kolny a garáží. R. 1978 zahájila činnost Mateřská škola. Dnes je v této budově mateřská škola a obecní úřad.

Kostel a fara

Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu s pravoúhlým presbytářem. Má pozdně gotický profilovaný portál. Loď je sklenuta dřevěnou valenou klenbou s lunetami, presbytář křížově se štukovými žebry. Dřevěná kruchta spočívá na vyřezávaných sloupech. Vnitřní zařízení kostela je z konce 18. století. Fara s mansardovou střechou byla postavena r. 1767. Kostel se již od 14. století uvádí jako farní. Je zasvědcen sv. Jiří a vystavěn byl ve slohu gotickém. R. 1424 jej Táborité vypálili a sbořili. V 16. století byl od patrona Václava Záruby z Hustířan znovu vystavěn ve slohu prostém, renesančním. Mimo hlavní jsou v kostele tři pobočné oltáře a kazatelna. Hlavní oltář jest pěkná a umělecká práce řezbářská. Obraz představuje sv. Jiří v slávě. Věž jest opatřena cibulovitou bání s lucernou, v níž zavěšeny jsou dva cimbály k bití hodin z r. 1693. Ve věži jsou 4 zvony: 1. Sv. Jiří - 12q (r.1510), 2. Sv. Václav - 6q (r.1500), 3. Sv. Josef - 3q (r.1683) a 4. Umíráček 1q těžký. R. 1886 byl na kostele a faře zřízen hromosvod. V srpnu 1893 byly na věž umístěny nové hodiny se čtyřmi ciferníky a arabskými číslicemi od firmy "Karel Adamec v Čáslavi". R. 1901 se pro zdejší kostel pořídily nové varhany, které postavila firma "Černý, Praha". Za 1. světové války došlo v říjnu r. 1917 k rekvizici zvonů, které byly po té přetaveny na kanóny. R. 1929 byly pořízeny zvony nové. Za 2. světové války r. 1942 byly dva zvony opět zabaveny. V letech 1939-1940 byla provedena oprava kostela a fary. R. 1951 dána na kostel nová eternitová krytina. R. 1953 se podařilo uvésti do chodu bicí zařízení věžních hodin. R. 1957 byla dána nová šindelová střecha na věž kostela. V letech 1966, 1976 byla prováděna oprava střechy kostela. R.1992 započato s rozsáhlou opravou kostela.

Občanský hřbitov

Hřbitov byl původně umístěn kolem kostela. R. 1878 byl zaslán dopis z okresního hejtmanství o nutnosti přeložiti hřbitov do širého pole mimo místo farní, protože leží uprostřed obce a vada ta zdravotní se stala tím křiklavější, že si přeje místní rada školní rozšířiti blízko položený dům školní a použíti prostor okolo kostela ku rozšíření zahrady školní. Stavba hřbitova se však odložila pro stavbu školy a r. 1897 přišlo nové vybídnutí ku jeho stavbě. Místo pro nový hřbitov navrženo na nejbližším konci zádušního pole, kde se spojují vozové cesty veřejné z Horních a Dolních Černůtek. Nový hřbitov byl dostavěn r. 1898. Před železnými vraty byla vysázena řada lip. R. 1932 byla na hřbitově vyhloubena studna.

OBEC Hněvčeves

Hněvčeves č. 54, 50315, Nechanice

Osoby

  • p. Hladíková Renata, starostka

Kontakty

1 části obce: