Hledat firmy v obci Hlavečník
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 592 firem

Libenice č. 3014,68 km

Urbanice č. 3914,72 km

Obědovice č. 114,98 km

Kosičky č. 12515,10 km

Třídvorská 1402, Kolín V, Kolín15,13 km

Třídvorská 1371, Kolín V, Kolín15,19 km

Hlavní 26, Sendražice, Kolín15,19 km

K Nádraží 2, Sedlec, Kutná Hora15,53 km

Živanice č. 18915,54 km

Církvice č. 715,64 km

K Dílnám 879, Kolín IV, Kolín15,64 km

Živanice č. 21515,66 km

Třídvorská 393, Kolín V, Kolín15,72 km

Klejnarská 92, Kolín IV, Kolín15,83 km

K Dílnám 684, Kolín IV, Kolín15,94 km

Zachrašťany č. 12315,97 km

Klejnarská 155, Kolín IV, Kolín15,97 km

Církvice č. 5716,04 km

Ovčárecká 312, Kolín V, Kolín16,05 km

Ovčárecká 312, Kolín V, Kolín16,05 km

Historie obce Hlavečník celá historie

Původně se ves nazývala Hlávecko. A to nejspíše proto, že přípona -sko se používala pro zaniklé a po čase obnovené osady. Tvar Hlávecko se změnil na Hlavečník již ve 13. století, nejspíše v době, kdy ves držel Sezima z Hořepníka (Sezema de Horupnik). Celkový katastr obce měří 639 ha (316 ha pole, 41 ha luka, 254 ha lesy). Pole jsou málo výnosná, většinou písčitá. Dobrá půda – jílovitá hlína - jest ode vsi k Rasochám – pruh od křížka. Pšenice a ječmen se málo daří. Pěstuje se většinou samé žito a brambory, skrovně pěstuje se cukrovka a čekanka.“ „Pole jsou odvodněna. Obec jest obklopena lesy. Lesy se jmenují severně od vsi Sokolí, jižně Splávy, východně Skřípěř. V minulosti se v těchto lesích pálívalo dřevěné uhlí a vyráběla kolomaz, která se vozila až na Moravu. K obci patří rybník o rozloze 0,015 ha a kopec jménem Písník, po kterém vede cesta do Rasoch.

„Dle ústního podání byl prý Hlavečník založen původně v místech, kde se nyní říká na Topolské. Bylo tam asi 12 chalup, jež vzaly zkázu asi ve válce třicetileté, byvše nepřátelským vojskem, snad švédským, vypáleny a zbořeny. Nová osada byla potom stavěna v místě nynější obce.“[2] První zmíňky o existenci obce jsou již ze 13. století. Přesněji řečeno z roku 1228. Toho roku byla obec Hlavečník darována Opatovickému klášteru. Toto darování bylo potvrzeno králem Přemyslem Otakarem I. Poté patřil k panství Hradišťko, jehož majitelem byl tehdy Sezima z Hořepníka. Celé panství poté přešlo dědictvím na Dědocha z Třebelovic, řečeného z Žiželic a potvrzeno mu roku 1299 králem Václavem. Od roku 1324 patřila obec Petru z Rožmberka, Jindřichu z Wartenberka a hrabatům Valdštýnovým. Roku 1517 jí přebírá Zdeněk Lev z Rožmitálu. 1533 patří Janu z Perštejna, který jej roku 1547 prodává králi Ferdinandu a připojuje k Chlumeckému panství. K němu patřily vesnice Hlavečník, Chýšť, Kolesa, Komárov, Přepychy, Strašov, Újezd, Vápno a Malé Výkleky. Kronika se zmiňuje o tom, že v blízkosti obce byla možná svedena bitva Žižky s králem Zikmundem. Ovšem na žádné důkazy o této události jsem při svém bádání nenarazila.

„Do Žiželic n./C. patří katolíci farností, ale pohřebiště pro hlavečnické zesnulé je při filiálním kostele v Rasochách. Evangelíci mají faru v Krakovanech. Farář církve československé jest v Chlumci n./C. Židů zde není.“[2] Roku 1930 bylo z celkového počtu 557 obyvatel, 77 % římskokatolické církve, 15 % československé a 5 % bez vyznání výry. 3 % patřili církvi evangelické. Obyvatelé Hlavečníka se zabývali hlavně zemědělstvím. Na svých i na obecních polích. Mnozí byli zaměstnáni jako posluhovači v nedalekém Národním hřebčíně V Kladrubech nad Labem a Selmicích vzdálených 8 km.

Do roku 1878 navštěvovali zdejší děti školu v Rasochách. V roce 1879 byla postavena škola v Hlavečníku. Původně jako jednotřídní, která se později rozšířila na trojtřídní. 2. srpna 1924 škola vyhořela. Zničena byla velká část pomůcek i nábytku. Škola v té době naštěstí nebyla obydlená. S nákladem 740 000 byla postavena nová a dodnes nese název Masarykova. „Po celou dobu trvání nové školy usiluje obec o povolení otevření měšťanské školy, ale jsou překážky rázu finančního.“[2] Dvanáct let byla vystavěná škola prázdná, protože měšťanská nebyla úřady povolena. Zákon o újezdních měšťanských školách ze dne 25. prosince 1935, vstoupil v platnost 1. ledna 1936. Ten pomohl k uskutečnění rozšíření na školu měšťanskou. Dnes je tu základní devítiletá a mateřská škola.

Kdysi se v Hlavečníku našly střepy z „popelnice“, které byly uloženy v místní škole, ale při požáru byly zničeny. Přibližně před osmdesáti lety proslavil obec nález pana Dařílka. Při úklidu shořelého stavení našel kamenný hrnek s pražskými a míšeňskými groši z roku 1260, které předal Národnímu muzeu v Praze, kde jsou pod jeho jménem vystaveny.

Počet obyvatel roku 1843 čítal 416 a domů 53. V roce 1890 to bylo už 556 obyvatel a 101 domů. Podle sčítání lidu žilo v roce 1921 v obci 610 obyvatel z toho 201 žen. V roce 1930 tento počet klesl na 557 obyvatel a roku 1947 na 435 obyvatel. Dnes v Hlavečníku žije okolo 261 obyvatel a je zde 140 domů.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.